Facebook

11) Péče o kvalitu školy ve formativním modelu

formativní evaluace strategie a rozvoj školy péče o kvalitu školy profesní rozvoj učitelů reflexe učení a zkušenosti psychologie výuky motivace žáků plánování a implementace


Rozšiřující téma edukační a manažerské reflexe, rovnocenně pro všechny učitele i vedení školy. (10x 45 minut)

 

Škola je organizmus, v jehož „formálních i neformálních činnostech“ hrají velkou roli organizační podmínky a zejména lidský faktor. Obojí může být a je jak podmínkou, tak výsledkem profesního snažení, osobních dispozic jednotlivců i společně navyklé kultury. Jedna z vyzkoušených a osvědčených inovací pro zlepšení podmínek, procesů i výsledků školy je nazývána „model sebeučící se organizace“. V názvu je obsaženo důležité spojení všech významových slov – „učení a organizace“, kdy v pojetí pohledu a sdílení zkušenosti jde o vzájemně se podporující procesy, které bývají tzv. komplementární. Tedy takové, kdy se jeden bez druhého neobejde, aby oba fungovaly a dávaly smysl, užitek a prospěch. V názvu takového modelu je však další významný prvek - „sebeučící se“, který předpokládá důležitou podmínku tohoto modelu, a tedy učební efekt každé situace a spoléhání na vlastní schopnosti, síly a zkušenost. Ale také jeden nepřímo viditelný prvek, kterým je vzájemná spolupráce. Všechny tyto prvky jsou užitečné díky opakovanému cyklu zlepšování zkušenosti a za přispění průběžné zpětné vazby.

       


Vzdělávací obsah v prezenční formě

Efektivní vedení školy tedy znamená především práci s lidmi, kteří v ní pracují a učí se. Pak schopnost týmové spolupráce při vzájemném učení a zlepšování své práce je postavena na dovednosti učit se z různých forem zpětné vazby, ze společného plánování a ověřených inovací přímo v živém pracovním prostředí. Tento model je popsán v tzv. Demingově cyklu PDCA a vhodně zaměřená, provedená a sdílená zpětná vazba je základním „úhelným kamenem“ sebeučící se organizace. Umožňuje uvidět pracovní užitek, jeho hodnotu a také mnoho příležitostí pro případné zlepšení a další systémové využití. Pokud je taková sdílená ZV prováděna průběžně a navazují na ni návrhy na zlepšení, se kterými se pracuje, pak působí uvnitř organizace formativně. Dá se předpokládat, že podporuje i kolektivní inteligenci a synergii. Škola tedy může současně pečovat jak o své kmenové, tak i zlepšovací procesy a tím zajišťovat jak organizaci, tak vzájemné učení se ze zkušenosti, která plyne z péče o zlepšení. Takové snažení je formativní a vede školu postupně k větší kvalitě a profesionalitě.

Zlepšit můžeme jen to co jsme uviděli a to, co zlepšit chceme, tedy zapojíme vlastní vůli.

Pro růst v organizaci tedy potřebujeme ucelenou a pravdivou informaci, včetně zjištěného postoje lidí.
Proto potřebujeme průběžnou reflexi.

 

   


Vzdělávací cíl
Smyslem a cílem vzdělávání je zkoncentrovat dosavadní znalosti a zkušenosti do metodiky, která umožňuje tzv. formativní procesy a tedy kvalitativní růst organizace a lidí. Učitelé se seznámí se zákonitostmi formativní zpětné vazby a budou ji umět použít v organizaci školy a třídy. Uvědomí si, jak vznikají sdílené hodnoty, které pak slouží jako „azimut“ společně učící se organizace. Naučí se stanovovat takové cíle, aby jejich dosahování mělo formativní vliv. Naučí se podávat a využívat zpětnou vazbu, která má hodnotový aspekt a tím i seberegulační vliv na chod organizace. Jedním z cílů vzdělávání je také vyzkoušení formativního evaluačního nástroje v elektronickém prostředí, který umí respondentní sběr vyhodnotit analyticky a priorizačně. V chodu a řízení školy je to užitečný pomocník nejen v oblasti pozvedání kvality, ale i optimálnější práce s časem učitelů.