|
|
1. Ano, škola bývala střediskem informací a mnoha vědění. Ale škola dnes už není tím, čím bývala, jen někteří lidé v ní a kolem ní zůstali tím, čím byli.
2. Jednak informace (a to i vědecké) se každou chvíli mění, takže jejich sběr a převádění do praxe je dnes záležitostí zvýšené spotřeby času a užší specializace. Na specializaci učitele, a stejně tak na jeho emancipaci, se však pozapomnělo. Přesto, že odborné školy vychovaly tisíce pedagogů pro frontální "indoktrinaci" a potřebovaly k tomu několik let, se dnes předpokládá, že se učitelé a školy pro kompetenční model výuky obrodí ve dvou letech a takřka ze svých zdrojů. (psáno v r. 2003)
3. In-formace, jak slovíčko naznačuje, měly vždy a mají za cíl vnitřně formovat nejen myšlenkové mapy, ale i životní postoje. Tyto myšlenkové mapy dnes dokáže různě naformovat kniha, televize a internet. Ale životní postoje se dají měnit a vyvíjejí se jen ve vztazích s lidmi a ve vztahu k sobě. Vztah znamená také zpětnou vazbu.
4. A škola je o vztazích s lidmi. Jestliže jsou dnes vztahy s lidmi obtížné, pak formativní účinky pamatovatelných informací nebudou stačit na kultivaci lidských postojů. Že jsou obtížné, o tom svědčí mnohá školní klimata ... a nejen školní, ale i rodinná... a nejen rodinná. Jelikož dnes podle nového školského zákona jde ve škole o rozvoj osobnosti, upozorňujeme, že osobnost se nedá vystudovat na vysoké škole. Osobností se člověk stává tím, co prožil a zvnitřnil (integroval) a jak uzrál.
5. To, čím jsou dnes všichni lidé formováni je "zájem společnosti" = utržit. K formování lidských spotřebitelských postojů se cíleně a intenzivně využívají "emoční zaklínadla" = reklamy. Výrobci peněz "správně" pochopili, čím ovlivnit a destruovat lidskou psychiku a jak si vyrobit a přednastavit spotřebitele. Těmto dobře profinancovaným silám a organizacím může současné, pořád ještě málo financované, školství jen těžko konkurovat. Výsledkem může být prohraný zápas o smysluplnost lidského života, o jeho udržitelnost a tím i o "lidskou duši".
6. Paradoxem však je, že ve výchovně vzdělávacím procesu na kultivaci a uzdravování emocí a tedy zralých životních postojů nezbývá místo. Cílem školní přípravy je projít filtrovacím procesem testovatelných znalostí na další školu. Škola tak pomáhá připravovat dobré budoucí spotřebitele. Vše je zaměřeno na konkurenční sílu a kvantifikační úspěšnost, kterou lze pochopitelně i dokazatelně změřit. Převede-li se však ve škole lidskost na indikátory a ukazatele, můžeme pak rovnou "balit deváťáky do palet". (viz. centralizované testovaní a maturity) Jde-li opravdu ve školství o kompetence, pak by tomu měla odpovídat nejen maturitní zkouška, ale i její předcházející, explikační (těžebný) přípravný proces. Proč není maturita stále pojata projektově?
|
|
|
7. Učitelé nejsou doposud fakultami připravováni (sebezkušenostně) pro rozvoj sociálních dovedností a sami takové dovednosti i mnohdy dispozičně postrádají. Pak se může hovořit u některých o neurotických osobnostech, kterým vysoká škola dá "diplom na myšlenkové mapy", ale nepřipraví je na kontakt a práci s juniorskými pozemšťany. Oborové didaktiky jsou přizpůsobeny učivu a nikoli individuálním osobnostem žáků. Učení je konzumace povrchních informací a nikoli reflektivní práce s lidskými zkušenostmi, a tedy i postoji, a tedy i hodnotami.
8. Považujeme tedy za důležité přesunout pozornost k jevům, které souvisí s kvalitou osobnosti, neboť kvalita osobnosti je vlastně zralost osobnosti. Zralost se však nedá nabudovat přenesenými informacemi a už vůbec ne za kurzovnický týden. Základním axiomem kultivace osobnosti je, že kvalitativní škály zralosti nejsou vnímatelné a už vůbec ne napravitelné nezralou (zraněnou) osobností či přemírou informací .. a pak už nejsou ani přenositelné do tabulek. (Postrádaly by už při monitorování validitu a reliabilnost. viz. autoevaluace)
9. Považujeme za důležité poskytnout pedagogům hlubší psychologizující rozhled, tak, aby chápali rozdílné lidské potřeby a využívali je k vnitřní motivaci i postupnému rozvoji dětské zralosti. K rozvoji potencionalit, z nichž vznikají nejen uplatněné talenty, ale i osobnosti se zdravým prožitkovým sebevědomím. Zdravé vědomí sebe sama pak dává vzniknou zdravým mezilidským vztahům. A jak jste možná už pochopili, v kompetenčním modelu právě o vztahy a o zkušenost jde. Dokonce i rozvoj myšlení má být výrazně podněcován vztahovými úsudky (podobenstvím, metaforami, analogií), než jen "vyklopením" přenesené informace.
10. Považujeme za důležité vést k většímu zájmu o seberozvoj samotné pedagogy, neboť při tempu rozrůstání počtu nefunkčních rodin, které neposkytují dětem dostatečnou citovou a zralostní oporu, a při zvyšujících se nárocích na kognitivně znalostní společnost, by pravděpodobně časem nestačili čelit disociačním silám uvnitř dětské psychiky i v rámci školního kolektivu. A to je ještě poměrně daleko snaha o skutečnou funkční inkluzi ..
11. Přesto lze ze zkušenosti říci, že existují tzv. "základní fundamenty", ať už jako hodnotové zdroje, mentální procesy, empatické didaktiky nebo volní postoje, které mohou obrodit poněkud zabloudilý management mnohovědění. Snad proto byl z pedagogického prachu znovu pozvednut model projektového pragmatismu a s ním i formativní pedagogika, jejíž didaktické nástroje (konstruktivismus a humanismus) používáme, sdílíme, reflektujeme a šíříme už 16 let. Dnes už víme, že když jsou pevné a pravdivé fundamenty, lze pohnout i s kolosálními nesmysly. (psáno v r. 2020)
|
