Formativní evaluace na míru a na klíč.
Umíme změřit a vyhodnotit zkušenost natolik, aby škola mohla růstově využít hlavní faktory své dobré praxe.
Tím významně podporujeme nejen školní autonomii (subsidiaritu), ale i smysluplné a harmonické pracovní klima (wellbeing).
Průběžná formativní evaluace (jako pedagogická a manažerská evaluace) je důležitou součástí života školy a jejího růstového zlepšování. Naše evaluační nástroje používají jedinečné patentované řešení pro formativní evaluaci - tzv. komplementární indikátory. Taková evaluace zásadně eliminuje tzv. "konfirmační zkreslení", kterého se jinak dopouštějí běžné statistické dotazníky, rádo by vydávané za evaluační nástroje.
( ! ) Formativní evaluace, používající tzv. komplementární indikátory© eliminuje tzv. "konfirmační zkreslení a efekt zpětné ráže až o 52%" - viz. Wikipedia
Nakonec budou všechny evaluace posuzovány podle jejich použitelnosti. (Rossi Friedman, 1993)
Pro naše klienty tvoříme podrobné analytické studie a evaluace s využitím patentované metodiky - komplementárních indikátorů.
Tím podporujeme adaptabilitu a rozvoj profesionality škol při zavádění kompetenčního modelu vzdělávání.
Ukázka: Výstupy evaluačního nástroje EDx.335 - včetně doporučení
Evaluační nástroj je určen pro podporu vytváření a optimalizace ŠVP.
Kompletní srovnávací analýza všech vzdělávacích cílů a jejich rozdělení do čtyř pedagogických kategorií: kognitivní, sociální, konstruktivistické a formativní.
Každá tabulka obsahuje průměrné skóre pro jednotlivé dimenze (K, V1–V4) a vybrané cíle s jejich odchylkami od průměru.
Kognitivní cíle - Zaměřené na rozvoj poznání, logického myšlení, porozumění a akademických dovedností.
|
Cíl výuky |
K = Důležitost vzdělávacího cíle |
V1 = Tohle má dělat škola nebo rodina |
V2 = K tomu potřebuji lepší metodiky |
V3 = K tomu potřebuji více času |
V4 = K tomu potřebuji více zkušeností |
|
Čtenářské dovednosti |
185,42 (+22%) |
122,91 (+46%) |
47,39 (+9%) |
62,15 (+5%) |
32,67 (-24%) |
|
Cizí jazyky |
177,08 (+17%) |
139,45 (+65%) |
29,42 (-33%) |
39,07 (-34%) |
58,08 (+34%) |
|
Zpracování informací |
175 (+15%) |
118,58 (+41%) |
65,38 (+50%) |
73,96 (+25%) |
49,22 (+14%) |
|
Matematika pro praxi |
156,08 (+3%) |
101,51 (+20%) |
66,33 (+52%) |
79,87 (+35%) |
56,2 (+30%) |
|
Přírodní zákonitosti |
149,57 (-1%) |
132,82 (+58%) |
34,9 (-20%) |
65,33 (+11%) |
43,24 (=Ø) |
|
Historie lidstva |
145,7 (-4%) |
113,68 (+35%) |
43,05 (-1%) |
60,25 (+2%) |
52,77 (+22%) |
Průměrná důležitost (K): 164,81
Poznámka: Silná důležitost, ale často podprůměrná připravenost v metodikách (V2).
Sociální cíle - Zaměřené na spolupráci, empatii, komunikaci, pravidla a hodnoty.
|
Cíl výuky |
K = Důležitost vzdělávacího cíle |
V1 = Tohle má dělat škola nebo rodina |
V2 = K tomu potřebuji lepší metodiky |
V3 = K tomu potřebuji více času |
V4 = K tomu potřebuji více zkušeností |
|
Kolektivní spolupráce |
172,92 (+14%) |
126,77 (+50%) |
35,94 (-18%) |
40,9 (-31%) |
27,07 (-37%) |
|
Etické hodnoty |
170,83 (+13%) |
31,72 (-62%) |
20,82 (-52%) |
34,38 (-42%) |
20,58 (-52%) |
|
Pravidla chování |
164,53 (+9%) |
64,59 (-23%) |
32,3 (-26%) |
42,84 (-27%) |
22,35 (-48%) |
|
Empatie |
160,41 (+6%) |
19,53 (-77%) |
27,85 (-36%) |
33,11 (-44%) |
16,14 (-63%) |
|
Multikulturní společnost |
130,73 (-14%) |
54,56 (-35%) |
27,85 (-36%) |
39,98 (-32%) |
28,13 (-35%) |
Průměrná důležitost (K): 159,88
Poznámka: Vysoká důležitost, ale výrazný deficit ve zkušenostech (V4) a podpoře školy (V1).
Konstruktivistické cíle - Zaměřené na aktivní učení, vlastní zkušenost, tvořivost, badatelský přístup.
|
Cíl výuky |
K = Důležitost vzdělávacího cíle |
V1 = Tohle má dělat škola nebo rodina |
V2 = K tomu potřebuji lepší metodiky |
V3 = K tomu potřebuji více času |
V4 = K tomu potřebuji více zkušeností |
|
Samostatné učení |
185,38 (+22%) |
82,63 (-2%) |
51,66 (+19%) |
55,99 (-5%) |
32,2 (-26%) |
|
Práce s chybou |
170,84 (+13%) |
103,77 (+23%) |
61,46 (+41%) |
72,13 (+22%) |
45,84 (+6%) |
|
Vlastní zkušenost |
149,74 (-1%) |
68,92 (-18%) |
50,27 (+15%) |
42,71 (-28%) |
25,35 (-41%) |
|
Badatelský přístup |
117,58 (-22%) |
129,51 (+54%) |
65,01 (+49%) |
88,88 (+51%) |
68,24 (+58%) |
|
Tvořivost ve sporech |
139,37 (-8%) |
46,69 (-45%) |
37,59 (-14%) |
45,49 (-23%) |
35,94 (-17%) |
Průměrná důležitost (K): 152,98
Poznámka: Silná potřeba metodik (V2) a času (V3), ale často podhodnocená důležitost (K).
Formativní cíle - Zaměřené na seberozvoj, identitu, hodnoty, osobní růst a životní kompetence.
|
Cíl výuky |
K = Důležitost vzdělávacího cíle |
V1 = Tohle má dělat škola nebo rodina |
V2 = K tomu potřebuji lepší metodiky |
V3 = K tomu potřebuji více času |
V4 = K tomu potřebuji více zkušeností |
|
Sebevědomí a identita |
147,92 (-2%) |
36,03 (-57%) |
27,85 (-36%) |
39,36 (-33%) |
25,7 (-41%) |
|
Smysl života |
130,65 (-14%) |
19,78 (-77%) |
28,05 (-36%) |
44,79 (-24%) |
23,62 (-45%) |
|
Iniciativa a odvaha |
126,57 (-17%) |
28,64 (-66%) |
28,05 (-36%) |
25,65 (-56%) |
23,27 (-46%) |
|
Krizové situace |
158,33 (+4%) |
27,64 (-67%) |
36,99 (-15%) |
50,52 (-14%) |
37,59 (-13%) |
|
Svoboda a odpovědnost |
158,2 (+4%) |
35,02 (-58%) |
26,26 (-40%) |
34,38 (-42%) |
20,89 (-52%) |
Průměrná důležitost (K): 144,33
Poznámka: Nízké skóre ve všech dimenzích kromě „K“, což ukazuje na zanedbanou oblast formativního rozvoje.
Návrhy konkrétních opatření pro zlepšení výuky ve čtyřech kategoriích: kognitivní, sociální, konstruktivistické a formativní.
Každý návrh vychází z datové analýzy a reflektuje oblasti, kde školy vykazují podprůměrnou připravenost nebo nedostatek podpory.
1. Kognitivní cíle – opatření pro rozvoj poznávacích dovedností
Identifikované slabiny: Nedostatek metodik (V2), časová náročnost (V3), proměnlivá zkušenost učitelů (V4)
Doporučená opatření:
-
Zavést modulární metodické balíčky pro čtenářskou gramotnost, práci s informacemi a matematiku – snadno adaptovatelné podle ročníku.
-
Vytvořit časové mikroscenáře výuky (např. 15min bloky) pro efektivní využití času v hodinách.
-
Zajistit mentoring mezi učiteli – sdílení osvědčených postupů v oblasti jazyků, matematiky a přírodních věd.
-
Podpora digitálních nástrojů (např. interaktivní testy, adaptivní výukové systémy) pro individualizaci výuky.
2. Sociální cíle – opatření pro rozvoj spolupráce, empatie a hodnot
Identifikované slabiny: Extrémně nízká podpora školy (V1), nedostatek zkušeností (V4), slabé metodiky (V2)
Doporučená opatření:
-
Zavést školní komunitní projekty (např. peer mentoring, mezigenerační spolupráce) pro přirozený rozvoj empatie a pravidel.
-
Vytvořit školní etický kodex spolu s žáky – aktivní zapojení do tvorby pravidel.
-
Zařadit sociálně-emocionální učení (SEL) jako průřezové téma do všech předmětů.
-
Využít dramatickou výchovu a simulace (např. role-play konfliktních situací) pro rozvoj komunikačních dovedností.
3. Konstruktivistické cíle – opatření pro aktivní učení a vlastní zkušenost
Identifikované slabiny: Nedostatek času (V3), slabá podpora školy (V1), nízká důležitost některých cílů (K)
Doporučená opatření:
-
Zavést projektové týdny zaměřené na vlastní výzkum, chybu jako nástroj učení a tvořivost.
-
Podpora portfoliové výuky – žáci si vedou vlastní záznamy o pokroku, chybách a reflexích.
-
Vytvořit badatelské laboratoře – fyzické nebo digitální prostředí pro experimentování a objevování.
-
Změna hodnocení na formativní zpětnou vazbu – důraz na proces, ne jen výsledek.
4. Formativní cíle – opatření pro osobní růst, identitu a životní kompetence
Identifikované slabiny: Nejnižší skóre napříč všemi dimenzemi, zejména v podpoře školy (V1) a zkušenostech učitelů (V4)
Doporučená opatření:
-
Zavést pravidelné sebereflexní bloky – žáci hodnotí své chování, postoje, cíle.
-
Vytvořit školní program „Životní dovednosti“ – zahrnuje krizové situace, identitu, smysl života, odvahu.
-
Využít příběhy a biografie jako nástroj pro rozvoj hodnot a identity.
-
Zajistit supervizi pro učitele – podpora při vedení citlivých témat (např. empatie, smysl života, sebepoznání).
V abstraktním projektování lidské činnosti se chronicky zapomíná na to, čemu říkáme LIDSKÝ FAKTOR. Ten nejvíce ovlivňuje jak vnímání problému, tak jeho případné vyřešení. Když ho neznáme, může se záležitost řešené problematiky postavit proti nám. Když ho známe, můžeme naplánovat činnosti s ohledem na skutečnou realizační a motivační kapacitu lidí.
Domluvit se s lidmi na vyřešení nějakého problému nebo na konstruktivním růstu kvality vzdělávání je problém už z podstaty věci. Jsou to lidé, kdo vyhodnocuje úsek žité reality jako případný problém a jsou to opět lidé, kteří to mohou nebo nemusí umět vyřešit. V každém případě, vše, co vloží do strategie řešení, může být zkresleno lidským vnímáním, nemluvě o metodách, kterými toho chtějí dosáhnout.
Nastává zvláštní případ, kdy klientem, požadujícím službu, jsou stejní lidé, kteří mají tuto službu poskytnout. Jsou tedy spojeni určitým viděním a ohraničením problému a jeho řešením. Obojí může být subjektivní a tedy zkreslené.
Aby byl nalezen "směrodatný a sjednocující metr", který pomůže konfigurovat společné očekávané řešení a společná východiska, musíme se na věci problému a růstu dívat "empatickou systémovostí".
Proto jsme vyvinuli SYNTETICKÉ evaluační nástroje, které dokáží změřit lidský faktor natolik, že se podle EVALUAČNÍ VÝSTUPNÍ KOMPLEXITY může optimalizovat .. STRATEGIE, PODMÍNKY i REALIZACE AKTIVIT.
V průběhu realizace strategií se přirozeně mění spousta kontextových faktorů a podmínek, na které reagují lidé svými postoji. To může ovlivnit a komplikovat všechny cíle a dopady.
Evaluační dotazníky s komplementárními indikátory © jsou formativní a optimalizační nástroje pro řízení změn. Mohou být takto oprávněně nazývány, neboť do své evaluační optiky synteticky zahrnují konkrétní realitu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|

Základem paradigmatické změny evaluace
je model rozvoje zkušenosti, což je obdoba toho,
čemu dnes odborníci říkají kompetence.
|
|
|

Zjišťovaná a vyhodnocovaná informace
je tedy tzv. "komplexní - nerozdělená",
neboť přenáší informaci o skutcích a postojích.
HEURÉKA CZ © 2012
|
|
|
 |
|
|
|
V modelu zpětné vazby pak dochází k pragmatičtějšímu přenosu informací, který významně eliminuje tzv. konfirmační zkreslení, protože se dívá na praxi vícečetnou kvalitativní optikou. |
Evaluace .. je jedna z vrcholových, kognitivních schopností člověka, která mu umožňuje konstruktivně uplatnit inteligenci, neboť mu umožňuje rozhodovat se. Hodnotíme, abychom mohli konat, tedy nabývat zkušenost, .. proto tedy posuzujeme, priorizujeme, srovnáváme, .. a také hledáme a vybíráme to nejsprávnější hledisko.
Vždy záleží na tom, jakou informaci dostáváme.
Některá sdělení nejsou vůbec hodnotná, neboť neobsahují podstatné informace, tedy to, čeho bychom se mohli chytit a podle čeho se můžeme rozhodovat.
|
|
|
|
Úsudek a rozhodování jsou nedílnou součástí učení, neboť to se neobejde bez zakoušení vlastní volby (svobody a odpovědnosti). |
|
|
 |
|
|
1) Stroj potřebuje energii a povely, aby pracoval.
2) Organizační procesy potřebují regulaci, aby nás podporovaly.
3) Lidé potřebují empatii, aby použili klidný úsudek a mohli se rozhodovat.
Pro zlepšení práce si nevystačíme s pouhou statistikou,
ale potřebujeme kvalitativní, vícehlediskovou zpětnou vazbu.
Evaluace musí poskytovat informace o postojích či hodnotách,
aby lidé poznali smysl, užitek a pokrok. Tím vstupujeme do smyslu celku.
|
|
Formativní informace vzniká sdílenou, více hlediskovou reflexí.
Pokud budeme uvažovat o prostředcích vzdělávání a učení, pak mezi prvními lze určitě jmenovat INFORMACI a její přenos.
A pokud budeme uvažovat o prostředcích budování a rozvoje kompetencí, pak musíme jmenovat ZKUŠENOST a její reflexi a sdílení.
Při tom všem pamatujme, že slovo "infomace" v původním latinském významu, znamenalo utváření nebo vtištění formy.
Jestliže má mít vzdělávání pro člověka a společnost nějaký smysl, pak musíme uvažovat o tom, jaký užitek, pokrok a dobro (tedy hodnotu) veškerou tou edukací dosahujeme. Na této úrovni informací už mluvíme o tzv. KONFIRMACI, tedy ověření a ujištění, že přijímané informace chápeme natolik správně, že jejich použití v praxi přinese nějakou tu hodnotu.
Zralost osobnosti člověka a nebo také zralost skupiny lidí či kolektivu vzniká na jejich dispozicích a na překážkách.
V každém okamžiku života se rozhodujeme a rosteme zejména tam, kde jde o to, čemu říkáme problém.
K rozhodování používáme rozum, cit a odvahu. Nebo také smysl, vůli a hodnotový úsudek. |
|
|
Model in-formovaného vědomí
Každá situace, která nás životně potkává je interpretována pomocí pochopení a současně pomocí vnitřní odezvy = reflexe, která je přípravným krokem našeho konání. Pokud bychom nevnímali své potřeby, figurující ve vědomí jako hodnoty (pokrok, dobro, užitek), nezískávali bychom ani motivaci a tím ani potřebné pokusy, ovlivnit svůj život. Horní triáda (smysl - hodnoty - vůle) je tedy kořenovým fundamentem myšlení i činů a je úzce napojena na naši emocionalitu.
Hodnocení, jehož nástrojem je REFLEXE je chybějícím fundamentem ucelené informace, podle které se člověk (reflexivně) učí i (reflexivně), tedy prakticky něco vykonává. Teprve "reflektivní informace" je formativní a právě tuto část chybějící informace vnášíme do pedagogiky i managementu. Můžeme ho pochopit jako zrcadlící utváření.
|

Evaluace je reflektivní a růstovou intervencí |
|
 |
|
|
|
|
|
|
|

|
|
Systémová zkušenost
V každé minulosti byla získána nějaká zkušenost, která nám slouží k přítomnému rozhodování. (1)
Musíme však umět změřit a analyzovat lidské zájmy a potřeby a jejich priority (2), neboť lidé se podle nich rozhodují. Pro každou budoucnost se pak můžeme rozhodovat odpovědněji, když známe hodnotu takové zkušenosti.
Abychom to dokázali, potřebujeme "změřit" zkušenost.
(Nejen množství toho, co se dělo.)
A právě, pokud máme k dispozici tzv. "nerozdělenou informaci", můžeme vidět na zkoumaný systém nebo problém optikou zkušenosti a budoucnost naplánovat s větší jistotou (3).
Viz. "komplementární indikátory".
|
Evaluační dotazníky s komplementárními indikátory © jsou formativní a optimalizační nástroje pro řízení změn. Mohou být takto oprávněně nazývány, neboť do své evaluační optiky zahrnují konkrétní realitu.
Pokud má evaluace něco zlepšit, musí mluvit k lidem jejich řečí (smyslem + užitkem). Účelem evaluace je nejen zlepšování práce, ale i kultivace člověka. K tomu musíme mít vhodný obraz o tom, co chceme zlepšit, proč to chceme zlepšit, co k tomu musíme použít, jak to uděláme a jak zjistíme, že jsme toho dosáhli.
 |
|
|
|

Formativní evaluace je způsob, jak se vyhnout nepraktické inteligenci a neinteligentní praxi. (Inspirováno Johnem Deweyem) |
Evaluační dotazníky s komplementárními indikátory © jsou formativní a optimalizační nástroje pro implementaci plánů a řízení změn.
Formativní evaluace je vědomá a plánovitá reflexe, přinášející kvantitativní a kvalitativní informace, podle kterých mají lidé možnost se moudře rozhodovat.

SC.1-5 = strategický cíl / P = plán / e = evaluace / A1-5 = aktivity / ph = přidaná hodnota
Dobře zrealizovat projekt znamená doslova "observačně a polygonálně" zjišťovat informace o jeho průběhu. Aktivity, které byly organizovány a které už zanechaly své výsledky a dopady, ovlivňují další průběh organizační, informační i zpětnovazební. V reálné implementaci je potřeba průběžného zlepšení naprosto přirozená, ale musíme dávat pozor na to, aby uživatelsky a realizačně zapojení lidé nebyli dezorientováni nebo demotivování častými zlepšujícími změnami. Evaluace, která zjišťuje a zdůvodňuje smysl, význam či kvalitu průběhu či dopadu má a musí být napříč aktéry společně sdílena.
