Na čem vlastně záleží?

(Upozorňujeme, že jde většinou o nekognitivní dovednosti, svízelně vyjádřitelné jen pomocí IQ.)
Tyto čtyři pilíře člověk postupně vystaví, až když se utká s tím,čím není.
 

Pravda se hledá lépe,
když nelpíte
na svých názorech.

Pojmenovat potřebnost dovedností pedagoga pro kompetenční model je jedním z "nejosudovějších" kroků pro české školství. Výčet těchto dovedností je dán nejen cílovými  charakteristikami RVP a prioritami státní vzdělávací politiky, ale zejména naléhavostí kulturně společenských změn, zatím ne příliš podařeně "implementované demokracie".
 
V zásadě se jedná o odbornou a osobnostní způsobilost, která by nejen vrátila profesi pedagoga společenskou prestiž (jak si učitelé přejí), ale i skutečné dovednosti odborníka, který by v dané oblasti činit měl, chce a zejména může - tedy je schopen. V návaznosti na uvedené by pak měl být dnešní učitel vybaven "uživatelskou psychoanalogií", tedy lidoznaleckou psychologií, pro život ve škole. Je to potřebné a užitečné zejména pro individuální a inkluzivní přístup k žákům.

Spektrum nabídky našich vzdělávacích programů jde vstříc zjištěným potřebám, vycházejících z průzkumu minulých let. Zjistili jsme, že faktor osobnosti hraje významnou úlohu v tématech praktické inovace i případného odporu vůči potřebným změnám. Výsledky i jiných soudobých výzkumů, ale i filozofické závěry starověku (!) ukazují, že osobnostní rozvoj je nezbytnou cestou, která může společnost nastartovat ke změnám a učitelům dodat odvahu k inovacím a vzájemné spolupráci. 

Když je cíl výchovně vzdělávacího procesu upřen k osobnosti dítěte a jejímu rozvoji, je zákonité mít na zřeteli v prvé řadě osobnostní rozvoj toho, kdo ho k větší zralosti provází - tedy pedagoga. Jinak by se plánovaný smysl a cíle změn, o které nám jde, v realitě špatně uskutečňovaly.