Facebook

Podpora EB managementu

management školy kompetence k řešení problémů myšlenkové operace evaluace synergická

Základní myšlenkou "managementu založeného na důkazech" (evidence­-based managementu, EBM) je, že kvalitní rozhodnutí vyžadují kritické myšlení a nejlepší, možná prověřená data, informace, abychom je mohli postavit a využít jako důkazy. Mnoho manažerů využívá jako podklad ke svému myšlení a ke svým svým rozhodnutím téměř jakékoliv dobře vypadající informace, které podporují jejich subjektivní vidění problému a předjímají jejich osobní (omezenou) představu o řešení. Problém je, že se málokdy zohledňuje ucelenost a jednotlivá kvalita těchto dat a informací a také potřebné koherence v komplexnosti vlivných faktorů. Management založený na důkazech by měl pomoci manažerům v každodenní percepční, hodnotící a rozhodovací praxi, a to nejen tím, že ukáže, jak důkazy definovat a jak se na ně ptát, ale možná ještě důležitěji − jak oddělit vlastní očekávání od důvěryhodnosti (smysl, spektra, síly, váhy, pravdivosti) přicházejících informací, které se dostanou na práh jejich vědomí.
 

Kritické myšlení je .. nejen analytické, syntetické a soudné myšlení, ale také otevřená mysl

- aktivní, interaktivní, uspořádaný a komplexní poznávací proces a schopnost přijímání, porozumění a vyhodnocení informací
- vyhledávání, třídění a srovnávání faktů a rozpoznání jejich správného místa v řešené problematice
+ uznání, že ne vše, co nás v životě potká, se dá bezprostředně poznat a vyhodnotit skrze rozum

 



V perspektivním managementu, jehož rozhodování je založenéno na důkazech, vnímáme a chápeme jako důkazy takové informace, fakta nebo data, která podporují naše předpoklady, tvrzení či hypotézy, nebo jim odporují. Namísto toho, abychom založili svá rozhodnutí (jen) na osobní zkušenosti (často dojmové), snažíme se zjistit, co je o problému už známo, nejen  z několika různých zdrojů důkazů, ale i různých úhlů pohledů, tedy ze zkušenosti jiných lidí. Je to právě osobní zkušenost, která sice dává člověku sílu ke kompetencím, ale také může nemálo zkreslovat vidění reality. Nikdo nezažil v životě všechno a přesto, že se lidé nakonec mohou shodnout na nějaké společné pravdě, tak nikdo nemá zcela absolutní soudnost.


Pokud spolupracujeme na nějakém cíli s druhými lidmi, je vhodné i důležité se ptát na jejich zkušenost a získat tak potřebné informace a možná i důkazy. Při tom je však nutné počítat s tím, že osobní hodnotový svět, který se projevuje zejména v postojích, je u každého z nás poněkud jiný. Nejen, že významně ovlivňuje přístup k práci, ale zejména přístup k řešení problémů. Práce je totiž z velké části rutinní záležitost, kde lidé v kolektivu už celkem vědí, co od sebe mohou očekávat. Řešení problému je však práce v jiné hladině myšlení, kdy dílčím částem viděného problému dáváme různý význam a tedy i různou váhu.


Proto, k závažnému tématu EVALUACE, jako k disciplíně,
kde hlavní roli hraje kritické myšlení, je třeba dodat ..


 

 

Při existenci mnoha analyticko-evaluačních metod v jejich praxích lze z jistotou říci, že některé metody (dotazníky, rozhovory, SWOTky, PATky, studie, pozorování, .. atd.) mají ve své validitě a reliabilitě, rozdílném zorném úhlu a přesnosti různou vypovídací schopnost. Na pomyslné pyramidě dobrého důkazového užitku mají tedy rozdílnou váhu. Na některé se lze spolehnout jen za určitých podmínek, jiné jsou objektivní až ve vzájemné kombinaci a některé ukazují překvapivě přesný, ale úzký vypovídající obraz o zkoumané realitě. Pokud si vědecká a evaluační praxe pomáhá tzv. meta-analýzami, pak chce čerpat informace z různých zdrojů a z různých pohledových úhlů, ale tak, aby konečný výběr při své šíři byl homogenní, a aby kombinačně bylo dosaženo přesnější výstupní analýzy pro potřeby hlubšího pochopení problematiky a pro lepší rozhodování. Proto mají meta-analýzy i pro účely evaluace největší smysl, význam a váhu. Pokud má evaluační nástroj či metoda sama v sobě už zajištěn více hlediskový a přesto homogenní pohled na zkoumanou realitu (např. komplementární tringulace), pak její použití má velký meta-analytický význam a manažerský užitek.  Komplementární indikátory© užíváme proto, aby bylo dosaženo co nejmenšího konfirmační zkreslení, zejména nepřesnosti v pohledu na rozdílnou zkušenost, ovlivněnou "lidským faktorem".

 


 


Co určuje vysokou užitnou kvalitu našich evaluačních nástrojů?


- schopnost vidět projektovou strategii v komplexitě
- využití kvantitativně-kvalitativní evaluační optiky = formativní design
- zanedbatelné zkreslení přenosu respondovaného výběru
- multifaktorová optika mapovaných a měřených jevů a procesů
- mapování a měření tacitních znalostí a zkušeností aktérů
- volitelně filtrovaná priorizace síly sledovaných faktorů
- mapování implementačních potřeb, podmínek a procesů

- analyticko-syntetický portrét tzv. "lidského faktoru" = evaluace vidí empaticky
- zmapování a změření lidské realizační kapacity a motivace pracovníků
- překonání tradičních i konfrontačních SWOT, PAT a GAP .. analýz
- integrální pohled na korelace a komparace implementačních sil
- formát evaluačních výstupů podporuje kritické myšlení
- minimalizace konfirmačního zkreslení výstupních informací
- formativní a konstruktivistické využití analytických výstupů
- práce s evaluačními výstupy synergizuje řízení růstové změny


 



Komplementární indikátory© jsou homogenní evaluační matice meta-analytické + meta-syntetické povahy pro formativní použití.