Facebook

Metodická podpora managementu školy

 

Pro školy a jejich vedení poskytujeme evaluačně-analytické služby a poradenství v oblasti organizačního, projektového i didaktického rozvoje.
Vycházíme z unikátního respondentního měření zkušeností (patentovanou metodou) mezi učiteli a žáky, abychom pomohli školám, i v nelehkých podmínkách, optimalizovat jejich práci.
Pokud platí Paretovo pravidlo, že existuje 20% činností, které mají 80% vliv na naši úspěšnost, pak lze činnosti, které mají největší efekt, vyčíst právě z formativní evaluace.

 


 

formativní evaluace management školy strategie a rozvoj školy péče o kvalitu školy profesní rozvoj učitelů klima ve třídě a ve škole


Život školy v její kvalitě stojí na mnoha faktorech o které stojí za to SYSTÉMOVĚ pečovat.
To, co nazýváme péče, je extrémně závislé na dobré (dialogické + empatické) komunikaci. Ve spěchu a při přeplnění pracovního (učebního) obsahu se jí nedaří.


 

Zdroj: Metodika "Kvalitní škola", ČŠI ČR  - odkaz zde
1. Koncepce a rámec školy
1.1 - Škola má jasně formulovanou vizi a realistickou strategii rozvoje školy
1.2 - Škola má ŠVP, který vychází z vize a ze strategie rozvoje školy
1.3 - Škola funguje podle pravidel umožňujících konstruktivní komunikaci
1.4 - Škola je vstřícné a bezpečné místo
1.5 - Škola spolupracuje s vnějšími partnery

2. Pedagogické vedení školy
2.1 - Vedení školy aktivně řídí, vyhodnocuje práci školy a přijímá opatření
2.2 - Vedení školy aktivně vytváří zdravé školní klima
2.3 - Vedení školy pečuje o naplnění profesně rozvojových potřeb každého pedagoga
2.4 - Vedení školy usiluje o optimální materiální podmínky pro vzdělávání
2.5 - Vedení školy klade důraz na vlastní profesní rozvoj

 



Za nejdůležitější Česká školní inspekce považuje vymezit, co je jádrem vzdělávání a co jeho nadstavbou, a stanovit povinný obsah vzdělávání pro každého žáka tak, aby reflektoval výzvy současnosti i budoucnosti. Při revizích rámcových vzdělávacích programů je potřeba důsledně uvažovat také nad vztahem mezi oborovými znalostmi, funkčními gramotnostmi a klíčovými kompetencemi, a posilovat právě onu aplikační složku (gramotnosti, kompetence) ve vzdělávání. Zároveň je třeba pro optimální naplňování národního kurikula poskytovat adekvátní podporu pedagogům, včetně promyšleného systému jejich profesního rozvoje. Ten by měl být zaměřen nejen na konkrétní vzdělávací obor, kterému se daný učitel věnuje, ale zejména na obecnější složky, jejichž zvládnutí je v současné české škole naprosto nezbytné. Jde např. o pedagogickou diagnostiku, management třídy, formativní hodnocení žáků, efektivní metody a formy výuky, spolupráci s rodiči, reflektovanou spolupráci učitelů mezi sebou apod.

Zdroj: Výroční zpráva ČŠI / r. 2018

management školy strategie a rozvoj školy projektová organizace plánování a implementace růstové a fixní myšlení



Škola potřebuje smysluplnou vizi, aby měla směr a chuť lidí do překonávání překážek.

 

 

Cílem smyslem VIZE nejsou jen produkty organizačního či projektového snažení, ale také kolektivy a lidé, kteří se ve společné práci podporují a vzájemně se učí.

Vize popisuje smysluplnou představu, určenou aktérům a klientům o tom, čeho a proč chceme dosáhnout.

Vize je informačním východiskem, obsahující hodnotové atributy a rámec budoucího řešení.

Vize je rámec, směr a smysl.
 



Vize  =  Motto



 

formativní evaluace management školy strategie a rozvoj školy projektová implementace projektová organizace plánování a implementace růstové a fixní myšlení
 
Plán je specifická myšlenková strategie, která sleduje smysl našeho snažení a měla by obsahovat komplexní informaci kam jdeme, co použijeme a kdy a kde to vykonáme.
 
   

Plán je schematická "meta-informace", která může zahrnovat sdělení
- o potřebných podmínkách
- o specializačních a týmových rolích
- o potřebě vnější podpoře
- o činnostech a jejich návaznosti
- o cílech a jejich smyslu a dopadu
- o případném riziku
- o způsobech kontroly
- o způsobech evaluace
- o produktových cílech
+ o edukačních cílech

Neboť všechny sdílené informace pro realizaci plánu můžeme použít pro učení zapojených aktérů.
Lidé se nejvíce učí napodobováním a sdílením zkušeností. Je-li zkušenost přínosná a "praxe dobrá", pak je vhodné a žádoucí zmapovat pracovní cestu a ověřit užitek, dopad a kvalitu činů a produktů.

V aplikaci Portfolionet© jsou používány nástroje, které dokážou změřit a zvážit zkušenost.

 



Plán je potřeba nejen zkonstruovat, ale protože s ním pracují lidé, také "vypiplat (vylepšovat) a vychovat". Aby v praxi dobře fungoval, musí být do jisté míry rámcový a do jisté míry konkrétní a situační, tedy pružný.  Pružnost takového plánu musí být zajištěna průběžnou zpětnou vazbou a evaluací a tedy i dobrou vzájemnou informovaností. Pokud existuje sdílené informační prostředí, nesoucí informace o zkušenostech kmenových procesů (hlavních cílů projektu), ale i informace o zkušenostech s regulací projektu a vylepšování této regulace, pak se lidé lépe učí, neboť mohou být angažovanější. Ze společné informovanosti jsou pak více zřejmé postupy, cíle i dopady, a nakonec i kvalita a hodnoty, ke kterým se kvalita vztahuje.

       
       

Plán je svrchovaný program, .. který počítá s lidmi, jejich potřebami, zájmy a s jejich vůlí, ale také s hmotou a časem.

Plán je stavěn .. na lidské zkušenosti, tedy poznání stavebních prvků a faktorů plánu a jeho smyslu a cíle.

Plán by měl počítat .. také s změnami podmínek, které jsme nemohli předvídat.

Plán by měl počítat zejména .. s "lidským faktorem?. tedy s potřebami, zájmy, motivacemi a zkušeností lidí, a s jejich psychickou kapacitou.

Plán je "in-formace", .. která prostřednictvím lidí reguluje cílové naplnění.


Je potřeba počítat s tím, že žádný plán není uskutečnitelný beze změn a vylepšení.
Proto jsme vyvinuli pružný plán - STRATEGEM.

 

 

 


Demingův zlepšovací cyklus PDCA je známý už asi 80 let. Je vypozorován z běžné inteligentní lidské činnosti, kde se projevuje plán, smysl a vůle. Je základem kritického myšlení i badatelské činnosti. Spojení Demingova cyklu s vnější evaluační optikou (cíle, činy, hodnoty) je důležitou podmínkou formativního účinku zlepšovacího cyklu a jeho použití ve světě managementu i pedagogiky.

 

Při zlepšovací činnosti si proto musíme všímat třech základních prvků, ke kterým je vztažena lidská konstruktivistická pozornost.
CÍLE - ČINY - HODNOTY .. V lidském vědomí totiž tvoří při práci vždy jeden mentální, poznávací celek. (Citace: Poznání a hodnocení nelze oddělit. John Dewey)

To, co se "projektově" (analyticky, komparativně, tvořivě) odehrává v hodnotovém vědomí člověka je spojeno s kontrolní analýzou (C), aktualizací (A) a plánem (P).
To, co se odehrává činostně (D) je časově delší, zjevné a tedy explicitní. Výsledkem mají být "hodnoto-tvorné" cíle a činy.


Triáda (C)-(A)-(P), svěřená hodnotám a tvořivému vědomí, je podřízena zkušenosti a vnitřní seberegulaci člověka.
Pracovní a konstruktivistické pole (D) = cíle a činy, je podřízeno společné vnější regulaci.


To vše, však má být sdíleno, aby došlo k hlubšímu, růstovému myšlení a společné kvalitnější práci.
 


 

Demingův cyklus má zcela zásadní roli a vliv pro učení v kompetenčním modelu školy.
Triangulační optika, zaměřená na cíle, činy a hodnoty, má zcela zásadní vliv na účinek formativní evaluace.



 

 

management školy sebeučící se organizace - SUO organizace učení projektová organizace plánování a implementace


Organizační management je nejúčinější, pokud se na něm podílejí všichni pracovníci školy podle svých profesních a týmových rolí.
Prostřednictvím sdílení informací a průběžné zpětné vazby, která přináší informace o činech i postojích, dochází k efektu a smyslu tzv. "sebeučící se organizace".

       

   

Organizační management je souhra plánů, metod, aktivit a nástrojů, které slouží k naplnění hlavních i vedlejších cílů a jsou podpůrně řízeny organizačními procesy. Žádná komponenta managementu (plán, motivace, komunikace, kontrola) by neměla být umenšena na úkor jiné, nebo dokonce podceněna. Jejich služební úlohy se potkávají v každém rozhodování o dalším postupu, neboť i když praktický život není ideální, stejně usilujeme o co největší optimalizaci práce i života. Přesto, organizace práce je ponejvíc úloha sociální, než jen nástrojová a metodická.
 



Velkou roli přesto hraje průběžná reflexe ve formě evaluace, neboť dává věcem a procesům soulad a smysl. Její mentální model však musí mít tzv. komplementární optiku (monitoruje současně podmínky, činnosti, pokrok, dopady, hodnoty).


Pokud je podíl na řízení organizace mezi aktéry spravedlivě vyvážen, pak dochází k velké přidané hodnotě organizované spolupráce, a sice k souběžnému učení. Lidé se nejvíce učí vlastní praxí, jejíž postupy, zkušenosti a výsledky jsou sdíleny.

Viz. SUO = sebeučící se organizace



 

formativní evaluace management školy strategie a rozvoj školy sebeučící se organizace - SUO péče o kvalitu školy plánování a implementace kvalita výuky - wellbeing


Při řízení organizace - školy dochází k souběhu mnoha informací, které nám mohou pomáhat pracovat a růst. Pokud však kvantum těchto informací přesahuje rozumnou mez, tedy vyžaduje více pozornosti, než samotná práce, pak vzájemná informovanost nebo také péče o dokumenty, které práci a informovanost zaznamenávají, může přinést velkou, kontraproduktivní zátěž.
Organizace školy a její funkční oblasti musí tedy také podléhat určité optimalizaci.

 

ukázka = Mapa oblastí řízení a organizace školy
Řídící procesy organizace Řídící procesy zdrojů Kmenové procesy vzdělávání Evaluační procesy
 
RO.11 - Vize a mise RZ.21 - Personalistika a poradenství KP.31 - Kmenová edukace EP.41 - Testování žáků
RO.12 - STRATEGIE (metody) RZ.22 - Vzdělávání učitelů KP.32 - Projektová edukace EP.42 - Průběžná evaluace
RO.13 - Plány a cíle RZ.23 - Sdílení zkušeností a dobré praxe KP.33 - Osvětová činnost EP.43 - Vnější evaluace
RO.14 - Dokumenty (ŠVP) RZ.24 - Mandatorní finance a ekonomika KP.34 - Zájmová činnost EP.44 - Audity
RO.15 - KULTURA organizace RZ.25 - Projektové finance a ekonomika KP.35 - Individuální přístup EP.45 - Kontroly ČŠI
RO.16 - Vnitřní komunikace RZ.26 - Infrastruktura budov a vozový park KP.36 - Rovné příležitosti EP.46 - Evaluace ped.praxe
  (meta-zkušenosti) (zkušenosti) (zkušenosti) (meta-meta-zkušenosti)
 
  - klienti - 



 

formativní evaluace management školy leadership - vedení projektová organizace plánování a implementace


Podmínky a rizika pro komplexní řízení změny / když chybí postatné komponenty
 

vize + schopnosti + podpora + zdroje + plán + podmínky = růstová změna
x + schopnosti + podpora + zdroje + plán + podmínky = krach
vize + x + podpora + zdroje + plán + podmínky = potíže
vize + schopnosti + x + zdroje + plán + podmínky = odpor
vize + schopnosti + podpora + x + plán + podmínky = nezdar
vize + schopnosti + podpora + zdroje + x + podmínky = falešný start
vize + schopnosti + podpora + zdroje + plán + x = demotivace
 
Modifikováno: dle Knoster T., Villa R., (2000) A Framework for thinking about change. In Restructuring for caring and effective education:
Piecing the puzzle together (pp.93-128). Baltimore, Paul H. Brookes Publishing Co.
 
vize + schopnosti + plán = lidský faktor

 

(auto)evaluace formativní evaluace management školy projektová implementace péče o kvalitu školy evaluace synergická plánování a implementace
       
       

     

Cesta v před je dvojkolejná

Organizace, jako je např.škola potřebuje pro porozumění mentální schéma, které pomůže školu řídit i vést. Z uvedeného schematu je nejvíce patrné, jak strukturovaná a komplexní musí být informace, aby dala vodítko pro organizaci společné práce.
Můžeme říci, že jde o komplexní informaci, kdy jsou záměry, cíle, metody, aktivity a hodnoty spojeny v hierarchické mozaice informací, která dává orientaci a jistotu lidem.

Součástí "cesty v před" je nejen psaný program, ale i živá kultura organizace, tedy mezilidské vztahy a profesní zkušenosti, které buď podporují, nebo někdy brzdí společný program. Proto musí být zejména strategie a kultura organizace v co největším souladu. Během realizace našich záměrů je pak zcela přirozený dynamismus aktivit i lidského faktoru. Lidé se pomocí spolupráce na realizaci aktivit přirozeně učí a to tím více, čím větší jejich autonomie a odpovědnost. Proto je potřeba průběžně slaďovat jejich autonomii ve společnou spolupráci. K takovému sladění slouží průběžná - evaluační zpětná vazba.



 

formativní evaluace management školy sebeučící se organizace - SUO péče o kvalitu školy evaluace synergická plánování a implementace
         
         

     

Některé pracovní podmínky jsou dílem a důsledkem vyššího managementu a některé dílem a důsledkem lidského faktoru.

Podmínky pro realizaci projektu bývají často odlišné od běžných podmínek, na které je škola zvyklá. A také, bývají to právě podmínky, které zapříčinily nějaký nevyhovující stav dřívější kultury a organizace ve škole. Půjdeme-li ale do nějakého samostatného projektu, souvisejícího s edukací, je jasné, že jde o projekt ve škole a potřeba jeho podmínek je jen dočasná. Ale kultura, která je nesena lidmi, je kulturou s velkou setrvačností, kde je myšleno jak na žáky, tak na učitele. Kultura má své aktivní a pasivní prvky, které projekt můžou různým způsobem ovlivňovat a být tak součástí personálních podmínek.

Když půjdeme na podstatu věci, zjistíme, že je to právě "lidský faktor", který nám umožňuje něco konstruktivního vykonat nebo zlepšit. Je to lidský faktor, ne kterém stojí efektivita a úspěšnost projektu, ať už je jen edukativní nebo organizační.

Slaďování podmínek, strategie a lidského faktoru (kultury) je důležitou regulační aktivitou každého projektu. Právě v této vnitřní regulaci (s využitou zpětnou vazbou) se lidé nejvíce naučí.
 



 

management školy strategie a rozvoj školy projektová implementace profesní rozvoj učitelů organizace učení měření zkušeností evaluační nástroje evaluace synergická růstové a fixní myšlení
       

   

Formativní evaluace umožňuje systémové myšlení a tedy řídit i vést

Vzájemné vlivy strategie, kultury a zpětné vazby (evaluace) jsou velmi dobře patrné z uvedeného schematu.


Management organizace má vždy 2 základní pilíře = Strategii + Kulturu. Pokud má dojít k rozvoji organizace, tedy ke zlepšování a učení, musí být zpětná vazba přítelem managementu.

Kultura i strategie velmi podmiňují to, jaké budou výsledky naší práce, ale někdy je kultura tak silná, že s ní žádná, rozumem vytvořená strategie nic nenadělá a nebo naopak, někdy je strategie tak silná, že zažitou kulturu naprosto převálcuje.

Formativní kultura dbá na soulad strategie a kultury, což zajišťuje formativní zpětnou vazbou. To je taková, která se dívá na pracovní realitu skrze hodnotový svět a lidský faktor. V rámci dopadů učiněných aktivit ověřuje potřeby, hodnoty, a postoje lidí, aby mohla opět optimalizovat pracovní podmínky a prostředí. Tím dosahuje wellbeigu, tedy pracovní efektivnosti a pohody.

 

Důležité rámcové schéma = Výsledky souhry strategie a kultury záleží vždy na lidech a na kvalitě komunikace, k níž patří i zpětná vazba.
 

 

management školy organizace učení plánování a implementace růstové a fixní myšlení kvalita výuky - wellbeing produktivní edukace

 


Pro učitele, školy a jejich manažerský personál jsme připravili užitečná vzdělávací témata, směřující k podpoře kvalitní organizace školy, profesního a osobnostního růstu.

- Naučíme vás jak poznat, kdy můžete své pracovníky vést a kdy je můžete řídit.
- Ukážeme vám co je to formativní zpětná vazba a jak pomáhá lidem.
- Poskytneme vám metody, návody a praktické příklady dobrého leadrovství.
- Naučíme vás optimalizovat strategie profesního růstu