Vývojový diagram profesního rozvoje učitelů s podporou evaluační analýzy změřené zkušenosti
Pro rozvoj praxe v modelu sebeučící se organizace a měřitelné uchopení reflexe byl naší vzdělávací společností v minulých 15 letech vyvinut a užíván speciální program Portfolionet©, pracující jako on-line aplikace na internetové síti, jehož aglomerované funkce podporují tzv. vědomou, vícehlediskovou zpětnou vazbu v plánovacím prostředí, za současné možnosti sdílené dobré praxe a edukace. Aplikace mapuje a měří rozvojové potřeby učitelů, vztažené ke kontextu pracovních podmínek (organizačních, sociálních, edukačních).
Co můžeme zmapovat a změřit prostřednictvím vícerozměrné zkušenostní optiky?
Jaké styly a metody používají učitelé k výuce? Jak jsou tyto metody efektivní?
Do jaké míry žáci přebíraji vlastní učební iniciativu?
Nakolik ve třídě funguje učební spolupráce mezi žáky?
Jaké klima (vztahy a důvěra) je ve třídách?
Jak učitelé probouzejí vnitřní motivaci žáků?
Do jaké míry je efektivní sdílení zkušeností učitelů?
Které předměty přinášejí žákům pocit smysluplnosti?
Na čem stojí profesní spolupráce a rozvoj učitelů?
Co umožňuje, podporuje nebo brzdí rozvoj kompetencí?
Kde je zóna nejbližšího profesního vývoje učitelů?
Jak a nakolik je rozvíjeno metakognitivní myšlení žáků?
V jakých aspektech naplňuje škola model sebeučící se organizace?
Wellbeing není bez námahy a už vůbec ne samoúčelné pohodlí, ale vyvážené a možná optimalizované podmínky pro realizaci práce nebo života, i když v něm budou přirozené překážky. Vzorem toho, jak můžeme dosáhnout wellbeingu je model sebeučící se organizace, o kterou se také musí pečovat, aby přinesla dobré ovoce (spolupracovat, komunikovat a sdílet zkušenost, řešit problémy, zlepšovat práci a management, dosahovat dobrých výsledků nejen v prostředí, ale i v lidech). Wellbeing není tedy něco, co k našemu blahu někdo zařídí, ale to, že se z vlastního a společného zlepšování při řešení problémů péče o wellbeing (profesního růstu) nejen cítíme dobře, ale také rosteme.
Společná péče o wellbeing sice přesahuje hranice školy, ale hlavní dílo a zlepšovací činnost se odehrává mezi lidmi ve škole. Tato péče, jako každá jiná zlepšovací činnost, podléhá funkci regulace a fenoménu zpětné vazby. Vhodně použitá zpětná vazba monitoruje, měří a porovnává hodnoty dosažené s hodnotami přepokládanými. Cílem není jen nějaký „abstraktní mrak – wellbeing“, ale zejména kultivovaný člověk (vzdělaný a sebevládný), který v důsledku péče o wellbeing ovlivňuje své pracovní a učební prostředí.
Před realizací vzdělávací aktivity zmapujeme a změříme oblast wellbeingu ve škole a poskytneme škole výsledný evaluační komplement dávající proporcionální obraz o faktorech wellbeingu + analytickou zprávu s doporučením.
Vzdělávací cíl tématu (2x 4 hodiny pro týmovou sborovnu)
Wellbeing je sloučenina mnoha faktorů, které podporují člověka, primárně nikoli v pohodlí, ale v osobním a profesním růstu, tedy i v učení. Proto, při mapování a měření jeho průkaznosti a účinnosti nemůžeme spoléhat na obraz, často nesouměrných (nesrovnatelných) jednotlivostí, ale ve vzájemně proporčním a systémovém měření tzv. „růstové zkušenosti“, tedy toho, co wellbeing v lidské zkušenosti podporuje a umocňuje. Téměř vždy jde o součinný dopad podmínek, smyslu a pracovních interakcí, vyúsťujících do našich postojů.
Posluchači získají větší vhled do zákonitostí a přínosů sebeučící se organizace jako prostředí pro rozvoj dovedností a kompetencí. Seznámí se s principy efektivní práce, jak využít zkušenosti a observace pro rozvoj dovednosti a posílení osobní odpovědnosti. Aktivita a postoje lidí, mají pak výrazný vliv na péči o místní edu-wellbeing. Učitelé si vyzkoušejí si interaktivní a tvořivou práci v programu. Využijí různých typů úloh k rozpoznání vhodnosti nástrojů zpětné vazby. Pochopí principy komunitního přístupu ve výuce žáků a vzájemném sdílení zkušeností a umějí je vhodněji použít v praxi. Lépe využívají i svých osobních možností v ovlivňování rozvoje dovedností a kompetencí žáků, promítajících se do klimatu a učení. Poznají a prakticky uchopí uživatelské metodické funkce v aglomerovaném SW prostředí, které provázení cyklem PDCA. Sborovna získá dovednosti analytického, reflexního přístupu pro zlepšení kvality školy.
Užitečné odkazy - Edu_wellbeing = pohoda - Jak dosáhnout wellbeingu - Metoda Formativní intervence - Evaluace našich služeb
Budování a rozvoj kompetencí už zdomácněly v českém školním prostředí alespoň podle dokumentů. Otázkou je, zda jsou ve školách vytvořeny podmínky pro takovou edukaci, jestli lidé přijímají tento model a jestli učitelé mají dostatek dovedností k využití potenciálu žáků pro jejich dosahování. Podle dostupných zkušeností je jedním z významných edukačních přístupů tzv. konstruktivismus. Učitel provádí a podporuje žáky v tvořivé zkušenosti, nejen v manuální, ale i jejich mentální rovině. Nedílnou součástí konstruktivisty a budování kompetencí je průběžná zpětná vazba nebo také reflexe zkušenosti. Přináší aktérům výuky (žákům i učitelům) významné informace, důležité nejen pro ověření dosahovaných znalostí, ale zejména zkušeností s učebními postupy a pak také se seberegulací učební práce žáka.
Verbálně sdílená reflexe se může odehrávat synchronně s výukou a poskytuje osobité pohledy na proces a dopad učení. Pokud bychom však chtěli sledovat vícečetné implementační faktory rozvoje kompetencí u celé třídy a pro zlepšení edukace je vzájemně měřitelně porovnávat, museli bychom sáhnout k sofistikovanějším nástrojům a metodám. Jednou z nich je metoda tzv. „komplementárních indikátorů“, které vidí zkoumané jevy a procesy z více hledisek. Poskytují tak metakognitivní obraz o mapované a měřené zkušenosti, čímž dosahují úrovně kvalitativního měření. Pokud v rozvoji kompetencí potřebujeme „metakognici“, jako operátor zlepšované práce a seberegulace, pak nemůžeme odepřít tuto funkcionalitu ani reflexi, jako služebnici zlepšení. Měření rozvoje a dosahování kompetencí se tak stává právoplatnou součástí edukace a pomáhá rozvíjet nejen žákovské kompetence, ale i dovednosti učitelů těchto kompetencí u žáků dosahovat.
Před realizací vzdělávací aktivity zmapujeme a změříme oblast rozvoje kompetencí ve škole a poskytneme škole výsledný evaluační komplement dávající proporcionální obraz o faktorech podpory a rozvoje + analytickou zprávu s doporučením.
Cíl vzdělávaného tématu (2x 4 hodiny pro týmovou sborovnu)
Posluchači získají větší vhled do zákonitostí a přínosů sebeučící se organizace jako prostředí pro rozvoj dovedností a kompetencí. Seznámí se s principy efektivní práce, jak využít zkušenosti a observace pro rozvoj dovednosti a posílení osobní odpovědnosti. Vyzkoušejí si interaktivní a tvořivou práci v programu. Využijí různých typů úloh k rozpoznání vhodnosti nástrojů zpětné vazby. Pochopí principy komunitního přístupu ve výuce žáků a vzájemném sdílení zkušeností a umějí je vhodněji použít v praxi. Lépe využívají i svých osobních možností v ovlivňování rozvoje dovedností a kompetencí žáků. Poznají a prakticky uchopí uživatelské metodické funkce v aglomerovaném SW prostředí, které provázení cyklem PDCA.
Užitečné odkazy - Škola a kompetence - Metakognice ve škole - Fixní nebo růstové myšlení - Evaluace našich služeb
Dnes už není tajemstvím, že kvalita školy stojí na kvalitě lidí, kteří v ní pracují. Efektivní vedení školy znamená pak především práci s těmito lidmi a s jejich kapacitou a potenciálem. To vše za předpokladu možností využití reflexe k profesnímu růstu. Přesto, že pokrokovější modely už chápaly profesní rozvoj člověka na platformě informační společnosti, nelze za dnešního poznání přehlédnout, že dovednosti a kompetence nevznikají na základě pouhé informace, ale jedině a pouze v činnostním modelu. Učivem v takovém modelu a v organizaci plné lidí je týmové řešení problémů a tedy i řada sociálních interakcí, ze kterých se člověk učí ve společenství druhých lidí.
Schopnost týmové spolupráce při vzájemném učení a zlepšování své práce je pak zákonitě postavena na dovednosti učit se z různých forem zpětné vazby, ze společného plánování a ověřených inovací přímo v živém pracovním prostředí. Vhodně zaměřená a sdílená zpětná vazba, jako základní kámen sebeučící se organizace umožňuje uvidět pracovní užitek a také mnoho příležitostí pro další využití a pro případné zlepšení. Takový postup je formativní. Proto model sebeučící se organizace (SUO) více podporuje a zabezpečuje zavádění poznatků do praxe a v konečném důsledku i sdílení postupů a cest za společným řešením.
Před realizací vzdělávací aktivity zmapujeme a změříme oblast spolupráce v ped.sboru a poskytneme škole výsledný evaluační komplement dávající proporcionální obraz o faktorech spolupráce + analytickou zprávu s doporučením.
Vzdělávací cíl tématu (2x 4 hodiny pro týmovou sborovnu)
Posluchači získají větší vhled do zákonitostí a přínosů sebeučící se organizace jako metodického prostředí pro rozvoj dovedností a kompetencí. Seznámí se s principy efektivní práce, jak využít zkušenosti a observace pro rozvoj dovednosti a posílení osobní odpovědnosti. Vyzkoušejí si interaktivní a tvořivou práci v programu. Využijí různých typů úloh k rozpoznání vhodnosti nástrojů zpětné vazby. Pochopí principy komunitního přístupu pro vzájemné sdílení zkušeností a umějí je vhodněji použít v praxi. Lépe využívají i svých osobních možností v ovlivňování rozvoje dovedností a kompetencí žáků. Poznají a prakticky uchopí uživatelské metodické funkce v aglomerovaném SW prostředí, které provázejí zpešovacím cyklem PDCA.
Užitečné odkazy - Profesní rozvoj učitelů - Sebeučící se organizace - Problematika SUO v tabulkách
Tradiční role rodičů ve vztahu ke škole byla doposud „zákaznická“. Přesto, že rodiče neviděli do školních procesů, chtěli po učitelích ty nejlepší známky pro své dítě. Někteří rodiče však nepřisuzují význam výchovné rodinné roli, jako důležitého činitele školní úspěšnosti. Vztah mnohých rodičů ke škole je převážně povrchní, nejen v oblasti komunikace, ale zejména v účinné spolupráci s učiteli. O své dítě ve spojení se školou se opravdově zajímá asi pětina rodičů, což ztěžuje práci učitelů, zejména v oblasti individuálního přístupu. V běžných případech by to napravila zdravá osobní komunikace, která však vyžaduje zájem a ochotu na obou stranách.
Rodiče se probouzí ke spolupráci se školou, až když něco hoří, nebo je to pro ně nějak významné. Učitelé pak těžko vysvětlují či obhajují rozvoj kompetencí nebo používání slovního hodnocení. Přesto lze zlepšit komunikaci a tím i spolupráci v této oblasti, pokud známe zájmy a potřeby rodičů a pokud škola dokáže nabízet komunikaci na této úrovni. Jedním z předpokladů dobré komunikace je reflexe potřeb a očekávání na obou stranách. Pokud by škola mohla podat obraz o učení dítěte v modelu měřené zkušenosti, tedy takový obraz, který ukazuje na rozvoj dítěte nejen po stránce znalostí, ale zejména jako rozvoj osobních zkušeností (poznání, rozhodování a seberegulace), dala by příležitost rodičům, zajímat se o své dítě jako o jedinečnou osobnost. Takový úhel pohledu má velký vliv na budoucí uplatnění žáka, podporuje rozvoj kompetencí i růstové myšlení. Stejně tak je možné využít měřené zkušenosti ve speciálních dotaznících pro rodiče. Školy tuto činnost už několik let provádějí, ale výstupy z běžných statistických dotazníků nepřinášejí relevantní informace o proporcionalitě potřeb, potřebné pro zjištění vhodných míst k dorozumění a spolupráci. Pokud se školství vydalo na cestu formativního modelu (hodnocení, reflexe a regulace), který slibuje velkou účinnost, pak lze tento model použít i ve prospěch komunikace a spolupráce s rodiči.
Před realizací vzdělávací aktivity zmapujeme a změříme oblast komunikace a spolupráce s rodiči a poskytneme škole výsledný evaluační komplement dávající proporcionální obraz o podmínkách a faktorech této spolupráce + analytickou zprávu s doporučením.
Vzdělávací cíl tématu (2x 4 hodiny pro týmovou sborovnu)
Posluchači získají větší vhled do zákonitostí a přínosů sebeučící se organizace jako metodického prostředí pro rozvoj dovedností a kompetencí. Seznámí se s principy efektivní práce, jak využít zkušenosti a observace pro rozvoj dovednosti a posílení osobní odpovědnosti. Vyzkoušejí si interaktivní a tvořivou práci v programu. Využijí různých typů úloh k rozpoznání vhodnosti nástrojů zpětné vazby. Pochopí principy komunitního přístupu pro vzájemné sdílení zkušeností a umějí je vhodněji použít v praxi. Lépe využívají i svých osobních možností v ovlivňování rozvoje dovedností a kompetencí žáků. Poznají a prakticky uchopí uživatelské metodické funkce v aglomerovaném SW prostředí, které provázejí zpešovacím cyklem PDCA.
Užitečné odkazy - Spolupráce s rodiči - Rozvoj osobnosti ve škole - Motivace = vůle a smysl - Evaluace našich služeb
Metakognitivní evaluační optika umožňuje vidět RELEVANTNĚ, tedy v souvislostech opatření, skutků a kvalit.
Chceme-li vidět cestu pro růstovou změnu, musíme najít místo, kde problémy vznikají, tedy příčiny.
Samotným problémem růstových změn, jejich odhalení a řešení je však současné, nedostatečné metakognitivní myšlení.
Bez jeho uplatnění jsou obrazy a informace o realitě málo pravdivé.
Neúplná ukázka evaluačního komplementu, který využívá "komplementární indikátory" a měří pracovní zkušenost v několika rozměrech. / HEURÉKA CZ © 2020
|
Citlivost skupiny na indikátor (přísnost - určitost) Ø.CIS=86 ► |
CIS=108 (5,09) |
CIS=93 (4,60) |
CIS=57 (2,80) |
|
Indikační kmenové výroky pro EDx.239 / n = 43 / MANAŽERSKÉ aspekty |
SM=skutková míra |
V1=důležitost |
V2=zlepšení |
|
38. Ve své práci vidím dost smyslu, abych mohl(a) dělat svou práci dobře. |
158,43 (+56%) |
160,17 (+34%) |
35,17 (-20%) |
|
03. Komunikace vedení školy vůči učitelům je srozumitelná a transparentní. |
116,77 (+15%) |
151,09 (+26%) |
53,12 (+21%) |
|
04. Při vzájemné komunikaci učitelů v této škole xxxxx xxxxx xxxxx |
105,46 (+4%) |
149,22 (+25%) |
47,46 (+8%) |
|
37. Ve své práci mám dost profesní svobody, abych mohl(a) dělat svou práci dobře. |
124,33 (+22%) |
148,56 (+24%) |
37,52 (-15%) |
|
07. Ve své práci mám dost organizačních informací, abych mohl(a) dělat svou práci dobře. |
94,54 (-7%) |
139,79 (+17%) |
45,48 (+4%) |
|
12. V naší škole se pracuje vědomě s rozvojem xxxxx xxxxx |
55,44 (-45%) |
124,53 (+4%) |
76,81 (+75%) |
|
39. Ze zkušenosti mohu říci, že moji kolegové xxxxx xxxxx |
80,51 (-21%) |
122,94 (+3%) |
47,25 (+10%) |
|
06. Ve své práci mám dost spolupracujících kolegů, abych mohl(a) dělat svou týmovou práci dobře. |
108,35 (+7%) |
119,90 (=Ø) |
45,15 (+2%) |
|
08. Informace pro chod a organizaci školy xxxxx xxxxx |
102,67 (+1%) |
116,85 (-2%) |
23,79 (-46%) |
|
09. Osobně se ztožňuji s hodnotami, které směřují práci učitelů. |
119,15 (+17%) |
116,315 (-3%) |
32,14 (-27%) |
|
40. Pro vzájemně sdílenou reflexi pedagogické zkušenosti je v naší škole dostatek zájmu. |
72,21 (-29%) |
105,25 (-12%) |
66,53(+52%) |
|
12. Při řešení problémů ve škole dochází k xxxx xxxx xxxxx |
84,71 (-17%) |
104,47 (-13%) |
50,80 (+16%) |
|
11. Problémy týkající se chodu školy xxxxx xxxxx xxxxx |
96,65 (-5%) |
95,68 (-20%) |
45,64 (+4%) |
|
10. Už jsem se pokusil(a) ve škole něco podstatného změnit. |
79,34 (-22%) |
79,41 (-34%) |
41,58 (-5%) |
|
Průměr této oblasti |
Ø.SM = 101,71 |
Ø.V1 = 119,83 |
Ø.V2 = 43,98 |
Pozn.: Evaluační komplementy a významy změřených hodnot jsou pro klienty písemně komentovány.
Upozornění: Komplementární indikátory © jsou chráněny autorským a patentovým právem.
Akreditované, kombinované vzdělávací služby využívají spojení speciální, analytické evaluační reflexe a týmového vzdělávání ped.pracovníků.
