Facebook

Strategická implementace

management školy profesní rozvoj učitelů projektová organizace evaluace synergická plánování a implementace růstové a fixní myšlení


Je známo, že řada současných manažerů dokáže sepisovat plány a strategie jako papírové dokumenty, kterých není málo, které ale často zůstávají z velké části neuskutečněné. Školství je toho typickým a nedobrým příkladem. Implementovat však záměr či plán, znamená, uvést ho do života lidí, což bývá z většiny to nejtěžší. Potřebujeme k tomu důkladnou analýzu současného stavu, podmínek i lidského faktoru. Prostě, potřebujeme dobře porozumět předpokladům. Právě lidský faktor nakonec rozhodne jaká bude připravenost východisek, podmínek i realizačních metod. Strategie se proto musí soustředit nejen na projektové cíle, ale i na procesy (spolupráci) a zejména na lidskou motivaci a komunikaci. Musí se také soustředit na smysl růstové změny, který musí být lidem zřejmý a víc než přijatelný. Jinak jejich účast v projektovém či implementačním snažení bude jen formální.


 

       

Růstová změna (pokrok, užitek a dobro) nastane, pokud existují 4 podmínky

Jejich původ, funkčnost a účinnost je jak v lidech, tak ve světě. Lidem by měly být poskytnuty pracovní podmínky a osvědčené metody (CO+KDE), aby hledání a uplatňování dobrých modelů práce nebylo namáhavé či vysilující. Součástí implementace musí být lidské vzory dobré praxe v práci a chování (KDO+JAK), např. jako sdílení. A jako vnitřní aspekty, potřebné pro zdařilou implementaci musí být přítomny příležitosti pro rozvíjení osobních zkušeností. Snad nejdůležitějším stavebním kamenem implementace je tzv. lidský faktor (SMYSL+VůLE), tedy zdroj mentálních vnitřních sil, který, pokud bychom ho neznali nebo podcenili, se může doslova postavit proti nám.

Pro podporu zdařilé implementace a jako součást kvalitní strategie je možné použít formativní evaluační nástroje, které dokáží změřit to, čemu říkáme lidský faktor a nebo také lidská zkušenost.

 

         

 

rozvoj osobnosti rozvoj kompetencí vzdělávací cíle evaluace synergická plánování a implementace životní hodnoty aktivita a tvořivost


Každá spolupracující skupina je soustředěna na cíl a jeho smysl nejen prostřednictvím plánu, ale zejména prostřednictvím společných (přijatých) hodnot. Ty podporují viditelný smysl práce, a proto, plánované a organizované dílo nemusí být předepsáno do všech detailů (např. standardy). Provedení práce pomáhají udržet sdílené hodnoty a dávají tak lidem orientaci a jistotu, že dílo bude vykonáváno cílotvorně a spíše efektivně než marnivě. Vzájemné pochopení a sladění hodnot dává aktivitám a konečnému dílu prostřednictvím práce co největší péči a kvalitu v jeho zamýšleném účelu a smyslu. Proto je hodnotové sjednocení tolik důležité nejen na horizontální úrovni spolupráce, ale i na její vertikální úrovni  řízení a regulace.

Civilizačním a technologickým vývojem, až do dnešních dnů, se stává lidská spolupráce a její dílo už velmi komplexní a náročné na sladění. Dílo vyžaduje oborové specializace propojené schopností komunikovat a synchronizovat spolupráci. Spolupráce je tedy silně závislá na informacích ze sdílených plánů a ze zpětné vazby. Ty plní roli nervového systému regulované pracovní či projektové komplexity. (Inspirováno archeologem a egyptologem, prof. Miroslavem Bártou)

Každý projekt by tedy měl mít regulovaný systém, postavený na informační síťi a zřejmých referenčních, srovnávacích hodnotách, které zaručují výsledný smysl, užitek, pokrok a dobro, což můžeme nazvat kvalitou. To, co může posílit pozitvní pracovní synergii nad rámec přítomnosti hodnot je průběžná zpětná vazba, která ověřuje jak podmínky a pracovní interakce, tak postojovou souhru spolupracujících lidí. Taková zpětná vazba se musí umět dívat na zkoumanou realitu detailně i synteticky a poměřovat ji ke společně sdíleným hodnotám.

Nastavení těchto hodnot udržuje komplexitu spolupráce ve správném směru. (Problém může nastat, když mají spolupracovat lidé velmi rozdílných osobních zkušeností a hodnotových přesvědčení.)
 


 

Je tedy dobré mít nástroj, který mapuje a měří nejen činnostní aktivitu, ale i motivační postoje lidé, kteří nejen řeší problém, ale také se z jeho řešení učí.

 

sjednocené
hodnoty
svoboda +
odpovědnost
zpětná
vazba
smysl
kvalita
udržitelná
komplexita

 


Nejlepší strategie je taková, která počítá se skutečným potenciálem lidí.


Strategický management je scénář a organizace pracovní cesty směrem k vytýčenému cíli a musí myslet na řadu opatření, které nejen že pomohou uvést počáteční myšlenky do praktického života, ale podpoří také následnou (větší či menší) synergii. Pro názornost jsme použili modifikaci známého Wheelenova-Hungerova modelu s přispěním zkušeností formativní (průběžné) zpětné vazby, která dovoluje pojmout strategii jako inteligentní díky své pružnosti, oproti "zatvrdlým" strategiím "zatuhlého" plánu. Pragmatická strategie by proto měla pamatovat jak na mechanismy vzniku a zavedení, tak na mechanismy udržitelnosti. Funkčním svorníkem obou požadavků není nic jiného než průběžná, formativní zpětná vazba.

    Tvorba dobré strategie vyžaduje
zvážení "hodnoto-tvorných" faktorů.





Každý z 5. hlavních implementačních kroků je podepřen funkčními prvky implementace jejichž kvalitu je možné zpětnovazebně mapovat a měřit pomocí evaluační optiky "synergického klíče", jehož jádrem jsou tzv. "váhy". Funkční prvky jsou pak takticky i strategicky ovlivňovány ve vzájemnosti, proto se plán a jeho implementace stávají "inteligentními". To znamená, že jsou optimalizovány ještě dříve, než může dojít k motivačním nebo užitkovým ztrátám. Z uplatnění takové pružné strategie se lidé nejvíce učí a profesně rostou.


Efektivně a úspěšně implementovat projektový záměr znamená vytvořit strategii, které bude lidem srozumitelná a smysluplná, tedy taková, že se do ni budou chtít zapojit a vytrvat v ní.            Co je k tomu potřeba?

1. Zmapovat, zvážit a předurčit činnosti, které pomohou dosáhnout hodnotných cílů a výstupů. Jsou tedy důležité pro implementaci. (=formativní evaluace)
2. Vytvořit k tomu podmínky a nebo rozhodnout, zda je možné některé podporující aktivity svěřit externistům. (=formativní evaluace)
3. Zmapovat, změřit a zvážit, které činnosti vyžadují úzkou či odbornou spolupráci mezi aktéry. (=formativní evaluace) Vytvořit podle toho pravidla konektivity.
4. Z nejdůležitějších "cílo-tvorných" a "hodnoto-tvorných" činností a oddělení vytvořit srozumitelný organizační, procesní a komunikační strom.
5. Rozhodnout o hranicích odpovědnosti a tvořivosti (autority a subsidiarity) mezi aktéry a odděleními organizace a implementace. (=formativní evaluace)
6. Zajistit a nastavit opatření, platformy, organizační sítě a mosty pro udržitelnost kmenových procesů (lidé, metody, energie, technologie).
7. Připojit aktéry ke ZV a průběžně monitorovat a evaluovat průběh implementace (=formativní evaluace) s cílem zajišťovat efektivitu spolupráce lidí a oddělení.
8. Instalovat a zlepšovat podpůrné systémy, které umožní personálu udržovat akční a strategické role a dosahovat užitku a pokroku. (=formativní evaluace)
9. Zavést mechanismy pro neustálé zlepšování a podporu adaptace či akomodace nejlepších zkušeností a praktik. (=formativní evaluace)
10. Vzájemně sdílet své zkušenosti (odhalovat funkční slepotu) a posilovat "hodnoto-tvorného" týmového ducha. (=formativní evaluace)


Pro podporu implementace, životaschopnosti a udržitelnosti projektů a strategií jsme vyvinuli jedinečné, formativní evaluační nástroje s tzv. "komplementárními indikátory©".

 



Formativní evaluace je vědomá a plánovitá reflexe, přinášející kvantitativní a kvalitativní informace, podle kterých mají lidé možnost se dobře rozhodovat.
Implementace pak není jen STRATEGICKÁ (viděla by sice cíl, ale nemusela by vidět lidský faktor), ale také TAKTICKÁ, tedy citlivá na situace.

      

SC.1-5 = strategický cíl / P = plán /  e = evaluace / A1-5 = aktivity / ph = přidaná hodnota


Kvalita a účinnost implementace projektů nebo jen obyčejných zlepšujících záměrů je závislá na zkušenosti lidí. Zkušený je ten, kdo se umí prakticky a moudře rozhodovat, což znamená, podle řady životně důležitých hledisek. Pro takové rozhodování v podmínkách školních kolektivů je užitečná tzv. formativní evaluace. Je to právě ona, kdo může vzít "na mušku" více důležitých - implementačních hledisek.


Paretovo pravidlo říká, že 80% naší usilovné práce přináší jen 20% dobrých výsledků a také naopak, že 20% určité práce, může přinést až 80% dobrých výsledků. Teď jde o to jak poznat těch 20% práce, které můžou být tak slibné a nebo, jak ovlivit pracovní podmínky, aby očekávaný efekt (pokrok, užitek a dobro) byl co největší.

                 


Dobrý projektový management je postaven na informacích, které zlepšují nejen jeho organizační a implementační rozhodování, ale i angažovanost a ochotu lidí učit se při řešení problémů. Aby k tomu mohlo dojít, měla by součástí takového managementu být formativní evaluace, tedy taková, která se dokáže na implementaci (minulost, současnost i budoucnost) dívat z více stran a pomáhat tak managementu k moudrému rozhodování.


Existuje jen velmi málo STRATEGIÍ, které byly úspěšně naplněny. Na vině je zejména nedostatečná analytická příprava, nepochopení potřeby průběžné zpětné vazby ve formativní funkci a proměnlivý lidský faktor (smysl a motivace), který se často postavil i proti dobrým úmyslům původně plánované strategie.



Jakýkoli manažerský zásah (M) potřebuje ujištění průběžnou zpětnou vazbou (zv). Souladné ovlivňování podmínek, komunikace a organizace je "klenbovým svorníkem" pro optimalizovanou implementaci.
          



     Úspěšně a udržitelně implementovat, znamená NASLOUCHAT = být citlivý, moudrý a trpělivý.