Facebook

Myšlení a paměť

reflexe učení a zkušenosti paměť a myšlení zpětná vazba - ZV konstruktivismus


Psycholog, Daniel Kahneman je autorem konceptu a knihy "Myšlení rychlé a pomalé" a jeho efektu na lidské rozhodování. Pokud budeme tento model uvažovat v prostředí vzdělávání a/nebo managementu, setkáme se s fenomenálním uspořádáním kognitivních operací, které mohou nabírat tzv. "heuristického zkreslení". To dá rozum, že v případě školy, managementu i praktického života chceme takové zkreslení co nejvíce eliminovat a racionální, hlubší myšlení naopak zužitkovat.

 

Na obrázku je model tzv. "multi kontrolní zpětné vazby", která v případě uplatněné lidské inteligence slouží k sebekontrole a seberegulaci myšlení, za kterým následuje rozhodování. Myšlení je totiž také o organizaci a optimalizaci (duševní) práce.

 

Většina lidí dělá chybu tím, že se rozhoduje na základě intuitivního - přibližného úsudku nebo na základě "pocitového zaplavení" a tedy často špatného úsudku. Prostě vynechá analytické srovnávání, zvažování a vážení přijatých informací. A často lidé vynechají i ověřování pravdivosti zdroje a kontextu celé problematiky. Někteří autoři myšlenkových konceptů to nazývají "placaté myšlení".


Modelový obrázek je inspirován knihou D.Kahnemana - Myšlení rychlé a pomalé
Rychlé myšlení kopíruje princip amygdaly, která rozhoduje na základě podobnosti či sympatií v případě myšlení a rozhodování bere slovo neokortextu, který by jinak informační situaci zpracoval sice pomaleji, možná s větší námahou, ale zato přesněji a odpovědněji.


Abychom napomohli racionálnímu, praktickému myšlení a dobrému rozhodování používáme pro tzv. "formativní evaluaci", "komplementární indikátory", které do hry myšlení vnášejí vliv a váhu kontrolních a potvrzujících metaprocesů.


 



Intuitivní myšlení v sobě často zahrnuje nekomplexní asociace nebo omezené zkušenostní očekávání a proto vytváří tzv. "konfirmační zkreslení".
 


 


Pracovní a dlouhodobá paměť

Práce s dlouhodobou pamětí potřebuje zvnitřnění a automatizaci většiny podpůrných činností, tedy jejich kvalitní uložení v dlouhodobé paměti, včetně projektové operacionalizace, která vyžaduje při souběhu všech operací a obsahů zvýšenou pozornost a přemýšlení.

Žáci, kteří se řadu znalostí a dovedností teprve učí, si potřebují osvojit nové dílčí znalosti a dovednosti zatím jednotlivě, až nabydou jistotu v jejich užívání. Pak může přijít na řadu nějaká komplexní úloha, která vyžaduje nejen dílčí dovednosti, ale také jejich organizaci a regulaci. Zkušenost organizace a regulace také vyžaduje vlastní operační siť s dlouhodobým efektem uložení a přesto přístupnou k tomu, aby mohla být inovována nebo opravena. Žáci, kteří už mají určité dílči znalosti a dovednosti, naopak ocení komplexnější úkoly hned, neboť jejich motivace stojí na vlastním zážitku "dokážu to propojit". Tomu je bráněno tehdy, když je mozek při učení nebo řešení problémů příliš přetížen a proto neutřídí, ani neuloží nové informace správně. Když však jsme schopni při řešení problémů uložit věci v komplexitě, a být doprovázeni větším pocitem vnitřního klidu, vyhneme se tzv. kognitivnímu přetížení. Pracovní paměť pak zvládá, předává přijaté, inovované a prověřené informace do dlouhodobé paměti. Pokud jsme takové informace užili a vytřídili několikrát po sobě, stáváme se jistotnějšími držiteli nabytého poznání. K tomu nejlépe slouží reflexe vlastí práce a postupů. Ta stojí na "mechanismu" zpětné vazby, kdy užíváme vyšší hladiny Bloomovy taxonomie.


Rychlé myšlení je tedy intutivní, které řeší aktuální vjemové pole, ale analytické myšlení, pomalé, je komplexní, které si sahá do dlouhodobé paměti pro potřebné informace postupně, včetně vhodné metodické organizace, tedy i vlastního rozhodování. Na tom většinově stojí skutečné osobní učení, které sahá ke kompetencím.
 

Výuka je záměrná (cílotvorná a hodnototvorná činnost) pro nabývání poznání a zkušenosti, které přechází do dlouhodobé paměti.
Takovému poznání by měla být podřízena moderní pedagogika.