Facebook

Syntetická formativní evaluace

formativní evaluace péče o kvalitu školy měření zkušeností evaluační nástroje Portfolionet(c) růstové a fixní myšlení Komplementární indikátory(c)
     
  Naše metodická a vzdělávací společnost poskytuje školám i jiným vzdělávacím organizacím evaluačně-analytickou, lektorskou a mentorskou podporu v projektové přípravě a realizaci projektů, a zejména ve spolupráci DVPP. Disponujeme 18. lety vzdělávacích zkušeností a ojedinělým autorským programem pro formativní evaluaci a sebeučící se organizaci - Portfolionet©.
Speciální autorizovaná aplikace je vhodná zejména pro průběžnou evaluaci edukačních a/nebo projektových aktivit, které jsou nejen plánovány a organizovány, ale také potřebně užívány, udržovány a zlepšovány, a ze kterých se lidé vzájemně učí. Podporuje tak model a efektivní funkčnost sebeučící se organizace.

Formativní evaluace neslouží primárně jen nějakému poměřování pro plnění plánu, ale pochopení procesu učení, jeho cílů a hodnot, tedy smyslu souvislostí a vůli lidí. Formativní evaluace je způsob, jak porozumět příčinám dosavadní praxe, ať už byla jakákoliv a předpokladům uvažované nebo plánované růstové změny.
Slovo "FORMATIVNÍ" není jen přídavným a uvádějícím jménem pro průběžnost zpětné vazby, jak je dnes navyklé ho interpretovat, téměř jako jako synonymum managementu. Lépe odpovídá významu a kvalitě slova "UTVÁŘENÍ" s využitím vnitřního potenciálu. Tedy tím, co s tvořivostí a odpovědností dovedeme a do míry, kterou zákonitosti světa dovolí.

V čem je hlavní rozdíl?  Evaluace s použitím běžných dotazníků vydá jen statisticky omezenou, většinou konfirmačně zkreslenou diagnózu.
Syntetická, formativní evaluace poskytuje nerozdělený informační obraz nebo manažerskou mapu k širšímu pochopení problematiky a optimalizovanému rozhodování.
     
  Budoucnost kvalitně manažovaných strategií je ve formativní (syntetické) evaluaci!

 


Než se z dat stanou informace, potřebujeme vyvinout úsilí statistické práce. To samo o sobě však nestačí, abychom mohli data spolehlivě užít k rozhodování, neboť formát dat je v zásadě kvantitativní a svádí náš úsudek ke konfirmačnímu zkreslení. Informace se musí dostat k těm, kdo už mají nejen nějaké znalosti, ale i zkušenosti, aby je mohli srovnat a posoudit. Jen zkušený člověk má z takových informací užitek, neboť na portrétu různých rozdílů vídí do problému hlouběji a s nadhledem. Teprve však informace, které mají svůj kvantitavní a kvalititní formát (formativní) mohou být plně užitečné k moudrému (citlivému a celostnímu) rozhodování, neboť nám poskytují konfirmaci (potvrzení). Mohou přinést cenou zprávu do podstat, oblastí a kontextů, do kterých není přímo vidět. Formativní evaluace přináší totiž zprávu o lidských hodnotách, pocitech a postojích. Ve spojení s informacemi o lidských činech a/nebo aktivitách tak můžeme rozeznávat velmi důležtou informaci, využitelnou k rozhodování, kterou je tzv. "lidský faktor". Tedy zájmy, potřeby, zkušenosti, motivace a také případné realizační kapacity.

 


Pokud použijeme slovní spojení "formativní hodnocení" obsáhneme i podstatu významu slova evaluace.

Evaluace je totiž provozována za účelem zlepšení či zkvalitnění lidské činnosti. Pokud jsou lidé všímaví, pak jistě vědí, že lidský mozek je přirozeně nejen poznávací, ale i evaluační. Při poznávání, stejně jako při řešení problémů probíhá v lidské psychice řada procesů, které podporují nejen poznání, ale i hodnocení a rozhodování. To vše se děje sekvenčně i asociačně, za pomoci úsudku a mělo by vyústit do lidských činů, podle nichž se člověk vlastně pozná a orientuje.

Podstata významu slova "formativní" je zcela jistě "rámec", který má nějaký obsah, ale také se svými hranicemi dotýká jiných rámců, které mají také své obsahy. Pokud se týká člověka, jsou rámce (formy) i obsahy dány jak jeho dispozicemi, tak vývojem. A na vývoj má silný vliv právě škola, a to i v právním, demokratickém a sekulárním státu.

Formovat něco, to je zodpovědná práce, neboť při tom je třeba respektovat určité zákonitosti. Už to, že něco má svou formu, nezpůsobil člověk, ale je to dáno přírodními zákonitostmi. Člověk má jen určitou možnost a úlohu využít těchto zákonistostí a pokusit se z existujících potenciálů získat to nejlepší, co "vydobýt" lze.

Formativní hodnocení je postaveno na lidském poznání, zkušenosti a komunikaci, v níž se lidé ocitají jak v roli hodnotitele, tak v roli hodnoceného. Už na počátku je třeba říci, že pokud je tato dyáda nerovnovážná, a jeden nad druhým "vládne" svým hodnocením, pak ubývá právě toho nejcennějšího a sice zdravého formativního vlivu. I při dobré vůli je možno takové snahy překlopit do mocenské a podřízenecké pozice, čím se do formativního působení dostane kontraproduktivní síla.

Formativní hodnocení se neobejde bez formativní evaluace. Toto tvrzení je vysvětlitelné zejména na premise, že hodnocení je jen tak kvalitní, jak kvalitní jsou hodnoty, které člověk žije. Proto je třeba, aby člověk zvládal jak hodnocení, tak evaluaci, neboť právě evaluace je vyšší hladina hodnocení (metaproces), která poskytuje nejen srovnávací revizi (benchmarking), ale také revizi hodnot a měřítek, podle nichž se odvažujeme něco hodnotit. Evaluace bez těchto ohledů není pravou evaluací, neboť by byla popřena její základní vlastnost a služba, že učí lidi růst.

 

O formativním hodnocení se pak ví, že je a má být průběžné, aby poskytlo hodnocení a korekci kroků na cestě za vytýčeným cílem. Smyslem je vyhnout se chybám a poučit se z nich a tedy, udělat své poznání objektivnější, cíle kvalitnější a zkušenost sebevědomější. Neblahým svěděctvím nefunkční evaluace je současná společnost, která nesdílí a nereviduje své zkušenosti a už vůbec své hodnoty. Situace je dokonce tak vážná, že řada tradičních hodnot je relativizována a světu doporučována bezbřehá liberalizace. Už Exupéry ve své prosnulé knize Citadela zmiňuje, že když se má člověk něčemu naučit a má to vykonávat, musí mít k tomu vnitřní přesvědčení, musí mít touhu. Pokud jsou v současné společnosti hodnoty relativizovány, pak je lidem bráno (zatemňováno) to nejcennější, a sice zkušenosti svých předků, které byly leckdy draze vykoupeny. To se netýká jen politických dějin, ale i učení, neboť i v něm se dá dramaticky zabloudit.
 

Formativní hodnocení je tedy zvláštní, ale účinná metoda, jak přenést hodnoty i zkušenost na další generaci. Jak udělat z lidí sebevědomější jedince, schopné řešit problémy, spolupracovat a navzájem se učit. Jejím, z počátku neviditelným, doprovodným prvkem je a má být empatie, což není jen schopnost se vcítit, ale i citlivě reagovat na komunikaci a spolupráci. Proto bylo vyvinuto speciální programové prostředí, které pracuje se zákonitostí zpětné vazby a formativní evaluace, neboť ve svých algoritmech využívá informací, které "formují", neboť jejich informační optika je empatická. Taková evaluace se nazaměřuje jen na činnosti, stavy a procesy, ale souběžně také na tzv. "lidský faktor", což jsou hodnoty, postoje a motivace. Na těch pak stojí schopnost spolupráce a realizace plánů, víc než na normách, zákonech či šablonových, standardizovaných předpisech.


Potřebnou podmínkou pro skutečný formativní vliv a účinek evaluace, pro organizaci či jednotlivce, je její vnitřní použitelnost. Tedy taková vnitřní zpětná vazba, která by zrcadlila vnitřní žitou problematiku, evokovala řešení a nacházela i vyšší hodnoty. Její účinek bude formativní tehdy, když bude nejen objektivně monitorovat vnitřní svět školy, priorizovat potřeby, hledat a nabízet řešení pro společné, co nejvíce jednotné cíle, ale zejména tehdy, když bude brát ohled na pracovní kapacitu a lidský faktor.

Školy mohou užívat formativní hodnocení nejen ve směru ke svým žákům, ale také pro lepší organizaci svých procesů, kterými tak mohou vytvářet lepší prostředí pro učení a efektivnější přetváření svých potencí v kompetence.
 

 

formativní evaluace strategie a rozvoj školy péče o kvalitu školy evaluace synergická plánování a implementace Komplementární indikátory(c)


V aplikaci Portfolionet(c) používáme ojedinělou, speciální evaluační metodiku a nástroje pro tzv. formativní evaluaci, chráněnou patentovým právem.
Formativní evaluace neslouží jen nějakému poměřování pro plnění plánu, ale pro pochopení hodnotového světa učení a implementace růstových změn, tedy smyslu a vůli lidí.

 

Většina poskytovatelů evaluačních služeb předkládá běžné dotazníky za evaluační nástroje. Problém je v tom, že běžný dotazník neumí přenést informaci o hodnotovém spektru, vztaženém k určité činnosti. Indikátor použitý v běžném dotazníku snímá vkládanou informaci dokonce bez jakéhokoliv hodnotového hlediska. Tím se získaná informace, původně určená k evaluaci, stává "bezrozměrnou" informací, bez příslušných meta-informací, potřebných ke skutečné evaluaci. Tím je tříštěn získaný obraz o realitě na části, které není už možné věrohodně korelovat a syntetizovat. Tento "informačně malomocný" zaběhnutý trend je neviditelný pro řadu evaluačních expertů a proto u použitých statistických nástrojů a jejich vyhodnocení dochází ke značnému konfirmačnímu zkleslení, což znamená, že evaluace dává falešný obraz. Naše nástroje, svou strukturou, funkcí a designem jsou z hlediska formativní evaluace a jejího účelu zcela kompletní a jsou systémovým východiskem např. pro regulační management, implementaci spolupráce a změn, subsidiaritu organizace i její wellbeing. Pracují s nerozdělenou - komplementární informací, která poskytuje ucelený evaluační obraz a smysl informace a stává se syntetickým.


                          



Evaluační dotazníky s komplementárními indikátory © jsou formativní a optimalizační nástroje pro implementaci plánů a řízení změn.
V oblasti evaluace jde o zcela klíčovou inovaci, která mění architekturu, smysl, efektivitu a užitečnost evaluačních výstupů.

 


             
1) Formativní evaluace slouží ke zlepšení implementace, podmínek a organizačního kontextu lidských plánů a záměrů. Je používána jako hodnotící, kvantitativně-kvalitativní výzkum, využívající komplementární indikátory©, umožňující proporční, objektivní syntézu jevů, procesů, podmínek, dopadů a lidského faktoru. Nejde tedy jen o zaměření na proces, ale také na cíle a na dopad. Vstupy a výstupy formativní evaluace jsou poskytovány lidem, kteří se společně snaží něco zlepšit. Jde v podstatě o týmovou reflexi, zaměřenou na důležitá hlediska implementace a jejího užitku.
 
 
2) Formativní evaluace vystihuje nejen to, jak je plán, program nebo projekt implementován, ale také to, jak je lidem interpretován. Soulad interpretace s představami a hodnotami lidí je pro implementaci nesmírně důležitý

Podle srozumitelné a smysluplné interpretece jsou pak stavěny indikátory (otázky) evaluace ve své komplementárnosti a komplexitě.
(Nesrozumitelná interpretace může i dobrý záměr silně poškodit.)
 
3) Formativní evaluační proces, vyžadující kvalitativní metody sběru a vyhodnocení dat, je nesmírně náročný nejen na čas, ale i přesnost syntetické interpretace získaných informací. Interpret získané informace nebude nikdy tak přesný, jako respondent.

Jedinečný význam a užitek našeho metodického a nástrojového řešení je v tom, že přesto, že komplementární indikátory© tuhle hodnotící službu velmi usnadňují, zároveň ji zpřesňují.
(Usnadňují kritické myšlení.)

 
 
4) Významný užitek formativní evaluace je také v možnosti adaptovat nebo nahrazovat procesy nebo dokonce cíle tak, aby smyslu plánu bylo dosaženo v reálném prostředí a v přirozeném kontextu lidských zdrojů a lidského faktoru.

K tomu slouží tzv.

Cyklický model implementačního pokroku© = Metodika CMIP.

 


Evaluační systém, používající komplementární indikátory © je promyšlený ve své komplexitě. Protože výchozí model je v podstatě konstruktivistický a synergický, jeho konstitutivní prvky, (cíle, procesy, postoje) se zákonitě vážou na implementační faktory, což jsou v našem případě vztažené váhy. Vytváří tak optickou komplexitu faktorů, důležitých pro manažerskou a věcnou implementaci. Všechny váhové faktory pak podporují explicitní a tacitní faktory implementace (plán, vůli, smysl). Všechny znázorněné váhové indikace jsou společnými hodnotícími (kvalitativními) faktory. Výstupní, evaluačně-informační obraz pak poskytuje potřebné informace ke sdílenému učení při společné projektové spolupráci.

                 
Implementační model - tzv. Synergický klíč ©
(Umožňuje pochopit komplexitu změny.)
      Příklad - dopadové komplementarity ©
(Dává obraz o sjednocenosti cílů a jejich dopadů.)
  Příklad - procesní komplementarity ©
(Dává obraz o faktorech implementace.)
  Příklad - postojové komplementarity ©
(Dává obraz o lidských tacitních postojích.)
         
                 


Tyto logické a sémantické konstruktivní zákonitosti využíváme při tvorbě jedinečných evaluačních nástrojů, které tak splňují požadavek formativnosti evaluační praxe.

Vícehledisková formativní evaluace je velmi užitečným nástrojem v projektech akčního plánování, neboť podporuje kolektivní růstovou změnu.
 



Tabulka vztahů a porovnání mezi účelem evaluace a jejími funkčními prvky
 

Prvky Záměr a smysl evaluace
a) Kontrola .. (fixní myšlení) b) Zkušenostní učení .. (růstové myšlení)
Evaluační model  Hlavní důraz .. na výsledky (souhrnná evaluace)   Hlavní důraz .. na zlepšování procesů (formativní evaluace)
Organizace  Shora - dolů .. diagnostické, autoritativní monitorování   Auto-evaluace .. napříč pracovní skupinou .. demokratický průzkum
Kritéria  Odvozená od cílů vyšší úrovně, nikoli od slyslu pracovního terénu   Dle potřeb zainteresovaných osob - aktéři hodnotí své potřeby a postoje
Metoda  Důraz na .. kvantitativní .. měření efektů a dopadů   Důraz na .. kvalitativní .. rozbor a studium procesů, faktorů, kontextů ..
Šíření výsledků  Vzhůru v hierarchii řízení   Skrze procesy vertikálním směrem (sdílení) k širším zainteresovaným skupinám
Využití  Základ pro kontrolu (audit) a sankce z vyšší úrovně   Základ pro subsidiaritu, sebepojetí a organizační rozvoj .. sdílení a šíření praxe


Zdroj: modifikace dle Hansen, H. F. (2005). Choosing Evaluation Models: A Discussion on Evaluation Design. Evaluation, 11(4), 447–462.   https://doi.org/10.1177/1356389005060265

O fixním a růstovém myšlení více - zde.

 

Simulační ukázky proporcionality váhových indikátorů, používaných v aplikaci Portfolionet(c) ve vertikálním grafickém znázornění. (Upozornění: Provedení skutečných pracovních grafů v aplikaci má vždy opačnou, horizontální podobu.) Váhové indikátory V1 / V2 / V3 / V4 zastupují zpravidla kvalitativní (postojové) ukazatele, které jsou ve své podstatě nadřazeny kmenovým ukazatelům a říkají, jak má být komplementární informace,  jako celek pochopena. Tvar a proporcionalita grafů ukazuje na proporční rozložení kvality dle zkušeností respondentů se zkoumanou realitou.

 

       
01 - Gaussova křivka se silným středem   02 - Gaussova křivka s výrazným středem   03 - Gaussova křivka s pravým středem   04 - Mírná Gaussova křivka s nadprůměrem   05 - Dvě mírné křivky = vyrovnaná proporce
       
06 - Křivka s výryzným pravým propadem   07 - Exponenciální, pravý pokles   08 - Výrazně proporcionální levý pokles   09 - Gaussova křivka se středovým poklesem   10 - Lineární, pravý, příčný vzestup
       
11 - Křivka nadprůměrné nerovnoměrnosti   12 - Křivka výrazné dynam.nerovnoměrnosti   13 - Nerovnoměrný, exponenciální pokles   14 - Proporčně dynamický, levý extrém   15 - Dymanická křivka s průměrnými poklesy


Z tvarů křivek je pak patrné, jaká část respondentů se přiklání k tázané (ne)kvalitě, nakolik mezi respondenty panuje hodnotící shoda, či zda je jejich hodnocení vyhraněné nebo roztříštěné. To vše nám pomáhá implementovat plány či záměry, připravovat pro ně podmínky nebo prostě jen počítat s určitým lidským faktorem.

Váhové indikátory, prostřednictvím kontingenčních grafických výstupů, poskytují důležitou informaci o rozložení kvantitativně -kvalitativních stavů, které mají na zkoumaný jev důležitý vliv. Vzniká tak formativní - komplementární ekvalizér.



Ukázka komplementárních grafických výstupů z evaluačního nástroje - EDx.236 Klima a organizace školy z pohledu učitele 
V oblasti evaluace jde o zcela klíčovou inovaci, která mění architekturu, smysl a užitečnost evaluačních výstupů.
(Upozornění: Komplementární indikátory© jsou chráněny patentovým právem.)

  

 

formativní evaluace management školy projektová implementace ŠAP-MAP-KAP plánování a implementace


"Nejúčinější evaluační výzkum je ten, který kombinuje kvantitativní a kvalitativní složky."  (Earl Babbie, 1998)  -  (Komplementární indikátory © jsou chráněny patentovým právem.)
 



Lidská psychika vždy vyhodnocuje realitu komplexně, právě proto, aby mohl člověk řešit případný problém. Tradiční evaluační praktiky však spoléhají na statistické dotazníkové nástroje, které prostřednictvím response indikují potřeby, stavy nebo procesy v jednom rozměru existence. Postrádají hodnotová měřítka zkušeností a postojů k těmto tázaným jevům nebo procesům, neboť je realizují lidé, po nichž chceme případnou nápravu nebo zlepšení. Tím se výrazně míjí od účelu, ke kterému byly původně určeny. Evaluace je totiž součástí zlepšovacího cyklu a musí pracovat s komplexní informací, které není od hodnot oddělená. Statistické měření a posuzování proto konfirmačně zkresluje získanou informaci. Potřebujeme tedy tzv. "nerozdělenou informaci", jinak se nemůžeme spolehnout na to, že sledovaný systém jevů a procesů vyhodnotíme objektivně, vzhledem k potřebám zamýšleného zlepšení a k lidem, kteří to nakonec mají provést. Tento zásadní a paradoxní nedostatek evaluačních nástrojů překonává naše patentované technické řešení - komplementární indikátory©.    (Lidský faktor a realizační kapacita jsou viditelné skrze komplementaritu a proporcionalitu měření, což přehledně umožňuje zobrazit např. kontingenční tabulka.)
 


Projektový (formativní) management je pak postaven na informacích,
které zlepšují jeho vhled a rozhled, úsudek a implementační rozhodování.

 
Simulační ukázka = Výčet strategických projektových oblastí / n = 73 Kmeny V1= důležitost V2=motivace V3=vztahy V4=praxe
10. Tento projekt mě učí, jak využít znalosti a informace k praktickému využití. 83,34 (+111%) 126,67 (+123%) 99,99 (+77%) 30,01 (-8%) 80,01 (+40%)
06. Tento projekt mě učí přemýšlet nad věcmi, které nejsou jednoznačné. 75,13 (+90%) 63,33 (+12%) 56,66 (=Ø) 36,66 (+12%) 63,33 (+11%)
05. Tato projekt mě podporuje v tom, abych byl(a) v jeho organizaci aktivní. 53,34 (+35%) 56,67 (=Ø) 41,12 (-27%) 34,33 (+5%) 41,09 (-28%)
02. Tento projekt ve mně rozvíjí vytrvalost při dosahování cíle. 49,12 (+25%) 90,01 (+59%) 73,33 (+30%) 23,34 (-29%) 59,99 (+5%)
09. Tento projekt mě učí předvídat a dlouhodobě plánovat. 44,33 (+12%) 85,33 (+50%) 51,21 (-9%) 21,33 (-35%) 71,33 (+25%)
04. Tento projekt mě učí využívat příležitosti a nápady. 37,67 (-5%) 33,31 (-41%) 60,01 (+6%) 33,34 (+2%) 56,67 (-1%)
01. Tento projekt mi poskytuje dostatek informací pro rozhodování. 20,67 (-48%) 64,89 (+14%) 65 (+15%) 10,33 (-68%) 54,56 (-4%)
08. Tento projekt mě učí organizovat důležité aktivity i na půdě vlastní školy. 17,34 (-56%) 13,56 (-76%) 41,07 (-27%) 54,66 (+67%) 34,23 (-40%)
03. V tomto projektu mohu uplatnit svou osobní tvořivost. 13,66 (-65%) 26,67 (-53%) 46,67 (-17%) 39,99 (+22%) 69,99 (+23%)
07. Tento projekt mě učí spolupracovat v týmech s ostatními aktéry. 6,11 (-99%) 6,67 (-88%) 30,06 (-47%) 43,33 (+32%) 40,15 (-30%)
průměr Ø = 39,45 Ø.V1 = 56,71 Ø.V2 = 56,5 Ø.V3 = 32,73 Ø.V4 = 57,11
 

Právě se díváte na přehled vzájemně prožívaných a nyní tabulkově sdílených hodnot, které v realitě udržují systémovou komplexitu v činnorodosti. Tabulka je portrétem sociální a pracovní zkušenosti.


Při vyhodnocování a čtení výstupů je tedy důležité dívat se na výstupy synteticky = skrze ucelený pohled na "kmeny a váhy" tedy činnosti i postoje. Jen tak je možné celistvě uvidět a správně pochopit kontextový celek, jako reálný obraz, portrét či mapu zkoumaných jevů. Proto můžeme změřit zkušenost v aspektech, které ji utvářejí a podmiňují. Komplementární evaluace dává obraz u SMYSLU CELKU = uvádí tedy do rozhledu.

Evaluační výstupy jsou dobře čitelné skrze analytické tabulky, kdy na relativně malé ploše lze kombinačně a přehledně porovnat číselnou sílu indikace v řádcích a ve sloupcích. Tím je možné udržet úsudek o sledovaných jevech v kontextu ostatních jevů nebo procesů. Tabulka, prostřednictvím kmenových odpovědí, nese informace o činnosti a prostřednictvím váhových odpovědí informace o dopadech, které mohou být chápány i jako lidské postoje, tedy lidské reakce na zkoumanou činnost. Tak vzniká "portrét z cihel a pojiva", který dává smysl v určité konstrukci. Proto je možné touto formou dovědět se podstatně více o sociálních, organizačních či edukačních interakcích, neboť tyto musí mít jak podpůrný a jistotný, tak i růstový vliv na lidi a jejich práci.
 

Proto se v tabulce zajímáme o nejsilnější a nejslabší kmeny a stejně tak o nejsilnější a nejslabší váhy. Tyto hodnoty dávají výpověď o tom, jak lidé reagují na určité pracovní děje a činnosti, které jsou do tabulky přeneseny a v tabulce indikovány. Tabulka je vždy seřazena podle některé z hlediskových indikací, nejčastěji podle síly kmenové odpovědi, nebo podle některé z použitých vah, abychom zachytili parametrické východisko k porovnání a tím i k pochopení celistvého obrazu. Má se za to, že dotazník je zaměřen na určitou zkoumanou oblast a tabulka ji indikuje jako "portrét", tedy ve vzájemných souvislostech. Ke čtení je potřeba člověk znalý zkoumané oblasti, aby z uspořádaných údajů viděl a vyčetl, co odpovědi v proporčních souvislostech znamenají pro praxi a její případné zlepšení.

 



 

Zkušenost má více hledisek i vrstev a v hlubších vrstvách ležívají příčiny

Komplementární a tedy i váhové indikátory © jsou používány jako "sémanické hlediskové matice", které zaznamenávají kvalitativní hlediska hodnocení. Evaluační obraz je pak zachycen uceleně, kvantitativně i kvalitativně, prostřednictvím respondentních skupin, které mohou vidět zkoumaný jev nebo problém a své postoje k němu vidí podobně nebo rozdílně. Srovnáním těchto informací můžeme pochopit zainteresované skupiny v jejich zájmech, myšlení a hodnotách. Tím můžeme získat důležitá data pro optimalizaci nebo implementaci dílčích aktivit a/nebo celého projektu.

 





Nakonec budou všechny evaluace posuzovány podle jejich užitečnosti. (Rossi Friedman, 1993)

 



 

Použítm metody komplementárních indikátorů© jsme vyřešili současně několik problémů, zejména problém jak převést plán či strategii do zdařilé projektové implementace.
Pomocí komplementární evaluace umíme změřit "lidský faktor" natolik, že se podle průběžného mapování a měření dá optimalizovat implementační strategie.

Evaluační dotazníky s komplementárními indikátory © jsou formativní a optimalizační nástroje pro implementaci plánů a řízení změn.
Díky nim prostě budete dělat lepší rozhodnutí.

 


Motto : Jen měnící se lidé mohou měnit lidský svět.

Prostřednictvím formativní evaluace přichází šance změnit jevy a procesy, jejímiž nositeli či původci jsou lidé.
Vícehledisková reflexe "vrhá citlivé světlo" na problematiku profesionality, týmovosti, efektivity práce, vnitřní motivace, osobního přístupu i na tématiku hodnot.


 

       
 

 

V důsledku může škola získat

  • zpětnou vazbu na společné edukační procesy
  • podporu kultivace sdílených hodnot
  • zvýšení vzájemného porozumění mezi lidmi
  • podporu prosociálního chování
  • tvořivější a konstruktivnější přístup lidí
  • podporu prevence rizikových jevů
  • profesionální vhled a nadhled
  • řešení problémů individuálního přístupu
  • precizaci a korekci vnitřní evaluace
  • cyklickou péči o rozvoj svých učitelů
  • motivovanou růstovou perspektivu

 

               

Použítm metody komplementárních indikátorů© jsme vyřešili současně několik problémů, zejména problém jak převést plán či strategii do zdařilé projektové implementace.
Pomocí komplementární evaluace umíme změřit "lidský faktor" natolik, že se podle průběžného mapování a měření dá optimalizovat implementační strategie.

 

(!) Nepatrně jsme upravili formát zpětné vazby a tím jsme zcela změnili sílu a užitek evaluace.