Sebeučící se organizace může existovat, pracovat a přinášet užitek, když jsou splněny její funkční podmínky.
(Pro evaluační měření byly použity tzv. "komplementární indikátory", které jsou chráněny patentovým právem.)
Výstupy našich formativních evaluačních nástrojů jsou grafické a tabulkové s analytickými komentáři a poskytují tak ucelenou meta-informaci.
Tabulkové hodnoty nad 100% jsou projevy vnitřního souhlasu a neformální motivace, a naopak, nízké hodnoty jsou spíše indikací formálnosti až slabšího ztotožnění.
... a můžete se z jejího pochopení společně učit.
Koncepty formativního hodnocení, konstruktivismu nebo SUO vznikaly v různých hlavách a dobách, ale jejich základní princip je stejný.
Pomocí reflexe se poučit a dojít k systémovému a hlubšímu myšlení. Následně sdílet znalosti o regulaci procesů a jejich dopadů a učit se z této sdílené reflexe.
Metakognitivní znalost implementace, jejího kontextu, lidského faktoru a zkušenosti je reflexním východiskem pro pochopení a přenos dobré praxe.
Tohle známé a promyšlené "know-how" právě s podporou "vícehlediskové evaluace" nabývá praktického užití, neboť zkušenost se stala měřitelnou.
Tohle jsou dílčí, anonymizované ukázky z evaluačního dotazníku EDx.176 / Ukazatele sebeučící se organizace, který má 48 komplementárních otázek.
Také pro Vaši školu můžeme zrealizovat přesné měření Vaší profesní zkušenosti a společně najít východiska pro její zlepšení.
Názorná dílčí ukázka evaluačního portrétu součinnosti učitelů
1) Učitelé jsou lidé a jako takoví mají své přirozené instinktivní potřeby (smysl, jistota, souznění, svoboda)
Tabulka ukazuje proporcionalitu naplnění těchto potřeb, kde nejsilněji naplněnou potřebou je smysl práce, největší důležitost přikládají také tomuto smyslu
a největší potřebu zlepšení vidí v organizační informovanosti. V této škole je dostatek svobody a pracovní smysluplnosti se zanedbatelnou potřebou zlepšení.
2) Funkční výživou každé organizace je její vnitřní informovanost a komunikace lidí.
Tabulka ukazuje priorizaci funkčních prvků komunikace, kde nejsilněji jsou zastoupeny informace pro chod školy, největší důležitost je indikována u komunikace vůči vedení
školy a největší potřeba zlepšení je také indikována pro srozumitelnost a transparentnost komunikace od vedení školy, přesto, že nejmenší skutkovou sílu má pocit kolegiálního vyslyšení.
Zajímavou anomálií pro model SUO je slabá potřeba sdílení učební zkušenosti mezi učiteli a ještě slabší potřeba jejího zlepšení.
3) Lidé jsou bytosti s nejsložitější psychikou na planetě a ta se přirozeně promítá nejen do jejich práce, ale i do celkové kvality života. Unavený učitel nemůže dobře učit.
Následující tabulka ukazuje priorizaci psychických indikací, kdy respondentní výpovědi učitelů pro soustředěnost mají nejsilnější hodnoty, stejně tak důležitost tohoto aspektu je na prvním místě
Přesto, největší potřebu zlepšení vidí učitelé pro aspekt psychické hygieny své práce, i když indikovaný kolektiv je poměrně přátelský a potřeba zlepšení u tohoto aspektu je zanedbatelná.
4) Učíme se nejen z učebnic, ale i z životní reality. Proto tedy hledisko řešení problémů je správným pohledem na to jak se společně učíme když spolupracujeme.
Tabulka ukazuje velmi nadprůměrnou hodnotu společného ztotožnění s hodnotami organizace, což znamená, že lidé ve škole mohou táhnout za jeden provaz. Tato skutečnost
je hodnocena také s velkou důležitostí a současně s nejmenší potřebou zlepšení. Naopak, silnou potřebu zlepšení vidí učitelé u společné diskuse a řešení problémů, vedoucí k užitku.
Z tabulky je zároveň vidět jen formální ochota sdílet společně edukačně-pracovní zkušenost.
Zkušenost je metakognitivní povahy a pro účely evaluace a její relevance je nejvhodnějším obrazem tzv. "evaluační komplement".
Abychom zkušenost pochopili, musíme na ni dívat z více hledisek, zejména zorným úhlem lidského faktoru. Proto je přirozené, že mezilidskou nebo týmovou spolupráci rozložíme do řady opatření, které vedou ke společnému smyslu (hodnototvornému cíli). Posuzujeme-li zkoumanou realitu v reflexi vícehlediskově a hledáme tak dobrou praxi, děláme pak výrazně lepší rozhodnutí.
Simulovaná data v reálné proporcionalitě.
(Upozornění: Evaluační komplementy jsou chráněny patentovým právem.)
Pro formativní evaluační služby žádejte více informací.
Zkušenost je metakognitivní povahy a pro účely evaluace a její relevance je nejvhodnějším obrazem tzv. "evaluační komplement". Nebo znáte něco lepšího?
Abychom zkušenost pochopili, musíme na ni dívat z více hledisek, zejména zorným úhlem lidských faktorů. Proto je přirozené, že mezilidskou nebo týmovou spolupráci rozložíme do řady opatření, které vedou ke společnému smyslu (hodnototvornému cíli). Posuzujeme-li zkoumanou realitu v reflexi vícehlediskově a hledáme tak dobrou praxi, děláme pak výrazně lepší rozhodnutí.
Simulovaná data v reálné proporcionalitě.
(Upozornění: Evaluační komplementy jsou chráněny patentovým právem.)
Potřeby a překážky = nominální počet / MØ = motivační průměr / FQ = kapacita (ochota učitelů) opakovaně zlepšovat tuto oblast
Hodnoty uvedené ve sloupcích V1, V2, V3, V4, jsou souhrnné response pro jednotlivé váhy, s využitím metodického výpočtu, který dovoluje nadhodnotit váhy s odpověďmi "rozhodně ano", abychom získali obraz o vnitřní motivaci. Odpovědi použité ve vahách typu "spíše ano", lze považovat za "formální ano", kterému při plánování a implementaci nepřikládáme takovou realizační kapacitu. Při vyhodnocení pak uvažujeme hodnoty nad průměrem hlediska (váhy) jako oblast implementačních možností a u hodnot nad 100% jako oblast vnitřní motivace.
Jak číst a pochopit tabulku - evaluační komplement
1) Tabulka prezentuje souhrnné výstupy response evaluačního dotazníku, který používá tzv. komplementární indikátory. (vícefaktorová optika)
2) Komplementární indikátory prostřednictvím kmenového indikátoru sčítají počet potřeb pro realizaci a zlepšování danné oblasti. Vysoký počet potřeb může znamenat také překážky.
3) Váhové indikátory zachycují kvalitativní hlediska zkoumané oblasti jako je důležitost pro kvalitu, potřebu míry rozvoje, akutnost řešení danné oblasti, které v součtu ukazují na míru motivace.
4) Samostatným sloupcem je hledisko SWOT analýzy, které reprezentuje postoj respondentů k využití zkoumané oblasti. ("podporuje"=mohu se na to spolehnout, "inspiruje"=vytvořím z toho ještě přidanou hodnotu)
5) Pro ŠAP je určující zejména to, jaké potřeby má která oblast, aby se dala rozvíjet a následně to, jaká 3 hlediska motivačně rozhodují pro zlepšování danné oblasti. Motivace ukazuje na potenciál oblast zlepšit.
6) Pokud je hledisko procentně nadprůměrné, pak lidé ve škole mají zájem, chuť a motivaci s touto oblastí pracovat. Škola však nemusí "honit 100 zajíců" a tak si vybere podle % preferencí např. 4 pro ni důležité oblasti.
7) Určující pro realizaci plánu je tedy nadprůměrná motivace, aby byl respektován tzv. lidský faktor, který má nebo nemá potenciál s dannou oblastí pracovat a někam ji posunout.
8) Pokud lidé budou mít zkušenost, že se přihlíží k jejich možnostem, potenciálu a motivaci, budou raději spolupracovat a vybrané oblasti zlepšovat. Proto tomuto způsobu evaluace říkáme "empatická".
9) Akční plánování je tedy možné prokazatelně optimalizovat podle zjištění potřeb a různých implementačních hledisek a ušetřit tak škole čas, peníze a nemálo psychických sil.
