Strategie nemohou být postaveny pouze na rozumových vizích a plánech. Jejich hlavním hybatelem je "lidský faktor", ať už ve formě schopností, postojů a motivace nebo také odporu. Proto součástí dobrých strategií musí být EVALUAČNÍ ZPĚTNÁ VAZBA, užitá jako vstupní průzkum, průběžná evaluace nebo změřená a sdílená zkušenost.
Pozn.: Specifickým cílem MAP, jak je uvedeno v metodice MŠMT, je rozvoj systému strategického řízení a hodnocení kvality ve vzdělávání.
Naše formativní evaluační nástroje jsou svými komplementárními indikátory© zaměřeny na analytický průzkum, reflexi implementace strategií a plánů, mapování zkušeností a měření růstové změny.
Programový dokument OP VVV v prioritní ose 3 uvádí jako jeden z jeho očekávaných výsledků intervencí tento následující:
"Zvýšení kompetencí pracovníků veřejné správy, zřizovatelů, ředitelů a pedagogů pro využití monitoringu a hodnocení jako nástrojů pro řízení změn a podporu dalšího rozvoje s cílem zlepšování rovných příležitostí a kvality ve vzdělávání na všech úrovních. Nové (a zvýšené) kompetence budou užívat přímo v praxi při vytváření, vedení a vyhodnocování krajských a místních akčních plánů rozvoje vzdělávání, plánů aktivit a rozvoji vzdělávání jednotlivých škol a v kariérním systému."
K dosažení takového výsledku byly podpořeny projekty tak, aby ve svém území, za dodržení principů komunitního plánování mohly zlepšit kvalitu vzdělávání v MŠ a ZŠ. Toho mělo a má být dosaženo:
 |
- společným (sdíleným) informováním
- vzděláváním aktérů a cílových skupin
- plánováním aktivit spolupráce a intervencí
- řešení místně specifických problémů a potřeb
- vyhodnocováním přínosů spolupráce
- sdílením dobré (ověřené) praxe |
|
|
|
Průběžná formativní evaluace je důležitou součástí života projektů a projektové komunikace. Naše evaluační nástroje používají jedinečné patentované řešení pro formativní evaluaci - tzv. komplementární indikátory©, které nástrojově uschopňují průběžnou evaluaci k optimalizaci projektového managementu a řízení změn. Taková evaluace zásadně eliminuje tzv. "konfirmační zkreslení", kterého se jinak dopouštějí běžné statistické dotazníky, bez hlubší úvahy vydávané za evaluační nástroje.
Řízení projektů MAP vyžaduje systémovou evaluaci, která zachytí narativní obraz o strategických cílech, prioritách, aktivitách, službách a produktech, až po výstupy, změnu lidského chování a případně dlouhodobé dopady. Strategie je pak v tom, že cíle jsou implementovány s podporou reflexe (průběžné evaluace), která monitoruje a vyhodnocuje "chování projektu" skrze lidské pozorování, měření a hodnocení. K tomuto účelu používáme řadu autorizovaných formativně evaluačních nástrojů.
+ Pomůžeme vám
- stanovit evaluační cíle, evaluační optiku a její indikátory
- správným výběrem cílových - respondentních skupin
- vytvořit časový harmonogram evaluačních aktivit
- výběrem a vytvořením vhodných evaluačních nástrojů
- analytickým vyhodnocením evaluačního sběru
Evaluační dotazníky s komplementárními indikátory © jsou formativní a optimalizační nástroje pro implementaci plánů a řízení změn.
Chceme-li naši práci = "cíle a procesy" zlepšovat, potřebujeme k tomu získanou a sjednocenou spolupráci lidí. Jejich dovednosti, vůli a smysl. Pak tedy nezbývá, než do evaluace zahrnout i "znalost o hodnotách", která v běžné evaluaci paradoxně chybí, přesto, že by jim měla být vlastně zasvěcena. Vědomí hodnot (užitků, pokroku a dobra) nám totiž pomáhá nejen rozhodovat se, ale také optimalizovat cíle i procesy + kultivovat lidi.
Tato systémová aplikace používá speciální evaluační nástroje, které se dokážou ptát na důležité zdrojové síly a postoje lidí a jejichž sdílené uživatelství akceleruje zlepšovací proces a jeho efektivní implementaci.
strategie a rozvoj školy
sebeučící se organizace - SUO
projektová implementace
ŠAP-MAP-KAP
projektové řízení
1) Podstata systémového myšlení spočívá především ve změně myšlení, tedy ve schopnosti vnímat spíše vztahy než lineární řetězce příčin a následků a také ve schopnosti vnímat spíše procesy změny než okamžité existence či stavy. (Peter Michael Senge, 2009)
Každá organizace lidí, která uvnitř i navenek spolupracuje, také uvnitř i navenek komunikuje.
Zpětná vazba se může týkat plánu, cílů, podmínek, lidí a jejich skutků, procesů, kontroly a také inovačních nápadů = PDCA.
2) Východiskem systémového myšlení je zpětná vazba pomáhá v osvojení si schopnosti rozpoznávat "typy" struktur, které se znovu vracejí. V rámci systémového myšlení v případě zpětné vazby o širší koncepci. Zpětnou vazbou je míněn jakýkoli oboustranný tok vlivu. Nic není nikdy ovlivňováno jen jedním směrem. (Peter Michael Senge, 2009)
3) Při osvojování systémového myšlení se vzdáváme předpokladu, že existuje nějaký jednotlivec nebo činitel, který nese odpovědnost za všechny problémy, které vytváří systém. Odpovědnost sice neseme všichni stejnou, ale k růstové změně můžeme přispět každý jiným dílem.
(Peter Michael Senge, 2009)
Ukázková mapa komplementární syntetické evaluace © jako systémové schéma provázanosti evaluačních baterií
(Tuto vazebnost zajišťují komplementární evaluační nástroje.)
Evaluační komplement vychází z ojedinělé evaluační metodiky tzv. "komplementárních indikátorů".
Syntetická evaluace pak zahrnuje systémovou indikační optiku, která pracuje pro reflexi projektového přístupu.
Evaluační komplement© je založen na zákonitých projektových procesech a vazbách. Respektuje relevance důležitých implementačních procesů, které umožňují regulovat a optimalizovat společnou projektovou práci. Evaluační komplement© je sestavován na míru a na klíč podle požadavků konkrétních organizací, akčních plánů či strategií. Analytické evaluační výstupy poskytují ucelený obraz o životě, užitečnosti a udržitelnosti cílů a opatření.
Z výsledků takové vícehlediskové zpětné vazby můžeme spolupráci nejen optimalizovat, ale také se z ní přímo systémově a formativně učit.
Evaluační formativní komplement © je funkční součástí autorizované aplikace Portfolionet©.
Ukázka jednoduchých komplementárních grafických výstupů. (Upozornění: Komplementární indikátory jsou chráněny patentovým právem.)
Tato forma komplementárních evaluačních výstupů umožňuje najít vhodné oblasti plošných a lokálních změn a také místa pro delegování úkolů a/nebo jejich řízení.
Výstupy z dotazníku EDx.099 pro evaluaci řízení projektu MAP, na kterém se respondentně podíleli členové ŘV, RT, PS a ředitelé škol v území MAP.
Pozn.: Grafické a tabulkové výstupy pro zákazníka jsou vždy doprovázeny větným komentářem i celkovou evaluační analýzou. Výstupní analytický komplet je pak k dispozici ve formátu pdf.
(auto)evaluace
formativní evaluace
péče o kvalitu školy
měření zkušeností
evaluační nástroje
evaluace synergická
plánování a implementace
Komplementární indikátory(c)
Dotazníky s komplementárními indikátory© jsou formativní evaluační nástroje pro monitorování a řízení změn
Monitoring a deskripce - sběr dat a informací v určité tematické oblasti nebo okruhu
Explanatace - vytváření teorií a modelů o příčinách, důsledcích a vazbách jevů nebo procesů
Evaluace - analýza a vyhodnocení existence, organizace, naplnění podmínek, jevů nebo procesů
Optimalizace - zlepšení a vyladění intervencí, aktivit a realizačních podmínek
Tvorba doporučení - rady a jejich korelace při řešení případných problémů
Tvorba strategií a plánů - podpora vzniku a upgrade systémových dokumentů
|
1) Formativní evaluaci (jejíž atributy jsou průběžnost a vícehlediskové hodnocení) lze využít jak na korekci či optimalizaci procesů, tak na posouzení výstupů a dopadů projektového snažení. Průběh implementace tedy může být změněn v zájmu lepších podmínek, efektivnější cesty i v zájmu zkvalitnění cíle.
2) Evaluací lze také dosáhnout specifikace a precizace cílů, tedy nejlepšího možného pojmenování, které by aktéři vzali za své. Tím pomůžeme zejména s adaptací projektových východisek.
3) Někdy je moudré některá východiska zmapovat před stanovením a pojmenováním cílů, neboť tak můžeme eliminovat zkreslení tzv. sociálního očekávání. Po zavedení cílů se dostavuje tzv. "tunelové vidění", což znamená, že lidé při reflexi i při práci přestávají vidět kontext smyslu projektových opatření a někdy přestávají vnímat i potřebu dobrých lidských vztahů.
4) Často můžeme stát před problémem definování kritérií úspěchu, které může vytvořit na aktéry implementace nebo učení vysoký psychický tlak. Takovým souborem kritérií bývají např. STANDARDY výkonu nějaké práce. S přihlédnutím k zákonitosti "spojených nádob" může snaha o dosažení určitého kritéria ubrat na kvalitě v jiné nemonitorované, přesto důležité oblasti.
5) Strategii a taktiku evaluace je vhodné volit po prozkoumání předchozích zkušeností lidí v předmětné disciplíně a s přihlédnutím ke zkušenosti lidí z podobného prostředí. Jejím ústřední optikou je pohled na to, jak lidé užívají projektové znalosti k projektové implementaci. Právě tady se může v průběhu ukázat, že pohled na implementaci shodných cílů se liší, což maří spolupráci.
6) V praxi je možné použít něco, jako "evaluační intervence", jejímž smyslem a cílem je vytvořit implementační svorník v rozhodujících fázích nebo uzlových bodech realizace záměru. Jejím obsahem bývá připravenost podmínek a připravenost lidských zdrojů v představách a prognóze aktérů, kteří už mají určitou minulou zkušenost. Očekávaným výstupem bývá podnět k pružnosti managementu.
|
|
|
7) Projekt nebo aktivity nemůžou být dobře vyhodnoceny, pokud neporozumíme jejich podkreslujícím základům, mezi které musíme počítat i VIZI. Vize bývá spojena aktivitami projektu teoretickými předpoklady, jejichž některé části už mohly být jinde (v jiných kontextech) už ověřeny. Důležité evaluační otázky jsou pak dány vztahem aktivit a cílů.
8) Evaluace využívající "komplementární indikátory" je nejen služebníkem kvalitativních pohledů, ale také objektivnějších rozhodnutí, které výstupy zkoumat hlouběji nebo ve větších souvislostech. Současně poskytuje jasná vodítka, podle kterých informací lze s větší jistotou rozhodovat, a které monitorované faktory budou mít na aktéry implementace největší vliv.
9) V běžné evaluační praxi se stává, že evaluátor může ztrácet objektivitu posouzení výsledků i jejich případných korelací. Vzniká tak známé "konfirmační zkreslení", které způsobuje hodnotovou nebo postojovou záměnu důležitosti evaluačních hledisek v očích evaluátora vůči zkušenostem aktérů. To ovšem platí jen do doby, než použijete komplementární indikátory©, které snímají a zohledňují lidský faktor mezi aktéry.
10) Kvalitativní metody evaluace produkují údaje, které nejsou v hodné pro statistické vyhodnocení, neboť používají slova a věty. To ovšem platí jen do doby, než použijete komplementární indikátory©. Jejich výhodou je významná eliminace zkreslení, kterého se jinak dopouští výzkumný pracovník v terénu, který zapisuje získané údaje prostřednictvím vlastního pochopení, aby získaná data mohl nakonec zpřístupnit statistickým analýzám.
11) Průběžná evaluace může sloužit také pro experimentování s procesy, intervencemi a/nebo s podmínkami. K tomu je nutné co nejvíce zajistit zamezení vlivu jiných příčin, možností opakování experimentu, dostatečnou senzitivitu měření a možnost zobecnitelného zjištění, které je většinou dáno dobrou znalostí východisek a kontextu. Změny indikace můžou být pak patrné nejen ve sledované míře naplnění aktivit, ale více patrné na jejím "hodnotovém orbitu", tedy prostřednictvím váhových indikátorů.
|
Popis funkce komplementárních indikátorů©
Informační struktura Knihovny formativní praxe© je podobná knižní legendě, uspořádané do cílů, opatření a intervencí, které sledují smysl práce. K těmto projektovým kategoriím se vztahuje evaluační reflexe organizované a prožité praxe. Hodnotová hlediska jako .. smysl, pokrok, užitek, dobro, efektivnost či udržitelnost .. jsou komplementárními indikátory různě podařené práce. Proto jde v podstatě o dobrou praxi. Přehledné uspořádání informačně-realizačních kategorií zajišťují interaktivně sdílené implementační karty s pojmenovanými indikátory praktického přínosu vyzkoušených opatření a intervencí. Vytvářejí tak informační rámec podmínek, procesů a růstových změn. Knihovna formativní praxe©, která využívá v reflexi zkušeností důmyslné komplementární indikátory© přináší do světa pedagogiky a managementu, potažmo, akčního a strategického plánování, významnou inovaci a tedy i přidanou hodnotu. KFP© umožňuje přehledný, systémový nadhled napříč důležitými (explicitními a tacitními) faktory implementace.
Klíčová a prioritní témata MAP III
Principy akčního plánování se tedy budou týkat jakékoliv implementované strategie.
Konstruktivistický přístup k učení a interakci klade důraz na aktivní úlohu žáka, který si významy sám konstruuje podle již vytvořených mentálních struktur. Žák má dostatek příležitostí ke zkušenostně orientovanému, smysluplnému, problémově orientovanému a dialogickému učení, k učení, v němž se při konfrontaci věcného a sociálního světa a při používání kulturních nástrojů a symbolických systémů utváří nové vědění, integruje se do vědění stávajícího a propojuje se s ním.
