Facebook

Evaluační služby a nástroje pro MAP

formativní evaluace evaluace MAP profesní rozvoj učitelů ŠAP-MAP-KAP měření zkušeností plánování a implementace Komplementární indikátory(c)


Strategie nemohou být postaveny pouze na rozumových vizích a plánech. Jejich hlavním hybatelem je "lidský faktor", ať už ve formě schopností, postojů a motivace nebo také odporu. Proto součástí dobrých strategií musí být EVALUAČNÍ ZPĚTNÁ VAZBA, užitá jako vstupní průzkum, průběžná evaluace nebo změřená a sdílená zkušenost.

Pozn.: Specifickým cílem MAP, jak je uvedeno v metodice MŠMT, je rozvoj systému strategického řízení a hodnocení kvality ve vzdělávání.

       

Naše formativní evaluační nástroje jsou svými komplementárními indikátory© zaměřeny na analytický průzkum, reflexi implementace strategií a plánů, mapování zkušeností a měření růstové změny.

 


Programový dokument OP VVV v prioritní ose 3 uvádí jako jeden z jeho očekávaných výsledků intervencí tento následující:

"Zvýšení kompetencí pracovníků veřejné správy, zřizovatelů, ředitelů a pedagogů pro využití monitoringu a hodnocení jako nástrojů pro řízení změn a podporu dalšího rozvoje s cílem zlepšování rovných příležitostí a kvality ve vzdělávání na všech úrovních. Nové (a zvýšené) kompetence budou užívat přímo v praxi při vytváření, vedení a vyhodnocování krajských a místních akčních plánů rozvoje vzdělávání, plánů aktivit a rozvoji vzdělávání jednotlivých škol a v kariérním systému."

K dosažení takového výsledku byly podpořeny projekty tak, aby ve svém území, za dodržení principů komunitního plánování mohly zlepšit kvalitu vzdělávání v MŠ a ZŠ. Toho mělo a má být dosaženo:
 



- společným (sdíleným) informováním
- vzděláváním aktérů a cílových skupin
- plánováním aktivit spolupráce a intervencí
- řešení místně specifických problémů a potřeb
- vyhodnocováním přínosů spolupráce
- sdílením dobré (ověřené) praxe
     

 


Průběžná formativní evaluace je důležitou součástí života projektů a projektové komunikace. Naše evaluační nástroje používají jedinečné patentované řešení pro formativní evaluaci - tzv. komplementární indikátory©, které nástrojově uschopňují průběžnou evaluaci k optimalizaci projektového managenetu a řízení změn. Taková evaluace zásadně eliminuje tzv. "konfirmační zkreslení", kterého se jinak dopouštějí běžné statistické dotazníky, bez hlubší úvahy vydávané za evaluační nástroje.
 

 

Řízení projektů MAP vyžaduje systémovou evaluaci, která zachytí narativní obraz o strategických cílech, prioritách, aktivitách, službách a produktech, až po výstupy, změnu lidského chování a případně dlouhodobé dopady. Strategie je pak v tom, že cíle jsou implementovány s podporou reflexe (průběžné evaluace), která monitoruje a vyhodnocuje "chování projektu" skrze lidské pozorování, měření a hodnocení. K tomuto účelu používáme řadu autorizovaných formativně evaluačních nástrojů.
 

+ Pomůžeme vám
- stanovit evaluační cíle, evaluační optiku a její indikátory
- správným výběrem cílových - respondentních skupin
- vytvořit časový harmonogram evaluačních aktivit
- výběrem a vytvořením vhodných evaluačních nástrojů
- analytickým vyhodnocením evaluačního sběru



 


Evaluační dotazníky s komplementárními indikátory © jsou formativní a optimalizační nástroje pro implementaci plánů a řízení změn.

Chceme-li naši práci = "cíle a procesy" zlepšovat, potřebujeme k tomu získanou a sjednocenou spolupráci lidí. Jejich dovednosti, vůli a smysl. Pak tedy nezbývá, než do evaluace zahrnout i "znalost o hodnotách", která v běžné evaluaci paradoxně chybí, přesto, že by jim měla být vlastně zasvěcena. Vědomí hodnot (užitků, pokroku a dobra) nám totiž pomáhá nejen rozhodovat se, ale také optimalizovat cíle i procesy + kultivovat lidi.

Tato systémová aplikace používá speciální evaluační nástroje, které se dokážou ptát na důležité zdrojové síly a postoje lidí a jejichž sdílené uživatelství akceleruje zlepšovací proces a jeho efektivní implementaci.

 

    

Komplex služeb v oblasti kvality školy s využitím programu Portfolionet(c)
1) Z obsahově objemného množství získaných dat a ukazatelů vám pomůžeme analyzovat a určit důležité místa a oblasti podstatné pro celkové zlepšení.
2) Citlivě a diskrétně uchopíme rizikové a kritické faktory kvality školy se záměrem efektivních skupinových a individuálních náprav.
3) Zpracováním případných zjištěných problémů do míry vzdělávacích potřeb vám pomůžeme obrátit případná rizika v příležitosti.
4) Podpoříme Vaše budoucí autoevaluační aktivity a doporučíme metody pro větší objektivnost a smysluplnost zjištění.
 5) Vygenerujeme + analyzujeme evaluační výstupy, které mapují a portrétují metody a formy práce a učení, klima, time-management, komunikaci a motivaci lidí.
6) Společně tak vyhovíme požadavkům na profesní růst učitelů, co s nejmenšími náklady a přiměřenými nároky na lidi.
7) Naše klienty doprovázíme intervenčně i v dlouhodobé spolupráci.

 

Ukázka jednoduchých komplementárních grafických výstupů. (Upozornění: Komplementární indikátory jsou chráněny patentovým právem.)
Tato forma komplementárních evaluačních výstupů umožňuje najít vhodné oblasti plošných a lokálních změn a také místa pro delegování úkolů a/nebo jejich řízení.
Výstupy z dotazníku EDx.099 pro evaluaci řízení projektu MAP, na kterém se respondentně podíleli členové ŘV, RT, PS a ředitelé škol v území MAP.
 

Pozn.: Grafické a tabulkové výstupy pro zákazníka jsou vždy doprovázeny větným komentářem i celkovou evaluační analýzou. Výstupní analytický komplet je pak k dispozici ve formátu pdf.

 

(auto)evaluace formativní evaluace péče o kvalitu školy měření zkušeností evaluační nástroje evaluace synergická plánování a implementace Komplementární indikátory(c)


 


Dotazníky s komplementárními indikátory© jsou formativní evaluační nástroje pro monitorování a řízení změn


Monitoring a deskripce - sběr dat a informací v určité tematické oblasti nebo okruhu
Explanatace - vytváření teorií a modelů o příčinách, důsledích a vazbách jevů nebo procesů
Evaluace - analýza a vyhodnocení existence, organizace, naplnění podmínek, jevů nebo procesů
Optimalizace - zlepšení a vyladění intervencí, aktivit a realizačních podmínek
Tvorba doporučení - rady a jejich korelace při řešení případných problémů
Tvorba strategií a plánů - podpora vzniku a upgrade systémových dokumentů

 

1) Formativní evaluaci (jejíž atributy jsou průběžnost a vícehlediskové hodnocení) lze využít jak na korekci či optimalizaci procesů, tak na posouzení výstupů a dopadů projektového snažení. Průběh implementace tedy může být změnen v zájmu lepších podmínek,  efektivnější cesty i v zájmu zkvalitnění cíle.

2) Evaluací lze také dosáhnout specifikace a precizace cílů, tedy nejlepšího možného pojmenování, které by aktéři vzali za své. Tím pomůžeme zejména s adaptací projektových východisek.

3) Někdy je moudré některá východiska zmapovat před stanovením a pojmenováním cílů, neboť tak můžeme eliminovat zkreslení tzv. sociálního očekávání. Po zavedení cílů se dostavuje tzv. "tunelové vidění", což znamená, že lidé při reflexi i při práci přestávají vidět kontext smyslu projektových opatření a někdy přestávají vnímat i potřebu dobrých lidských vztahů.

4) Často můžeme stát před problémem definování kritérií úspěchu, které může vytvořit na aktéry implementace nebo učení vysoký psyhický tlak. Takovým souborem kritérií bývají např. STANDARDY výkonu nějaké práce. S přihlédnutím k zákonitosti "spojených nádob" může snaha o dosažení určitého kritéria ubrat na kvalitě v jiné nemonitorované, přesto důležité oblasti.

5) Strategii a taktiku evaluace je vhodné volit po prozkoumání předchozích zkušeností lidí v předmětné disciplíně a spřihlédnutím ke zkušenosti lidí z podobného prostředí. Jejím ústřední optikou je pohled na to, jak lidé užívají projektové znalosti k projektové implementaci. Právě tady se může v průběhu ukázat, že pohled na implementaci shodných cílů se liší, což maří spolupráci.

6) V praxi je možné použít něco, jako "evaluační intervence", jejímž smyslem a cílem je vytvořit implementační svorník v rozhodujících fázích nebo uzlových bodech realizace záměru. Jejím obsahem bývá připravenost podmínek a připravenost lidských zdrojů v představách a prognóze aktérů, kteří už mají určitou minulou zkušenost. Očekávaným výstupem bývá podnět k pružnosti managementu.

   

7) Projekt nebo aktivity nemůžou být dobře vyhodnoceny, pokud neporozumíme jejich podkreslujícícm základům, mezi které musíme počítat i VIZI. Vize bývá spojena aktivitami projektu teoretickými předpoklady, jejichž některé části už mohly být jinde (v jiných kontextech) už ověřeny. Důležité evaluační otázky jsou pak dány vztahem aktivit a cílů.

8) Evaluace využívající "komplementární indikátory" je nejen služebníkem kvalitativních pohledů, ale také objektivnějších rozhodnutí, které výstupy zkoumat hlouběji nebo ve větších souvislostech. Současně poskytuje jasná vodítka, podle kterých informací lze s větší jistotou rozhodovat, a které monitorované faktory budou mít na aktéry implementace největší vliv.

9) V běžné evaluační praxi se stává, že evaluátor může ztrácet objektivitu posouzení výsledků i jejich případných korelací. Vzniká tak známé "konfirmační zkreslení", které způsobuje hodnotovou nebo postojovou záměnu důležitosti evaluačních hledisek v očích evaluátora vůči zkušenostem aktérů. To ovšem platí jen do doby, než použijete komplementární indikátory©, které snímají a zohledňují lidský faktor mezi aktéry.

10) Kvalitativní metody evaluace produkují údaje, které nejsou v hodné pro statistické vyhodnocení, neboť používají slova a věty. To ovšem platí jen do doby, než použijete komplementární indikátory©. Jejich výhou je významná eliminace zkreslení, kterého se jinak dopouští výzkumný pracovník v terénu, který zapisuje získané údaje prostřednictvím vlastního pochopení, aby získaná data mohl nakonec zpřístupnit statistikým analýzám.

11) Průběžná evaluace může sloužit také pro experimentování s procesy, intervencemi a/nebo s podmínkami. K tomu je nutné co nejvíce zajistit zamezení vlivu jiných příčin, možností opakování experimetu, dostatečnou senzitivitu měření a možnost zobecnitelného zjištění, které je většinou dáno dobrou znalostí východisek a kontextu. Změny indikace můžou být pak patrné nejen ve sledované míře naplnění aktivit, ale více patrné na jejím "hodnotovém orbitu", tedy prostřednictvím váhových indikátorů.



Popis funkce komplementárních indikátorů©


Informační struktura Knihovny formativní praxe© je podobná knižní legendě, uspořádané do cílů, opatření a intervencí, které sledují smysl práce. K těmto projektovým kategoriím se vztahuje evaluační reflexe organizované a prožité praxe. Hodnotová hlediska jako .. smysl, pokrok, užitek, dobro, efektivnost či udržitelnost .. jsou komplementárními indikátory různě podařené práce. Proto jde v podstatě o dobrou praxi. Přehledné uspořádání informačně-realizačních kategorií zajišťují interaktivně sdílené implementační karty s pojmenovanými indikátory praktického přínosu vyzkoušených opatření a intervencí. Vytvářejí tak informační rámec podmínek, procesů a růstových změn. Knihovna formativní praxe©, která využívá v reflexi zkušeností důmyslné komplementární indikátory© přináší do světa pedagogiky a managementu, potažmo, akčního a strategického plánování, významnou inovaci a tedy i přidanou hodnotu.  KFP© umožnuje přehledný, systémový nadhled napříč důležitými (explicitními a tacitními) faktory implementace.



Evaluační služby a vzdělávací podpora pro Místní akční plány III - (Evaluační nástroje - informační list ke stažení)


 

Klíčová a prioritní témata MAP III

- podpora čtenářské a matematické gramotnosti
- podpora rozvoje potenciálu každého žáka (individualizace výuky a didaktika pro heterogenní kolektivy)
- podpora pedagogických, didaktických a manažerských kompetenecí ped.pracovníků

 

Realizace těchto oblastí bude probíhat prostřednictvím průřezových témat, která vychází ze Strategie 2030+ a jejich definovaných strategických linií.
(Upozornění: Konstruktivismus ve vzdělávání a managementu, bez použití formativní evaluace, nedává smysl, ani užitek.)
Volně dle Metodiky pro realizaci MAP / zdroj MŠMT


Plánování změny neznamená plánování změny samotného akčního plánu.
Změnou je myšlena pozitivní (růstová) změna ve vzdělávacím prostředí na území MAP.
Při plánování změny se znovu vracíme k vizi, strategickému rámci a stanovujeme priority (a cesty) pro další postup.
 


S námi můžete využít syntetické - formativní evaluační nástroje a služby, které analyzují a identifikují příčiny, důvody a kontexty vzdělávacích problematik pro následujcí oblasti:

 
1) Proměna obsahu a způsobu vzdělávání

- podpora rozvoje čtenářské a matematické gramotnosti (povinné) ►
- podpora hlubšího porozumění problémům v širších souvislostech oproti přetěžování žáků informacemi
- důraz na využívání znalostí ke kreativním aktivitám a týmové spolupráci
- propojování jednotlivých disciplín a jejich uplatňování pro praktické využití
- rozvoj dovedností a získávání praktických zkušeností a poznatků v souvislostech
- podpora badatelské a projektové výuky či metod kreativního učení

 
 
2) Podpora učitelů, ředitelů a dalších pracovníků ve vzdělávání

- podpora pedagogických, didaktických a manažerských kompetencí (povinné) ►
- podpora vzájemného sdílení a přenosu osvědčených a funkčních inovativních metod
- podpora ped.pracovníků při společné přípravě výuky a jejím reflektování
- důraz na to, aby pedagogické týmy škol dokázaly zaměřit vzdělávání na získávání a rozvoj kompetencí, potřebných pro aktivní občanský, profesní a osobní život
 
3) Digitální kompetence k celoživotnímu učení

- seznámení se silnými a slabými stránkami využívání informačních technologií a s riziky s nimi spojenými
- získání kompetencí pro využívání těchto technologií k získávání relevantních informací
- rozvoj schopností vyhledávat, třídit a kriticky hodnotit informace
 
4) Snižování nerovností v přístupu ke vzdělávání

- rozvoj potenciálu každého žáka (povinné) ►
- dostupnost, inkluze a kvality předškolního vzdělávání
- společné (inkluzivní) vzdělávání a podpora žáků ohrožených školním neúspěchem
- rozvoj kompetencí pedagogů v oblastech, které směřují ke vzdělávání heterogenních kolektivů
 
5) Volitelná témata

- rozvoj podnikavosti, iniciativy a kreativity dětí a žáků
- rozvoj kompetencí dětí a žáků v polytechnickém vzdělávání
- kariérové poradenství zaměřené na žáky v ZŠ
 

6) Plánování, strategie, organizace a aktualizace MAP

Pro manažerský realizační tým, řídídí výbor, ředitele škol i pracovní skupiny jsou vytvořeny speciální evaluační nástroje s formativními indikátory. Součástí služby je graficky zpracovaná, evaluačně-analytická zpráva. Na požádání Vám nástroje předvedeme.

 
     

Kultura didaktické, komunikační a konstruktivistické učební podpory
 

Konstruktivistický přístup k učení a interakci klade důraz na aktivní úlohu žáka, který si významy sám konstruuje podle již vytvořených mentálních struktur. Žák má dostatek příležitostí ke zkušenostně orientovanému, smysluplnému, problémově orientovanému a dialogickému učení, k učení, v němž se při konfrontaci věcného a sociálního světa a při používání kulturních nástrojů a symbolických systémů utváří nové vědění, integruje se do vědění stávajícího a propojuje se s ním.

V konstruktivisticky chápané výuce dochází k omezení přímého řízení učitelem, hledají se cesty adaptivní podpory žáků, akceptuje se a podporuje se jejich autonomie jako cíl a současně jako procesuální předpoklad výuky. Učitel v roli facilitátora vytváří vhodné podmínky pro individuální učení žáka a přesunuje na něj řídící roli (řídící vlastní učení). Úlohou učitele může být také vhodné uspořádání prostředí pro učení, ve kterém navozuje problémové situace tak, aby je studenti aktivně uchopovali. (Citace dle Metodiky pro realizaci MAP, dle MŠMT, 2020)