Facebook

Novinky


Skutečnou novinku nepoznáte podle atraktivního obalu. Novinkou se ale stává vše, co nás může v danou chvíli posunout dopředu. Protože každý člověk, a podobně i každá škola, má své vývojové kroky nastaveny individuálně, je vhodné poskytnout zájemcům o profesní růst tzv. "klíčové fundamenty", které stojí v základech každé růstové změny. Jedním z nich je "reflexe", jako "anděl strážný" každé růstové zkušenosti. Většina lidí se vzdělává celý život, a to i tehdy, když za to zrovna nedostává školní známku. To se děje vždy, když nalézá smysl, neboť ten oslovuje naši lidskou vůli se překonat. Reflexe (hodnotící zpětná vazba) je pak nejen nástrojem ujištění o pokroku a užitku, ale i nástrojem udržení správné cesty.

 

 

Pokud dokážete změřit well-being natolik, že vidíte komplexitu pracovních podmínek, procesů a lidských zkušeností, pak to není pouhá teorie.
 


 


 

 


Vztahovat výsledky vzdělávání k zajištění a úrovni wellbeingu je oprávněné, avšak musíme zkoumat, jak jsou pochopeny a co reprezentují tzv. výsledky vzdělávání.
Pokud jsou tím výsledkem přenesené  a testované znalosti, které žáci udrží v užitné paměti asi 3 týdny, pak škola zatím nedosahuje účinného budování a rozvoje kompetencí. A ve své podstatě se nevědomě staví proti wellbeingu.  Kompetence jsou totiž založeny na tom, že žáci opakovaně a kontextuálně získanou znalost používají a zlepšují její užitečnost (např. mezipředmětově) ve svém růstu. Takové výsledky pak stojí na sebezkušenostním uplatnění, což je jeden z konstitučních prvků wellbeingu (smysl, pokrok, dobro). Tomu by měla odpovídat pedagogika, kdy v centru pozornosti je žákova individualita a tedy i zóna jeho osobního nejbližšího vývoje. Měřit tedy wellbeing v dobré víře v pokrok na konvenční transmitované a krátkodobé znalosti je značně nepraktické a směřovalo by ke škodlivému formalismu.
 
Praktičtější bude, když budeme zachycovat komplementární obraz edukace, kde podmínky, procesy a dopady uvidíme v jedné, synergické optice, kde lze současně vidět nejen formu spoluúčastného učení a práci s chybou, ale i úroveň praxe a růstového myšlení. Škola si musí přiznat, že nemá vliv na všechny důležité "support aspekty", které bychom chtěli očekávat od funkčního wellbeingu. Přesah rodinné anamnézy do školních lavic bývá někdy až fatální. Přesto může škola využít ty aspekty wellbeingu a učení, které má na dosah (a jsou měřitelné), skrze pedagogiku, která pracuje s osobností žáka a jeho vlastním konstruktivismem. Pak je ovšem na místě zjišťovat tzv. implementační aspekty wellbeingu, které má škola v šikovnosti svého edukačního stylu. Měla by mít, vytváří a udržuje k němu podmínky a je schopna reflektovat takovou dobrou zkušenost. Výsledky reflexe pak můžou s větší jistotou přinášet uchopitelné informace nejen o dosaženém stavu, ale také o zóně nejbližšího vývoje v péči o školní wellbeing a učit tak aktéry péče vlastní růstové subsidiaritě.
 
Styl práce s učivem či poznatky je tak současně stylem práce s wellbeingem. Potřebujete vůli a tedy i seberegulaci k podpoře myšlení, rozhodování se a k vzájemnému chování. I když někdy nejsou vnější podmínky ideální, důležité nakonec je to, co z nás vychází a co poskytujeme druhým. Lidé si totiž dobře pamatují, jak se s vámi cítí. Proto je vhodné měřit wellbeingovou zkušenost na aspektech, vztahů, svobody a smyslu poznání + konání. Tyto synergické aspeky vyúsťují do další důležité podmínky, kterou se pak stává jistota.
 


Protože, na well-being se lze dívat prostřednictvím modelu naplňování lidských instinktivních potřeb (nejen dle Maslowa), lze jeho mapování, měření a evaluaci zajistit pomocí speciálních indikátorů s optikou proporcionality instinktivních potřeb. Proto poskytuje našim klientům analytický obraz o vyváženosti edukačních a organizačních aktivit v hledisku naplňování a podpory instinktivních potřeb, do kterých patří poznávací a učební potřeby, sociální a emoční potřeby, potřeby tvořivosti, růstu, jistoty a uspořádanosti. Vyváženost naplnění těchto potřeb zajišťuje splnění nejvhodnějších podmínek pro uskutečnění wellbeingu ve vzdělávání.

 
( ! )   Jedinečný užitek takové evaluace je v tom, že škola získá analytický proporcionální portrét o možnostech implementačního zlepšení, které vychází vstříc všem aktérům (žákům i učitelům).

 


WELL-BEING vychází přirozeně z naplňování stupňovitých potřeb dle Maslowovy pyramidy.
Kde potřeba učení, jeho smyslu a užitku je jednou z vrcholových (seberealizačních) potřeb.

Naše komplementární evaluační nástroje  disponují jedinečně účinnou optikou s indikátory pro zmapování a změření WELLBEINGU + pro nalezení proporčních, korelačních a synergických prvků v praxi růstové změny.

 


Metodické upozornění: Pro růstovou změnu je užitečné vidět potřeby, cíle a procesy, včetně účastného lidského faktoru tzv. komplementárně. V praxi našich evaluačních nástrojů a analýz používáme tzv. "WB proporční parametr©", jehož výstupy indikují vyváženost metodické a nástrojové podpory pro synergické dosažení wellbeingu = podmínek, klimatu, opatření, metod, zkušeností, motivace, .. (od r. 2009)
 

formativní evaluace rozvoj kompetencí profesní rozvoj učitelů individuální přístup konstruktivní reflexe

Problematika řešení kvalitnějšího vzdělávání stojí často na souboru podmínek a přístupů, které je třeba nastavit a používat ve vzájemném systému. Právě tak je tomu v kompetenčním modelu vzdělávání. Jde o provázaný přístup didaktiky, individuálního přístupu, konstruktivistického a formativního modelu edukace, včetně správně použité formativní evaluace.

 

        Akreditované DVPP / šk.rok 2020-2021-2022  
           
      6) Projektové prvky v konvenční výuce
 


 
 
         
         
           

 

formativní evaluace evaluace MAP projektová implementace růstové a fixní myšlení sdílení zkušeností projektové řízení


Klíčová a prioritní témata MAP III

- podpora čtenářské a matematické gramotnosti
- podpora rozvoje potenciálu každého žáka (individualizace výuky a didaktika pro heterogenní kolektivy)
- podpora pedagogických, didaktických a manažerských kompetenecí ped.pracovníků
- řízení a organizace aktivit projektu MAP

 Realizace těchto oblastí bude probíhat prostřednictvím průřezových témat, která vychází ze Strategie 2030+ a jejich definovaných strategických linií.
(Upozornění: Konstruktivismus ve vzdělávání a managementu, bez použití formativní evaluace, nedává smysl, ani užitek.)


Naše formativní evaluační nástroje jsou svými komplementárními indikátory© zaměřeny na analytický průzkum, implementaci strategií a plánů, mapování zkušeností a měření růstové změny.




Realizace místního akčního plánování má být realizátorem vyhodnocena nejméně z hlediska účelnosti, dopadů a udržitelnosti.
Uvedené schema počítá s formativní METAevaluací, díky "vícečetné a vícehlediskové" zpětné vazbě dovolující průběžnou optimalizaci implementace akčního plánu.
Pokud použijeme pro evaluaci "komplementární indikátory©", získáme komplementární obraz dle uvedených požadavků + možnost vidět do implementační a kontextové podstaty věcí.                                                 


(FZV = formativní, vícehledisková, zpětná vazba)