Novinky

Cíle, cesty a nástroje formativního učitele aneb, jak naučit žáky myslet, učit se a řešit problémy Jak učit děti a žáky komunikovat a spolupracovat? Jak učit děti a žáky myslet kriticky, projektově a růstově? Jak vyvolávat a poznant vnitřní motivaci a poznat talenty? Jak učit děti a žáky samostatnosti a odpovědnosti? Jak učit děti a žáky učit se, řešit problémy a zažít úspěch? Jak u žáků rozvíjet meta-kognitivní myšlení? Jak rozvíjet lidské dovednosti a kompetence? Jak využít formativní zpětnou vazbu k rozvoji osobnosti? Jak kultivovat jejich postoje a chování? Jak vytvořit EDU-WELL-BEING ve škole? Publikace obsahuje konkrétní praktickou metodiku pro posilování meta-kognice žáků a rozvoj kompetencí. Současně obsahuje komunikční principy modelu tzv. sebeučící se organizace, kterou budou školy potřebovat při tvorbě a implementaci nového ŠVP. Ukázky z knihy - zde.

 

Nadčasová, účinná metoda pracuje s Demingovým cyklem PDCA a se sdílenou reflexí, což je forma konstruktivistické pedagogiky, kterou facilituje učitel speciálním sledem otevřených otázek. Žáci jsou těmi, kdo s pomocí učitele reflektují svoji zkušenost, hodnotí svou práci (na své úrovni) ve více hlediskovém hodnocení, což jim umožňuje myslet meta-kognitivně a růstově, tedy využívat vyšších hladin myšlení. V účinku jde o jakýsi mentální "scaffolding", který umožňuje rozvoj řešení problémů a schopností učit se. Tím se od principů konvenčního FH, které využívá spíše vnější zpětné vazby, podstatně liší. Metakognice je rozvíjena prostřednictvím tzv. "hodnotového myšlení" a současně je zdrojem vnitřní motivace. V pracovních kapitolách je uveden průnik k psychologizujícímu pozadí, včetně užitků a příznivých dopadů na žáky i učitele. Kniha si klade za cíl ukázat čtenáři zásadní rozdíl mezi "regulací", "korekcí" a "formací" žákova myšlení a učení. Využívá principů konstruktivistické a humanistické pedagogiky, zejména vnitřní zpětné vazby aktivizující hluboké myšlení a směřující k růstovému, sebepřekračování učební zkušenosti žáků.

Jedinečné téma rozkrývá důležitost poznávaných hodnot nebo kvalit učení a pracuje s tzv. "třetím cílem vzdělávání", tedy s hodnotovým myšlením lidí, na něž navazuje rozhodování. Kontext objevovaných souvislostí ukazuje cestu jak rozvíjet nejdůležitější kompetence - k učení a řešení problémů. Hlavní přínos knihy je v konkrétním návodu jak metodu používat a jak ji zapojit do výuky. Metodika ukazuje hlavní atributy formativní pedagogiky, díky kterým je přenositelná do každého vyučovacího předmětu. Metodika výrazně podporuje žádaný, tzv. kompetenční model vzdělávání, učí pracovat s chybou při učení a řešení problémů, přičemž bere ohledy na tzv. "zónu nejbližšího vývoje". Teorie a i praxe je završena problematikou rozvoje žáka jako jedinečné osobnosti se svým individuálním potenciálem. Publikace přináší ucelenou zastřešující metodiku jejímž cílem je rozvíjet žáka jako integrovanou osobnost, schopnou pochopit sebe sama a využít svůj potenciál s pomocí facilitujícího pedadagogického přístupu k praktickému životu.
 

Kniha je v distribuci od ledna 2025. 
Cena: 390,- Kč + balné a dopravné 99,- Kč
Objednávky lze adresovat na HEURÉKA CZ, Nad Humny 65, Zlín, 760 01
nebo prostřednictvím edubona@seznam.cz

Proč škola potřebuje model sebeučící se organizace?

Sebeučící se organizace je škola, která se systematicky učí z vlastní praxe. Nečeká na hotové návody, ale vytváří si je sama — na základě dat, sdílení a reflexe. To je komunikační a organizační prostředí, kde kompetenční metody dávají smysl.

Co to škole přináší

• Metody nezůstanou jen na papíře, ale skutečně se promítnou do výuky.
• Učitelé mají bezpečné prostředí pro zkoušení nových postupů.
• Škola dokáže vyhodnocovat dopad výuky na učení žáků.
• Změny nejsou jednorázové, ale postupné a udržitelné.
• Všichni pracují se stejným cílem: žák v centru zájmu, a tedy lepší učení žáků.
  
   

Jak se model sebeučící se organizace propojuje s metodami vedoucími ke kompetencím

Kompetenční výuka stojí na metodách, které rozvíjejí myšlení, spolupráci, řešení problémů, samostatnost a metakognici. Aby tyto metody fungovaly, škola potřebuje tři věci:

1) Společné plánování

Učitelé společně připravují lekce, sdílejí přípravy a ladí metody tak, aby odpovídaly cílům RVP.

2) Společné pozorování a reflexi

Učitelé sledují, jak žáci pracují, a společně vyhodnocují, co metoda skutečně přinesla.

3) Průběžné úpravy

Metody se ladí podle toho, co funguje — ne podle toho, co „by mělo fungovat“.

Princip sebeučící se organizace: plán – akce – reflexe – úprava – znovu akce .. se nyní může osvědčit v realitě života.

 

Proč je měření učebních strategií klíčovým prvkem tohoto modelu

Měření učebních strategií dává škole konkrétní data o tom, jak žáci přemýšlejí a jak se učí. A právě to je most mezi metodami a kompetencemi.

Jak měření pomáhá metodám „ožít“

• Ukáže, které strategie žáci používají a které jim chybí.
• Pomůže vybrat metody, které tyto strategie rozvíjejí.
• Umožní sledovat, zda metoda skutečně posílila kompetence, které škola chce rozvíjet.
• Dává učitelům společný jazyk: místo „mně to fungovalo“ se baví o tom, co dělali žáci.
• Umožňuje škole řídit změnu na základě reálných dat, ne pocitů.

Bez měření se škola učí téměř naslepo. S měřením se škola učí vědomě.
 

Jak to celé zapadá do implementace RVP ZV

Nový RVP ZV staví na kompetencích, meta-kognici, samostatném učení, práci s informacemi a řešení problémů.

To jsou přesně oblasti, které učební strategie popisují a měří.
A metody, které je rozvíjejí, potřebují prostředí, kde se učitelé učí společně.

Model sebeučící se organizace je tedy nezbytný funkční předpoklad, aby se kompetenční výuka stala realitou.
Jeho organickou součástí je měření profesní zkušenosti, v našem případě analýza použití učebních metod, které podporují meta-kognitivní myšlení a tedy kompetenční učení.

www.edubona.cz