Michael Fullan a well-being

Součástí paradigmatické změny ve vzdělávání dle Fullana je tzv. well-being, což je symbiotická a možná až synergická kombinace hlubokého, pokrokového učení a vzdělávací pohody. Do tohoto modelu patří rovněž dobré vztahy s ostatními lidmi a proto také dobrá duševní kondice. V kontextu českého školského zákona jde v podstatě o rozvoj osobnosti. V celku se jedná o model tzv. "šesti C", charakteristický vytvářením podmínek pro:
 

  - kreativitu (creativity)
  - komunikaci (comunication)
  - kritické myšlení (critical thinking)
  - spolupráci (colaboration)
  - osobnostní rozvoj (charakter education)
  - občanství (citizenship)

V principu jde o dovednost školy naučit žáky řešit problémy, probouzet lidské Jáství a tím i nacházet smysl života, což se nemůže zdařit bez vzájemné důvěry mezi učiteli a žáky. Součástí takové edukace je aktivovat u dětí a učitelů tzv. hluboké, možná pomalé, avšak efektivní (analytické a konstruktivní) myšlení. Pedagog je tedy více průvodce než učitel a jeho edukační metody jsou spíše facilitační (pajdotropské) než biflovací.
 

V českém vzdělávacím prostoru nejsou Fullanovy myšlenky nijak cizí. Pojmy jako bezpečné klima, kritické myšlení, rozvoj komunikace a spolupráce, ale i rozvoj osobnosti a občanství učitelé už znají. Nyní jde o to, vytvořit z těchto edukačních oblastí, pokud to půjde, synergický prostor, který ve vzájemné součinnosti bude podporovat efektivní učení žáků.

Naše vzdělávací společnost se věnuje těmto a souvisejícím tématům, včetně managementu školy, už řadu let. V oblasti pedagogiky, zaměřené na hluboké učení, poskytujeme školám akreditované semináře a dílny věnované jak vnitřní motivaci, tak tvořivému a konstruktivnímu myšlení.

Ve svém důsledku jde o formativní přístup nejen v hodnocení, ale i v celé pedagogice.

Praktik, Michael Fullan, vystoupil dne 20.4.2021 v rámci 9. Konference - Úspěch pro každého žáka, kde mluvil o svých vizích a zkušenostech. Zejména o tom, že aktéři samotné změny (na všech úrovních) musí pracovat na svém vlastním vzdělávání i na rozvoji své osobnosti, jinak se se dobře zamýšlená změna může zvrhnout zase jen k formálnímu výkaznictví. Růstové změny se musí odehrávat v souladu s pociťovanými potřebami a realizační kapacitou lidí, jinak nemůžeme očekávat jejich užitečnost a udržitelnost. Pro úspěšnost růstové a užitečné změny jde o to, aby změna dávala lidem smysl a užitek. Pokud chybí smysl, pak chybí i dobré vztahy a tím radost z vlastní a společné práce.

Pro zajištění společného smyslu a dobré, regulované spolupráce jsme vyvinuli tzv. "formativní evaluační nástroje a služby", které poskytují užitečnou, vícehlediskovou zpětnou vazbu, jako průběžný manažerský nástroj a implementační svorník. Využíváme patentově chráněný evaluační algoritmus, který umožňuje lidem observovat, sdílet a sjednocovat pracovní úsilí a optimalizovat jejich společnou práci a tím i zavádění růstových změn.
 

Motto: Wellbeing je, když se ráno těším, .. protože wellbeing je dobrá zkušenost

Systémový přístup k podpoře WELLBEINGU v ČR  .. (Zkráceno dle zdroje: Jak by měl fungovat systém podpora wellbeingu? / Dana Pražáková, ČŠI 04.2021)

1) Respekt k jednotlivci
Opatření využívaná ve školách k podpoře wellbeingu odpovídají individuálním potřebám jednotlivců a míře podpory, kterou trvale nebo dočasně potřebují.
Žáci i pracovníci škol jsou cíleně podporováni v jejich osobnostním růstu a rozvoji dovedností pro podporu vlastního wellbeingu a odolnosti vůči zátěži.

2) Aktivní zapojení
Do strategického plánování podpory wellbeingu ve vzdělávání na centrální, krajské a regionální úrovni jsou zapojováni zástupci škol a dalších aktérů ve vzdělávání.
Do plánování, realizace a vyhodnocování wellbeingu jsou aktivně zapojováni žáci a pracovníci školy.

3) Očekávání úspěchu
Celoškolní přístup k podpoře wellbeingu vychází z očekávání vzdělávacích úspěchů a dosažení optimálního wellbeingu u všech žáků, včetně žáků se zvýšenou potřebou podpory.
Ve školách jsou uplatňována metody a postupy výuky podporující motivaci k učení žáků a podporující dosažení vzdělávacího maxima.
Chyba je pracovníky školy i žáky brána jako příležitost pokroku a k učení.

4) Partnerství a spolupráce
Ve školách je cíleně podporována spolupráce pedagogických pracovníků při plánování, realizaci a vyhodnocování vzdělávání a podpory poskytované jednotlivým žákům nebo skupinám žáků. Ve školách je ke všem pracovníkům, žákům i jejich rodičům přistupováno s respektem a v krizových situacích je zachovávána jejich lidská důstojnost.
Ve školách jsou cíleně přijímána opatření k podpoře pozitivního klimatu v pedagogickém sboru i žákovském kolektivu.
Ve výuce a aktivitách určených pro žáky je cíleně podporována spolupráce a aktivní zapojení všech žáků. Do podpory wellbeingu na úrovni školy jsou cíleně zahrnována opatření posilující pocit sounáležitosti všech aktérů. Škola aktivně spolupráci se subjekty, které jim mohou pomoci v podpoře wellbeingu žáků a pracovníků.

5) Zajištění bezpečí
Ve školách jsou cíleně přijímána opatření k zajištění fyzického a emocionálního bezpečí žáků a pracovníků.
Celoškolní podpora wellbeingu vychází z tzv." trauma respektujícího přístupu".

6) Opatření založená na důkazech
K podpoře wellbeingu jsou uplatňována výzkumně ověřená opatření a přístupy s respektem k místním specifikům a potřebám.
Při strategickém plánování na centrální úrovni je respektováno, že intervence, které jsou úspěšné v určitém kontextu, nemusejí být univerzálním řešením pro všechny školy.

Což jsou téměř beze zbytku prvky a chrakteristiky tzv. sebeučící se organizace pojmenované z perspektivy wellbeingu.
Pracoviště středního článku podpory by měly školám pomáhat dosahovat well-beingu, abychom zlepšili výsledky vzdělávání.

Pro práci s důkazy rozvojových potřeb a důkazy zlepšení používáme tzv. "komplementární evaluační nástroje".