Facebook

Formativní intervence pro podporu učení žáků (2x 4 hodiny)

formativní hodnocení rozvoj osobnosti vzdělávací procesy rozvoj kompetencí motivace žáků individuální přístup kompetence k řešení problémů kompetence k učení myšlenkové operace pedagogika formativní Kompetenční kořeny(c) konstruktivní reflexe životní hodnoty sdílení zkušeností


Formativní intervence je progresivní, nadčasová, didaktická metoda s důkladně promyšleným postupem, která aktivizuje učební činnost a seberegulaci žáků a vede k rozvoji klíčových kompetencí. Výrazně podporuje kognitivní aktivaci, myšlení v souvislostech, rozvoj kritického a růstového myšlení, čtenářskou a verbální gramotnost, rozvoj kompetencí k učení a řešení problémů. Pracuje s konstruktivitou a integritou myšlení i s emocemi žáků ve prospěch zlepšené seberegulace a dobrého učebního klimatu.

Formativní intervence vzbuzuje u žáků i učitelů metakognici a tzv. "hluboké myšlení", tedy myšlení aktivní, kritické a kreativní, při kterém vzájemně spolupracují při řešení problémů a vzájemně se učí, což posiluje osobní prožitek. Učitel svými otázkami vyvolává hlubší myšlení a navádí žáky na učební cíl. Formativní intervence propojuje hluboké učení s povrchním, kdy lze získané vědomosti pospojovat v dovednostech v jeden celek.

Formativní intervence pro podporu učení žáků (2x 4 hodiny)

 

Formativní intervence je nejpokrokovější metoda (z tématického balíku formativní pedagogiky), kterou učitel aktivuje a kultivuje myšlení a (hluboké) učení žáků i svůj pedagogický takt a svou práci. Nadčasové téma a silný podpůrný prostředek pro moderní, produktivní pedagogiku, kdy se učitel stává průvodcem - facilitátorem žákova myšlení, učení, rozhodování a seberegulace. (2x 5 hodin)
Intervence zasahuje motivačně jak žáka, tak učitele, a ukazuje jim cestu pro práci se zkušenostní a chybou, postupy učebních kroků a sdílení zkušeností. Metoda podporuje utváření a kultivaci WELLBEINGU.


Pedagogika zaměřená na žáka a na rozvoj kompetencí vyžaduje od učitelů jiné dovednosti než pedagogika zaměřená na přenesenou znalost a její aplikaci. Pro rozvoj kompetencí musí být v procesu učení zaměřena pozornost nejen na znalosti, ale i na zkušenosti, ve kterých hraje důležitou úlohu proces zlepšování a seberegulace. Učitel může do tohoto procesu znalostního učení sice zasahovat tzv. už známým formativním hodnocením, ale v případě, že zůstane v roli „regulátora“ učení, neumožňuje žákům rozvoj dovedností spojených s hledáním vlastního zlepšovacího řešení. Korektivní instrukce učitele sice upravuje proces žákova učení, ale žák zůstává v podstatě na úrovni pasivity a operací nižších hladin Bloomovy taxonomie – pochopit, pamatovat, aplikovat. Rozvoj kompetencí je však založen na rozvoji samostatnosti žáka, stejně tak rozvoj dovednosti učit se a řešit problémy. Metoda formativní intervence je založena na facilitačním přístupu učitele, který dovedně a systémově klade otevřené otázky v algoritmu, jež provádí žáka sebezkušeností a zároveň pozvedá jeho myšlení do vyšších hladin Bloomovy taxonomie.


 

Seminář a dílna = 8x 45 minut jako prezenční forma


Blok 1       Blok 2
Zákonitosti rozvoje kompetencí

- kde se zrodil formativní přístup v pedagogice
- jak se ze znalostí stávají kompetence a jak může být ve škole rozvíjena osobnost
- rozdíl mezi regulačním, korektivním a formativním přístupem v podpoře žákova učení
- čemu věnovala pozornost stará škola, v čem byla dobrá, a co jí unikalo (diskusní blok)
- jakých úrovní edukace můžeme dosáhnout (pasivní, závislé, formativní, autonomní)
- instinktivní potřeby člověka jako základ vnitřní motivace a spektrum zpětné vazby
- jak souvisí facilitační přístup učitele s vnitřní motivací a proč podporuje formaci
- jaké fáze poznání a učení podporuje tzv. Demingův cyklus
- jakou roli při učení vykonává zpětná vazba a jak se dá vyvolat
- co umožňuje aktivaci vyšších hladin Bloomovy taxonomie
- proč k rozvoji osobnosti potřebujeme vědomou ZV a jakou roli v ní hraje motivace

            

Učitel jako průvodce k seberegulaci a autonomii žáka
- proč jsou činy a reflexe základními kameny profesního i osobnostního rozvoje
- proč člověk potřebuje k rozvoji samostatnosti zkušenost a sebeaktualizaci
- jakou optiku a cyklus musí mít formativní intervence, aby vyvolala vnitřní ZV
- slovní zásoba pro formativní intervenci, která vede k aktivaci kognitivních hladin
- formativní intervence (aktivuje, nezraňuje, otevírá a zapojuje seberegulaci)
- jak kultivovat osobnost prostřednictvím tvorby a kladení otevřených otázek
- vliv empatie a popsané zkušenosti jako nástroje formativní intervence
- v čem jsou společné intervenční fáze s fázemi kritického myšlení
- trénink kladení otevřených otázek a regulace jeho průběhu
- sebezkušenostní dílny s vyústěním do použití formativní intervence
- diskuse a zpětná vazba k průběhu semináře a dílny



Vzdělávací cíl tématu

Posluchači získají znalosti, vhled a sebezkušenost s využitím formativní facilitace a jejího vlivu na dovednost žáků poznávat, chápat, hodnotit a zlepšovat svou práci a na dovednost přebírat odpovědnost a samostatně se učit. Uvědomí si své případné zábrany a „slepá místa" při individuálním i kolektivním přístupu k žákům a ke třídě. Naučí se několik profesionálních regulačních, hodnotících a facilitačníchch technik, vedoucích k aktivaci vyšších hladin Bloomovy taxononomie, sebehodnocení zkušenosti a seberegulace při učení. Uvědomí si formativní vliv sebezkušenosti pro svůj profesní rozvoj. Budou umět použít empatičtější přístup v technikách aktivace žáků a zpětné vazby. Pochopí rozdíl mezi indikací a zpětnou vazbou a využijí formativní evaluaci prostřednictvím programu Portfolionet©.

 

Další DVPP ..