Facebook

Konfirmační zkreslení

pedagogika pragmatická kompetence k řešení problémů myšlenkové operace zpětná vazba - ZV


Konfirmační zkreslení .. je lidská tendence interpretovat nová zjištění ve smyslu a směru svého dosavadního či předcházejícího očekávání, přesvědčení či hypotézy. Právě tato tendence může stát za mnohými neshodami, předsudky, či podpojatostmi a komplikovat nejen naše další poznání, rozhodování a učení, ale tím i racionalitu žití. Lze ho vidět jako jeden z nejproblematičtějších aspektů lidského života. Citace: Konfirmační zkreslení můžeme vidět všude tam, kde lidé mají tendenci ulpívat na preferovaných hypotézách s neodůvodněnou houževnatostí. (Klayman, 1995)

Z praxe i zkušenosti víme, že když lidé řeší nějaký problém, nechovají se vždy racionálně. Avšak opakovanými pokusy mohou své myšlení a jednání zlepšit. Je to tehdy, když připustí a používají zpětnou vazbu, ze které přicházejí srozumitelné informace potřebné pro zlepšení. Pokud mají jen částečné informace, může dojít v tendenci chybného (dojmového) očekávání k nesprávnému úsudku. Proto konfirmační zkreslení lze vidět jako případnou velkou překážku, která brání nejen objektivizaci poznání v jeho pravdě, ale i případné v ideologické (cílové, smylslové, hodnotové) shodě.

Proces rozhodování je obecně pochopen jako výběr mezi více možnostmi. Zkušenými, sebejistými či dobrými lidmi se stáváme prostřednictvím opakujícího se procesu rozhodování. Ať už v procesu myšlení nebo v procesu konání. Co je nám platné, že známe pravdivou skutečnost, když nevíme, jak s ní naložit? Když se člověk rozhoduje, nevidí jen hmotné a zřejmé, explicitní, ale také nehmotné a zcela tacitní (vnitřní, osobní) zvažované aspekty, mezi něž patří vedle pocitů zejména potřeby a hodnoty. Citace: Tím, že člověk vybírá jednu věc, soustředí se na ni, často ponechává stranou ostastní aspekty, které by jiný člověk do svého myšlení a rozhodování zahrnul. Všechny cíle a všechny prostředky, hmotné i duševní, velkolepé i přízemní, prosté i vznešené, by měly být seřazeny do jedné fronty a podrobeny vážení a rozhodování. (Mises, 2006)


Každý živý tvor je geneticky nastaven k životu, který může realizovat "šikovně", nebo také "nešikovně". Tím je myšlena "ekonomičnost" práce s vlastní životní energií, přijímanou a vydávanou. Proto první učení, které můžeme vidět v přírodě je učení optimalizaci příjmu a výdeje energie tak, aby život byl, pokud možno co nejkomfortnější a nadále životodárný, u inteligentních tvorů také efektivní a smysluplný. Protože jsme už nějaké adaptační a regulační procesy vyzkoušeli, je náš život založen z větší části na určité rutině. Jsou vní vloženy všechny funkční = adaptabilní = osvědčená schémata. Ale i běžné, rutinní chování je založeno na předchozím, dřívějším, vědomém (vyzkoušeném) rozhodování. Avšak jen do té doby, než se změní okolní nebo vnitřní podmínky, ve kterých se musíme začít myslet, rozhodovat a konat nově. To je proces učení.

V případě zlepšování jakékoli cílevědomé práce je tedy ve hře tzv. "racionální myšlení a rozhodování", které není možné bez toho, abychom proveřovali realitu zpětnou vazbou, tedyx mapováním, měřením, myšlením, i jejich reflexí.  Proto i v organizacích jako je škola či projekt je nezpochybnitelnou a možná i nejdůležitější částí rozvoje, řízení a optimalizace - zpětná vazba. Právě ta zajištuje kontakt s realitou vnímání, realitou myšlení a realitou rozhodování, tedy RACIONÁLNÍ VOLBU.

 

Pokud poskytnete člověku jen částečnou informaci o důležitém problému, pak může být jeho myšlení sice správné, ale rozhodnutí vzhledem k realitě může být špatné. Při konfirmačním zkreslení a jeho případné eliminaci jde v podstatě o to, aby lidé měli mentální mechanismus, který odhalí nejen zavádějící, vlastní očekávání a nesprávné informace, ale také případný nedostatek těch správných informací. Na takovou informační oploštilost mohou přijít sami, když je naučíte ptát se na zkoumané jevy nebo procesy z více stran. Když se ptáme na zkoumaný jev také z hlediska hodnotového vědomí, pak do ohniska problému dostaneme i zkoumání lidského faktoru. Tím aktivujeme mentální aparát, který více rozkryje na první pohled nepřítomný kontext a dobere se (a to i pocitem) k tomu, zda už máme všechny informace, potřebné k racionálnímu rozhodování. Eliminovat konfirmační zkreslení vícehlediskovým zkoumáním patří tedy k nástrojům racionalizace.

Školy a projekty takový nástroj potřebují z hlediska své zaslíbené podstaty, která už nějakou dobu míří nejen ke kritickému a tvůrčímu myšlení, ale také ke kompetencím.

 



Upozornění na kombinaci příčin případného konfirmačního zkreslení .. (zkreslení má zásadní vliv na pochopení složitosti, kauzality, důležitosti prvků a učení se v komplexní realitě)
 

- zkreslené vnínání na úrovni prvotního zpracování informací a při vytváření kognitivních schemat  .. (Ross & Lepper, 1979)
- počáteční naivní teorie (zjednodušená znalostní struktura) .. (Anderson & Lindsay, 1998)
- přání je otcem i propracované, ale zkreslené teorie (myšlenky) .. (Anderson, 2007, Tetlock, 1999)
- nedostatek informací z vlastní paměti či vnějších zdrojů, vhodných ke kombinovanému úsudku
- vyhledávání jen pozitivních potvrzení ve směru původního postoje .. (Jones & Sudgen, 2001)
- pseudodiagnostika - vybírání neucelených, zjednodušených informací .. (Doherty et.al, 1986)
- zesilující efekt vlastních předchozích postojů a přesvědčení  (zaťatost) .. (Taber & Lodge, 2006)
- převažující čas věnovaný znevažování protilehlých argumentů .. .. (Taber & Lodge, 2006)
- uspěchaná, nutkavá potřeba kognitivního uzavření (vyhnutí se pracnému ověřování hypotéz) .. (Kruglanski et.al, 2010)
- "realismus" podřízený prvotnímu osobnostnímu postoji, argumenty přichází až jako druhé .. (Shermer, 2011)
- zesílená polarizace postojů do extrémního vzdálení od pravdy či objektivity .. (Anderson, 2007)
- všudypřítomný vliv lidských emocí, hodnotových systémů a případné únavy .. (Goleman, 2000)

 

Řešení? = Komplementární (formativní) zpětná vazba, zahrnující explicitní i tacitní informace
 

charakteristika FZV podpora podmíněného učení zpětnou vazbou
a) četnost čím častěji se jedinec v nachází v určité reálné situaci, tím snažší je učení v této situaci (pokud ho nezahlcuje)
b) zapojenost menší zpoždění, až případná synchronicita ZV vzhledem k činu, akci, aktivitě, výstupům či dopadům vede k lepšímu učení
c) kvalita čím vnímavější je jedinec k zakoušeným interakcím v různých hlediskách, tím hlubší je poznání a učení v souvislostech
d) obsah čím více ZV vypovídá o potřebách, podmínkách, cílech a interakcích (akci a výsledku), tím lépe umožňuje učení
e) lidský faktor čím více jsou ze ZV zřejmé postoje a zájmy spolupracujících lidí, tím lépe pochopen problém v lidském (motivačním) kontextu

(Modifikace tabulky dle Slembeck, 1998)