Knihovna formativní praxe - systémové řešení

Informační struktura knihovny je podobná knižní legendě, uspořádané do cílů, opatření a intervencí, které sledují smysl práce. K těmto projektovým kategoriím se vztahuje evaluační reflexe organizované a prožité praxe. Hodnotová hlediska jako .. smysl, pokrok, užitek, dobro, efektivnost či udržitelnost .. jsou komplementárními indikátory různě podařené práce. Proto jde v podstatě o dobrou praxi. Přehledné uspořádání informačně-realizačních kategorií zajišťují interaktivně sdílené implementační karty s pojmenovanými indikátory praktického přínosu vyzkoušených opatření a intervencí. Vytvářejí tak informační rámec podmínek, procesů a růstových změn. Knihovna formativní praxe©, která využívá v reflexi zkušeností důmyslné komplementární indikátory© přináší do světa pedagogiky a managementu, potažmo, akčního a strategického plánování, významnou inovaci a tedy i přidanou hodnotu.  KFP© umožnuje přehledný, systémový nadhled napříč důležitými (explicitními a tacitními) faktory implementace kolektivní dobré praxe.
 

V řadě specializačních témat patříme mezi průkopníky a tak je tomu i v tomto případě.

Obsah KFP© může vycházet z VIZE, která knihovnu uvádí, ale pak následuje výčet cílů, které jsou doporučovány právě proto, že ve svém dopadu přinášejí nějaký užitečný funkční souzvuk, a tedy i významnou hodnotu. Ve vazebné vzájemnosti s dalšími cíli naplňují nejen správné směřování, ale i prospěšné, podporující podmínky pro růstovou změnu. Každý cíl může mít několik doporučených opatření a/nebo intervencí, které se dají plánovat, organizovat, vykonat (praxe) a měřitelně mapovat, a přispívají ke smyslu a účinnosti PLÁNU a VIZE.

 

Kolektivní růstová změna je podmíněna mnoha formativními faktory, zejména ale funkční přítomností zpětné vazby, která reguluje praxi a poskytuje důležité informace pro společné rozhodování a učení. Z vědy i z praxe je známo, že neřízené procesy působí erozivně či dokonce parazitně. Mnoho přítomných prvků prostě reaguje, tak jak jsem nechtěli. Proto, kolektivní změna je složitá funkce a je dosažitelná a udržitelná, jen když v ní lidé uvidí společné hodnoty a tím i společný smysl, pokrok, užitek a dobro, tedy řešení společných problémů. Pak nasadí i svou vůli. Do hry o růst a zralost tak vstoupí duchovní aspekt.

Protože už umíme změřit zkušenost a lidský faktor, Knihovna formativní praxe© pak pracuje s informacemi, které významně zlepšují manažerskou kontrolu nad implementačními podmínkami a silami jako např. tzv."lidský faktor", "růstové myšlení", "týmová realizační kapacita" a/nebo tzv. "zóna nejbližšího vývoje" a proto umožňují i výrazně lepší rozhodování.    Zkušenost je totiž metaformativní povahy.


 

Knihovna formativní praxe (c) je záznamový, editační průvodce organizované, uskutečněné, změřené a sdílené dobré praxe u jejichž aktivit byli lidé, kteří se starali o plán, podmínky, rozdělení úkolů, o kmenové aktivity a činy, reflektovali inovativní návrhy a ugradovali plán (strategem) na základě ověřené zkušenosti. Tomu se říká učení pomocí učebního pokroku v sebeučící se organizaci.

Pokud z různých evaluací akčních plánů škol a území vyplývá jako častá priorita  "Rozvíjení a zkvalitňování kompetencí pracovníků", pak lze tento (nebo jiný) cíl dosadit do centra CMIP©. Průběžná, vícehledisková evaluace pak zaměřuje pozornost na konstitutivní prvky projektového řízení. a uvádí do souladu různá ověřující měření a zjištění.

Dobrá praxe je pak i v tom, že jsme některé implementační směry nebo intervence důvodně opustili, ale zůstal po nich observační záznam.

Pokud změníme evaluační optiku (střed obrázku), tedy to, jak se díváme na cílevědomou lidskou zkušenost, pak se oproti konvenční zvyklosti mění všechny metodické položky, i když algoritmický princip zůstává zachován.
 

1) Řešený problém vidíme pohledem aktérů, tedy jejich implementačních potřeb a realizačních cílů.
2) Tvar evaluačních indikátorů není simplexní, ale je komplementární. (nese nerozdělenou informaci - střed obrázku)
3) Plán evaluace počítá s mapováním potřeb, opatření, intervencí, pokroku, dopadů a udržitelnosti.
4) Sběr dat je současně kvantitativně-kvalitativní. (smysl, pokrok, užitek, dobro, růstové myšlení = relevance)
5) Evaluační analýza počítá s vícehlediskovou priorizací (dle V1,V2, V3,V4),  faktorovou korelací a případnou shlukovou analýzou.
6) Doporučení intervencí či opatření vychází ze zjištěné tzv. realizační kapacity lidí a tzv. zóny nejbližšího vývoje.

Vše je podřízeno metodě nerozdělené informace, tzv. komplementárních indikátorů.
Pojmenování formativní evaluace je opodstatněné efektem systemického a růstového myšlení.
Tento model evaluace podporuje zdravou subsidiaritu učící se komunity nebo projektové organizace.

Reflektovaná opatření a intervence jsou pak obsahem Knihovny formativní praxe©.
 

Naše formativní evaluace zachycuje komplementární obraz o implementační zkušenosti

1) Uvedený obrázek zachycuje "architekturu" souvislostí a ukazuje zákonité akční postupy (cíle / opatření / výstupy / zlepšení) v projektové chronologii (tmavomodré dlaždice) a k nim přikládá indikační optiku komplementárně vázané evaluace.
2) Evaluační indikátory lze pomocí naší patentované metody navolit z nabídky (světle modré dlaždice) a jejich výstupy korelačně propojit ze zjištěnou skutečností.
3) Tak se cíle a opatření stávají (kvantitativně, kvalitativně a kontextově) měřitelné a tím také prakticky využitelné v projektové regulaci či optimalizaci.
4) Aglomerované výstupy komplementárních indikátorů © tak přinášejí užitečné informace o kvalitě partnerství, kolektivním účinku a udržitelnosti.
5) Management projektu tím získá praktické informace pro další rozhodování pro regulaci nebo optimalizaci opatření.
6) Taková evaluační optika a její změřené hodnoty umožní současně snadnou optimalizaci Strategického rámce.

Žádejte vysvětlující podrobnosti a/nebo konkrétní evaluační model pro váš projekt.
 

Knihovna formativní praxe© čerpá informace z komplementárních indikátorů© našich evaluačních nástrojů.

Pokud formativní evaluace podporuje akční plány nebo strategie, pak baterie otázek odpovídají skladbě strategického rámce (cíle, opatření, intervence). Vzniká tak přehledný a srozumitelný obraz, který lze využít k systémovému myšlení (komplexita faktorů), manažerskému rozhodování a k případnému zlepšení implementace.

Evaluační nástroje pro školní nebo místní akční plány tvoříme dle SR a upravujeme na míru, podle implementačních potřeb. V evaluačním nástroji používáme různá podmínková, organizační , kvalitativní nebo implementační hlediska, indikované ve vahách V1,V2,V3,V4. viz. Komplementární indikátory©. Vzniká tzv. nerozdělená informace, která umožňuje pochopit sílu explicitních a tacitních faktorů projektového managementu.

Kombinační uplatnění váhových indikátorů umožňuje analyticko syntetický vhled do komplexity faktorů projektového řízení. Takové informace jsou užitečné pro všechny aktéry projektů.

Pro získání náležitých evaluačních informací v elektronické responsi používáme kombinaci komplementární matice, pro faktorovou a shlukovou analýzu, jejíž formální modelové schema také napoví, jaký "rozměr" má společná (komunitní) zkušenost. Naše autorizované řešení umožňuje vícehlediskový pohled na zkoumanou realitu i v její komplexitě a kauzalitě. Tato modelová metoda je užitečná a účinná zejména v akčním a strategickém plánování.

 

Výstupem změřené zkušenosti bude více faktorová matice, formou kontingenčně interaktivní tabulky, umožňující vhled do implementační logiky prostřednictvím opatření a intervencí.

Učitelé pak nemusí neuroticky naplnit věškerý vypsaný "standard", ale podle svých rozvojových potřeb a kontextových možností si vybírají takové soubory opatření, které jsou v "zóně jejich nejbližšího osobního vývoje".  Opakovaným zlepšováním se postupně dopracují k hlubší, kontextové zkušenosti, kterou jsou schopni předávat svým kolegům. Míru rozvoje specifických dovedností jako "oblast nejbližšího pedagogického vývoje" je potřeba indikovat v komplexitě použitých metodik, osobních zkušeností, pracovního času, osobního vlivu a viditelného užitku. Takové kombinačně-korelační mapování a měření strukturuje, uchovává a sdílí "knihovna (vyzkoušené a reflektované) praxe".

Pro školy a projektové aktivity poskytujeme evaluační měření "zóny nejbližšího vývoje", včetně celkových rozvojových podmínek, potřeb a pracovních motivací.

Učitelé pak nemusí neuroticky naplnit věškerý vypsaný "standard", ale podle svých rozvojových potřeb a kontextových možností si vybírají takové soubory opatření, které jsou v "zóně jejich nejbližšího osobního vývoje".  Opakovaným zlepšováním se postupně dopracují k hlubší, kontextové zkušenosti, kterou jsou schopni předávat svým kolegům. Míru rozvoje specifických dovedností jako "oblast nejbližšího pedagogického vývoje" je potřeba indikovat v komplexitě použitých metodik, osobních zkušeností, pracovního času, osobního vlivu a viditelného užitku. Takové kombinačně-korelační mapování a měření strukturuje, uchovává a sdílí "knihovna (vyzkoušené a reflektované) praxe".

Pro školy a projektové aktivity poskytujeme evaluační měření "zóny nejbližšího vývoje", včetně celkových rozvojových podmínek, potřeb a pracovních motivací.

Učitelé pak nemusí neuroticky naplnit věškerý vypsaný "standard", ale podle svých rozvojových potřeb a kontextových možností si vybírají takové soubory opatření, které jsou v "zóně jejich nejbližšího osobního vývoje".  Opakovaným zlepšováním se postupně dopracují k hlubší, kontextové zkušenosti, kterou jsou schopni předávat svým kolegům. Míru rozvoje specifických dovedností jako "oblast nejbližšího pedagogického vývoje" je potřeba indikovat v komplexitě použitých metodik, osobních zkušeností, pracovního času, osobního vlivu a viditelného užitku. Takové kombinačně-korelační mapování a měření strukturuje, uchovává a sdílí "knihovna (vyzkoušené a reflektované) praxe".

Pro školy a projektové aktivity poskytujeme evaluační měření "zóny nejbližšího vývoje", včetně celkových rozvojových podmínek, potřeb a pracovních motivací.