Jak dosáhnout wellbeingu
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Udržitelnost wellbeingu je možné dosáhnout skrze společnou a sdílenou regulační zkušenost.
Žádejte u nás více informací, jak nejen změřit wellbeing, ale také jak ho propojit a využít ve prospěch výchovy a vzdělávání.
|
|
|
Obrázek vlevo vystihuje přirozenou propojenost základních lidských instinktivních potřeb, které "korunuje" smysl. Všechny tyto potřeby ve své vyváženosti odrážejí vnitřní pocit jistoty, přesto, že určitá existenční jistota musí být dána také z venku. Wellbeing je potom měřitelný zejména v tom, nakolik má člověk na tyto životní oblasti vliv, tedy zda zvládá určité strádání a hledáním (zlepšováním) směřuje k naplnění.
Komplementární měření našich evaluačních nástrojů přináší komplexní, indikační obraz o vzájemnosti procesů, dopadů a podmínek pro jejich uskutečnění.
|
|
|
|
|
Co se musí stát, abychom dosahovali a v dobrém užívali wellbeingu a abychom tak zlepšili učení a výsledky vzdělávání?
- změna myšlení, z povrchního a instantního na hluboké
- podpora aktivního módu výchovy a vzdělávání
- rozvoj vnitřní motivace k učení
- učení v modelech řešených problémů
- hodnotové učení a seberegulace
- budování a podpora mravního étosu
- podpora a rozvoj kritického a tvůrčího myšlení
- podpora a rozvoj organizačního učení
- kultivace kultury školy + etický kodex
- práce se sociální a emoční inteligencí
- péče o psychohygienu ped.pracovníků
- podpořit sebedůvěru a vědomí vlastní hodnoty učitelů
- vybavit učitele formativními metodami a formami práce
- vybavit učitele v dovednostech práce s dynamikou třídy
- rozvoj zkušeností s edukační práce s chybou a sebereflexí
- optimální žákovská nasycenost tříd
- budování školní a třídní sounáležitosti
A k tomu vám pomůže tzv. "formativní pedagogika".
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Synergického účinku a užitku wellbeingu můžeme dosahovat metodickým intervenčním úsilím a zlepšováním podmínek pro 3 základní cíle vzdělávání |
|
|
|
1) Poznání, učební obsahy a cíle |
2) Činy, procesy a spolupráce |
3) Hodnoty, postoje a kultura |
|
- vize, cíle a směr cesty |
- společné respektující bytí |
- kultivace smyslu učení a života |
|
- metody učení a poznání |
- personalizované a týmové učení |
- etické edukační a organizační klima |
|
- systemický edukační obsah |
- dialogická a projektová spolupráce |
- formativní hodnocení a motivační reflexe |
|
- individuální edukační přístup |
- didaktika spravedlivých příležitostí |
- péče o osobní a společnou životosprávu |
|
- práce s chybou poznání a učení |
- podpora společné učební zkušenosti |
- funkčnost, estetika, symbolika a ergonomie školy |
|
|
|
|
Koncept wellbeingu, včetně péče o jeho podporu a rozvoj, je přirozeně obsažena v principech humanistické a konstruktivistické pedagogiky, která se může promítat do praktického modelu sebeučící se organizace (SUO), podporované průběžnou reflexí podmínek, procesů, obsahů, cílů a dopadů. Je tedy přirozené, že vzdělávací obsahy + metody a formy práce s žáky budou ovlivňovat školní kulturu, včetně vnitřního i společného světa hodnot. Zejména, když pro zlepšení kvality pedagogické práce a zlepšení učení žáků použijeme metodu vícehlediskového, formativního hodnocení. Rovný přístup k žákům a jejich aktivizace by pak měly být chrakteristické vyvážeností iniciace a naplňování lidských instinktivních potřeb (smysl, jistota, souznění a svoboda), které jsou mentálním základem uvedených cílů vzdělávání, a jsou zásadním předpokladem a nástrojem péče jak o učení, tak o wellbeing v jeho komplexitě.
Přesměrovat tedy metody a formy práce s žáky do modelu formativní pedagogiky může přirozeně a z velké části zajistit a podporovat edu-wellbeing, neboť skutečná formativnost pracuje citlivě s osobnosti, tedy s rozvojem kognitivních, činnostních, emocionálních a sociálních aspektů vyučovaného člověka. Funkčním svorníkem je průběžná reflexe, která vede k přirozené práci s chybou, a tedy k větší autonomii a odpovědnosti žáka. Učí ho potřebnému vlivu nad svým, nejen školním životem.
Proto není nutné rozvíjet a nakonec i měřit prezentované oblasti wellbeingu příliš odděleně. Subjektem i objektem wellbeingu je vždy člověk. Skrze edukační aktivity, které obsahují poznávací, sociální a hodnotové aspekty edukace (= edukační kultura) lze rozvíjet, myšlení, spolupráci a postoje v jednom balíčku pedagogického snažení. Formativní zpětná vazba nakonec může prohlubovat a zlepšovat všechny tyto formativní zkušenosti.
Pro zmapování a změření účinku edu-wellbeingu promítnutého do interakcí edukační kultury, používáme speciální, komplementární evaluační nástroje.
Grafická simulace sledovaných závislostí v učební práci žáků.
Sledovaná funkce má vždy svůj vrchol, podobně jako u obecné motivační křivky, který je determinován využitím pracovní svobody (osa x) a psychickými nároky na soustředěnost. Pracovní pohoda a kvalita učební práce pravděpodobně roste, podobně jako stav FLOW = plynutí v zaujetí vlastní práce, ale ohraničené osobními dovednostmi. Rozhodovací vliv žáka na učební kroky je také podmínkou růstu narůstající a budoucí kompetentnosti.
 |
|
Z oblasti pozitvní psychologie přichází
psycholog maďarského původu
Mihaly Csikszentmihali
a přináší tzv. teorii "proudění".
Stav proudění (plynutí-flow)
používá Csikszentmihalyi pro označení
nejlepších okamžiků našich životů,
což jsou podle něj „ .. ty, kdy se naše tělo
nebo mysl a vůle vzepne k hranicím
svých možností ve vědomé snaze
dosáhnout něčeho obtížného, co stojí za to“.
Wellbeing tedy není ideál blaha,
ale tvůrčí a pracovní poloha,
kdy objevujeme smysl života.
|
|
 |
|
|
K tomu, aby lidé zakoušeli "flow", potřebují mít jasné, srozumitelné a smysluplné cíle, vhodné pracovní podmínky, musí průběžně dostávat zpětnou vazbu.
Výzvy, s nimiž se potýkají a jejich schopnosti musejí být ve vhodné rovnováze nebo na dosah vývojovému kroku.
Prostě, musí mít vliv na věci, které řeší a musí vidět, že je to k něčemu dobrému.
|
