Facebook

EDU.WELLBEING - pohoda

emoční inteligence vzdělávací procesy péče o kvalitu školy motivace žáků individuální přístup pedagogika formativní klima ve třídě a ve škole


Vztahové a organizační souznění mezi lidmi je nejdůležitější edukační základna školy a projevuje se nejen na školním a vzdělávacím klimatu, ale i na výsledcích učení. Pokud se vzdělávací proces neodehrává v emocionální, sociální, pracovní, duchovní a kognitivní pohodě (edu.wellbeing), jsou kognitvní výsledky a tedy i učení neefektivní a někdy až škodlivé.


 

Společná péče o well-being sice přesahuje hranice školy, ale hlavní dílo se odehrává mezi lidmi ve škole. Tato péče, jako každá jiná zlepšovací činnost podléhá funkci a fenoménu zpětné vazby. Vhodně použitá  ZV prostřednictvím lidí monitoruje a porovnává hodnoty dosažené s hodnotami předpokládanými.

Cílem je kukltivovaný člověk (vzdělaný a sebevládný), který v důsledku poskytovaného well-beingu ovlivňuje svou skutečnou svobodou. Myslí se tím svoboda od prostého hedónismu, který by jinak vyžadoval nereálný well-beingový komfort a v důsledku lidský úpadek. Proto musí být součástí hodnot well-beingu to, čemu se odpradávna říká ctnosti, neboť vyžadují kultivaci.

Hodnotový systém pak ovlivňuje jak vztahy mezi lidmi, tak i způsob (modus) vzdělávání. Celkový well-being je dobře vidět v sociálních aspektech, které ho zpětně silně ovlivňují, včetně toho, jak se v organizaci (škole) pracuje s manažerskou nebo edukační chybou.

 

 
     
  Obrázek vlevo vystihuje vzájemný vliv výstupních (indikačních) kvalit dosažené a využité "vzdělávací pohody", tedy úšpěšnost práce, výsledků a dopadů edukace. Nejde jen o nauku a didaktické procesy, ale také o zkušenostní, tedy i praktický dopad vzdělávání.


Vysvětlení: Je-li náš život "pohodový", pak nám práce i proces poznávání a učení jde emočně i kognitivně lépe. Ve vnitřních  poznávacích mapách pak lépe nabalujeme nové poznání a správně třídíme nejen věci praktické a nepraktické, ale také věci prospěšné a škodlivé. Užitek je pak v tom, že čas a úsilí strávené vzděláváním přinášejí praktické a udržitelné dobro, což se zpětně, prožitkově promítne i do wellbeingu. V kořenech tohoto systému stojí něco, co nám připadá zajímavé, důležité nebo hodnotné, ať už pro poznání, užitek nebo "pouhé" lidské dobro. Je to něco, o co stojí za to usilovat. Wellbeing pak nabývá na skutečnosti a je o to více prožíván, pokud vidíme, že výsledky naší práce nebo učení jsou podařené.  Wellbeing není bez námahy a už vůbec ne samoúčelné pohodlí, ale vyvážené podmínky pro realizaci práce nebo života, i když v něm budou přirozené překážky.  ...  Definice wellbeingu.


Vzorem toho, jak můžeme dosáhnout wellbeingu je model tzv. sebeučící se organizace, o kterou se také musí pečovat, aby přinesla dobré ovoce (spolupracovat, sdílet zkušenost, řešit problémy, zlepšovat práci a dosahovat dobrých výsledků nejen v prostředí, ale i v lidech.) Wellbeing není tedy to, co k našemu blahu někdo zařídí, ale to, že se z vlastního a společného růstu cítíme dobře.


Součástí paradigmatické změny ve vzdělávání dle Michaela Fullana je tzv. "well-being", což je Fullanem vysvětlováno jako symbiotická a možná až synergická kombinace hlubokého, pokrokového učení a vzdělávací pohody. Do tohoto modelu patří rovněž dobré vztahy s ostatními lidmi a proto také dobrá duševní kondice. V celku se jedná o model tzv. "šesti C", charakteristický vytvářením edukačních podmínek v 5 oblastech:


             

Obecně:
fyzická oblast - 1
kognitivní oblast - 2
emocionální oblast - 3
sociální oblast - 4
duchovní oblast - 5

   

- kreativitu (creativity)
- komunikaci (comunication)
- kritické myšlení (critical thinking)
- spolupráci (colaboration)
- osobnostní rozvoj (charakter education)
- občanství (citizenship)

 

Protože, na well-being se lze dívat prostřednictvím modelu řešeného naplňování instinktivních potřeb, lze jeho mapování, měření a evaluaci zajistit pomocí speciálních indikátorů s optikou proporcionality instinktivních potřeb. POZOR! Wellbeing přestává pomáhat, když odrazuje od zvládání překážek.

Proto poskytuje svým klientům analytický obraz o vyváženosti edukačních a organizačních aktivit v hledisku naplňování instinktivních potřeb, do kterých patří poznávací a učební potřeby, sociální a emoční potřeby, potřeby tvořivosti, růstu, jistoty a uspořádanosti. Vyváženost naplnění těchto potřeb zajišťuje splnění nejvhodnějších podmínek pro uskutečnění wellbeingu ve vzdělávání.

 
( ! )   Jedinečný užitek takové evaluace je v tom, že škola získá analytický proporcionální portrét o možnostech implementačního zlepšení, který většinově vyhovuje všem aktérům (žákům i učitelům).
     



WELL-BEING není a nesmí být cílem vzdělávání, ale jeho provozní a funkční podmínkou
a vychází přirozeně z naplňování stupňovitých potřeb např. dle Maslowovy pyramidy.

Kde potřeba učení, jeho smyslu a užitku je jednou z vrcholových (seberealizačních) potřeb.

Naše komplementární evaluační nástroje  disponují jedinečně účinnou optikou s indikátory pro zmapování a změření nejen WELLBEINGU

+ pro nalezení proporčních, korelačních a synergických prvků v praxi růstové změny.

 


Metodické upozornění: Pro růstovou změnu je užitečné vidět potřeby, cíle a procesy, včetně účastného lidského faktoru tzv. komplementárně.