Facebook

Dosahování kompetencí

Níže uvádíme srozumitelný přehled dosahování různých úrovní kompetencí (zkušeností), které jsou uvažovány na 3 známých piliřích vzdělávacích cílů.
Modifikace dle: Slabikář neformálního vzdělávání v práci s mládeží - www.slabikarnfv.eu/slabikar_digital_cs.pdf

 

A - Znalosti (abstrakce) - Bloomova taxonomie   B - Dovednosti (aktivity)   C - Postoje (reflexe)
7. Projekce
Žák dokáže vědomě přenášet poznané
principy či modely do jiných životních kontextů.

6. Hodnocení
Žák je schopen na základě zvolených kritérií
posoudit kvalitu v dané oblasti, porovnat
hlediska kvality a jejich výsledky a doporučit
vylepšení.

5. Syntéza
Žák dokáže propojovat částečné informace
a vytvářet z nich větší celky na základě
sledovaného smyslu nebo cíle.

4. Analýza
Žák dokáže konkrétní situaci rozdělit na
menšíprincipiální celky, rozeznat jednotlivé
prvky a v nich nalézat souvislosti.

3. Mentální použití
Žák dokáže identifikovat, kde a jakým
způsobem je možné využít různé oblasti
probíraného tématu či obsahu v praxi.

2. Porozumění
Člověk rozumí širším souvislostem v určitém
tématu. Dokáže souvislosti vysvětlit a uvést
konkrétní příklady.

1. Povědomí
Člověk má základní představu o tom, že
něco existuje, má několik všeobecných
informací o daném tématu.
  7. Výkon inovace
Žák dokáže navrhnout ve vybrané činnosti
nové prvky, metody a postupy práce.

6. Řešení problémů
Žák dokáže flexibilně reagovat v nečekaných
nebo náročnějších situacích, když se projeví
nejasnosti, potíže nebo něco nefunguje.


5. Autonomní tvorba
Žák si zautomatizuje určité činnosti
a vhodně je využívá ve své praxi.


4. Samostatná tvorba
Žák dokáže samostatně realizovat vybrané
činnosti z poznaného tématu v praxi.


3. Podporovaná tvorba
Žák dokáže podle návodu či receptu nebo
s pomocí jiné osoby realizovat vybrané
činnosti z poznaného tématu v praxi.

2. Zkoušení
Žák má počáteční osobní zkušenost, pokusí
se do řešení tématu sáhnout a zažije kontakt
s obsahem na vlastní kůži.

1. Pozorování
Žák má počáteční pasivní zkušenost
z vlastního pozorování určité činnosti.
  7. Šíření (projektování)
Žák projevuje vlastní dobrovolnou aktivitu
při šíření určitého postoje v různých situacích,
kontextech či podmínkách a má výsledky.

6. Obhajování
Žák projevuje svůj postoj konstruktivním
obhajováním,osobně však takové situace
nevytváří.

5. Ztotožnění
Pro žáka se stává tento postoj přirozený
a má tendenci se takto chovat a reagovat
v různých situacích a podmínkách.

4. Preferování
Žák si na základě zážitku vybírá z více
možností kvalitativního chování a osvojuje
některý či některé z nich.

3. Následování
Účastník se na základě vnějšího podnětu
přizpůsobí příkladu chování někoho jiného
a tím ho osobně zažije..

2. Zvažování
Žák zjišťuje, v čem ho daný postoj oslovuje
a zvažuje, zda ho chce více zkoumat.


1. Uvědomění
Žák si všímá, že nějaký postoj nebo hodnota
existuje, že se lidé chovají určitým způsobem.


Tyto kompetenční úrovně mohou pomáhat učitelům a žákům vytvářet  a formulovat srozumitelné  cíle učení a podporovat tak orientaci na učební cestě.  Na formulaci a seskupení cílů se mohou žáci podílet za pomocí učitele, což zvyšuje schopnost odpovědnosti žáků cíle dosahovat. Některé cíle jsou stěžejní (povinné), jiné volitelné či situační. Pojmenované cíle by měly být pro žáky srozumitelné, neboť tak vytvářejí oporu v žákově mentalitě o smyslu cíle a o důvodu vůle, kterou by měl žák nasadit, aby cíl dosáhl.


    Edukační cíle umožňují ..

    - soustředit se na podstatné znalosti, dovednosti a postoje
    - uvidět a nastavit "zóny nejbližšího vývoje" (Vygotskij)
    - regulovat výuku i skupinovou dynamiku
    - využívat různé metody a formy práce
    - využít ZV a efektivně pracovat s chybou
    - zkvalitnit způsoby hodnocení = formativní / sumativní