Facebook

Spolupráce v tripartitě - žák, rodič, učitel (2x 4 hodiny)

komunikace s rodiči emoční inteligence rozvoj osobnosti metody a formy práce inkluze a rovný přístup profesní rozvoj učitelů psychologie výuky psychologie osobnosti individuální přístup empatie a etika kvalita výuky - wellbeing organizace školy

Kompetenční model působí rodičům mnoho nejasností v porozumění toho, co škola dnes poskytuje žákům a studentům. Jsou zvyklí na stručnou zprávu ve formě známek a tak se mohou někdy domnívat, že veškerá "moc" nad rozvojem dítěte, a s tím spojená odpovědnost za výsledky, je na straně učitelů. Učitelé to však dnes mají velmi těžké, neboť ty děti, které v rodinách nepoznali dostatečnou pozornost a péči, jsou ve škole jen těžce motivovatelné. Celoživotní učení se tak může stát pro mnohé jen růžovým snem, přičemž můžeme propásnout důležitou dobu, kdy lze rozvoj dítěte ještě ovlivnit. Stačí si uvědomit, že žáci, kteří dnes navštěvují školu, jsou budoucími rodiči, a někteří možná budoucími učiteli.

Spolupráce v tripartitě - žák, rodič, učitel (2x 4 hodiny)

       
  Celková náročnost na obsah učiva a jeho zvládnutí rozděluje děti na schopné „nabiflovat se“ a na tábor těch, co si nemohou moc vybírat při výběru střední školy. Nároky jsou vysoké, o čemž svědčí i návodové a tréninkové cvičebnice pro ambiciózní typy, které rodič může pořídit za 400 Kč, v „dobré“ vůli pomoci své ratolesti na startovní čáru životem „spotřebitele“. Proč nestačí běžný čas vyučování aby bylo dítě „připraveno“? Proč tolik dětí chodí do školy s nezájmem? Kdo ji vezme z rukou cigarety a drogy?  Co všechno musí naučit dítě rodina a co učitel?    
         
    Obsah tématu: 2x 4 hodiny (+ přestávky)    
   
  • výuka založená na odměnách a trestech
  • jak vzniká selekce schopných a neschopných
  • anatomie instinktivních potřeb, touhy a strachu
  • co má vliv na kultivaci vztahů a dospělosti
  • proč je potřebné dobré klima ve třídě stejně tak jako v rodině
  • kolik procent případů šikanování se učitelé ani rodiče nedozvědí
  • kdy a co všechno chtějí děti tajit a proč
  • explorační aktivita "cestičky školních vztahů"
  • proč se někteří rodiče bojí přijít do školy
  • co je důležité, je očím neviditelné 
  • proč je součástí dospělého vnitřní dítě
  • komunikační bariéra mezi rodičem a učitelem
  • možné formy spolupráce – dítě, rodič, učitel
  • kdo má pečovat o rozvoj osobnosti žáka
  • kdy a proč se v člověku nezachová psychické zdraví
  • proč péče o vztahy není luxus
  • jak si dospělí můžou hrát
  • jak může učitel prostřednictvím dítěte kultivovat rodinu žáka
  • jak může rodič být dobrým přítelem školy
  • co může zapojit rodiče do procesu vzdělání
   
         
   


Vzdělávací cíl :

Člověk jako člen společnosti je po celý svůj život stavěn do situací, ke kterým je nucen zaujmout stanovisko - jednat. Můžeme vědět, jak se zachovat, když jsme konkrétní situaci ještě sami nezažili, a pokud netušíme, jaké důsledky by ta či ona varianta mohla mít? Mnohdy ani nedokážeme odhadnout, jak se zachováme my sami. Přesně neznáme své reakce, natož pak reakce ostatních. Podle obecně platného pravidla lze říci, že úspěšní lidé jsou především ti, kteří jsou „zkušení“, kteří mohou čerpat z již prožitých situací. Co to znamená? Zažili ve svém životě řadu situací, které je vedly k určitým závěrům a pravidlům. Pokud se opakovala podobná situace, mohli dojít k odhalení obecnějších pravidel, zákonitostí. Zážitek je tedy formativní.
Cílem semináře je vybavit pedagogy znalostmi a dovednostmi, které mají zásadní vliv na vytváření vztahů s rodiči. Získají uvědomění svého komunikačního stylu i styly organizace spolupráce s rodiči, nejen formou třídních schůzek, ale také osobních rozhovorů a konzultačních  hodin. Formou individuální práce s žákem mohou pak nepřímo a částečně ovlivňovat kulturu rodiny žáka. Úroveň jejich komunikačních dovedností je velmi důležitá pro navázání nosného vztahu a pochopení zvláštností rodiny.