|
Projektový (formativní) management je pak postaven na informacích,
které zlepšují jeho vhled a rozhled, úsudek a implementační rozhodování.
|
► |
|
|
Simulační ukázka = Výčet strategických projektových oblastí / n = 73 |
Kmeny |
V1= důležitost |
V2=motivace |
V3=vztahy |
V4=praxe |
|
10. Tento projekt mě učí, jak využít znalosti a informace k praktickému využití. |
83,34 (+111%) |
126,67 (+123%) |
99,99 (+77%) |
30,01 (-8%) |
80,01 (+40%) |
|
06. Tento projekt mě učí přemýšlet nad věcmi, které nejsou jednoznačné. |
75,13 (+90%) |
63,33 (+12%) |
56,66 (=Ø) |
36,66 (+12%) |
63,33 (+11%) |
|
05. Tato projekt mě podporuje v tom, abych byl(a) v jeho organizaci aktivní. |
53,34 (+35%) |
56,67 (=Ø) |
41,12 (-27%) |
34,33 (+5%) |
41,09 (-28%) |
|
02. Tento projekt ve mně rozvíjí vytrvalost při dosahování cíle. |
49,12 (+25%) |
90,01 (+59%) |
73,33 (+30%) |
23,34 (-29%) |
59,99 (+5%) |
|
09. Tento projekt mě učí předvídat a dlouhodobě plánovat. |
44,33 (+12%) |
85,33 (+50%) |
51,21 (-9%) |
21,33 (-35%) |
71,33 (+25%) |
|
04. Tento projekt mě učí využívat příležitosti a nápady. |
37,67 (-5%) |
33,31 (-41%) |
60,01 (+6%) |
33,34 (+2%) |
56,67 (-1%) |
|
01. Tento projekt mi poskytuje dostatek informací pro rozhodování. |
20,67 (-48%) |
64,89 (+14%) |
65 (+15%) |
10,33 (-68%) |
54,56 (-4%) |
|
08. Tento projekt mě učí organizovat důležité aktivity i na půdě vlastní školy. |
17,34 (-56%) |
13,56 (-76%) |
41,07 (-27%) |
54,66 (+67%) |
34,23 (-40%) |
|
03. V tomto projektu mohu uplatnit svou osobní tvořivost. |
13,66 (-65%) |
26,67 (-53%) |
46,67 (-17%) |
39,99 (+22%) |
69,99 (+23%) |
|
07. Tento projekt mě učí spolupracovat v týmech s ostatními aktéry. |
6,11 (-99%) |
6,67 (-88%) |
30,06 (-47%) |
43,33 (+32%) |
40,15 (-30%) |
|
průměr |
Ø = 39,45 |
Ø.V1 = 56,71 |
Ø.V2 = 56,5 |
Ø.V3 = 32,73 |
Ø.V4 = 57,11 |
|
Při vyhodnocování a čtení výstupů je tedy důležité dívat se na výstupy synteticky = skrze ucelený pohled na "kmeny a váhy" tedy činnosti i postoje. Jen tak je možné celistvě uvidět a správně pochopit kontextový celek, jako reálný obraz, portrét či mapu zkoumaných jevů. Proto můžeme změřit zkušenost v aspektech, které ji utvářejí a podmiňují. Komplementární evaluace dává obraz u SMYSLU CELKU = uvádí tedy do rozhledu.
Evaluační výstupy jsou dobře čitelné skrze analytické tabulky, kdy na relativně malé ploše lze kombinačně a přehledně porovnat číselnou sílu indikace v řádcích a ve sloupcích. Tím je možné udržet úsudek o sledovaných jevech v kontextu ostatních jevů nebo procesů. Tabulka, prostřednictvím kmenových odpovědí, nese informace o činnosti a prostřednictvím váhových odpovědí informace o dopadech, které mohou být chápány i jako lidské postoje, tedy lidské reakce na zkoumanou činnost. Tak vzniká "portrét z cihel a pojiva", který dává smysl v určité konstrukci. Proto je možné touto formou dovědět se podstatně více o sociálních, organizačních či edukačních interakcích, neboť tyto musí mít jak podpůrný a jistotný, tak i růstový vliv na lidi a jejich práci.
 Proto se v tabulce zajímáme o nejsilnější a nejslabší kmeny a stejně tak o nejsilnější a nejslabší váhy. Tyto hodnoty dávají výpověď o tom, jak lidé reagují na určité pracovní děje a činnosti, které jsou do tabulky přeneseny a v tabulce indikovány. Tabulka je vždy seřazena podle některé z hlediskových indikací, nejčastěji podle síly kmenové odpovědi, nebo podle některé z použitých vah, abychom zachytili parametrické východisko k porovnání a tím i k pochopení celistvého obrazu. Má se za to, že dotazník je zaměřen na určitou zkoumanou oblast a tabulka ji indikuje jako "portrét", tedy ve vzájemných souvislostech. Ke čtení je potřeba člověk znalý zkoumané oblasti, aby z uspořádaných údajů viděl a vyčetl, co odpovědi v proporčních souvislostech znamenají pro praxi a její případné zlepšení.
 Zkušenost má více hledisek i vrstev a v hlubších vrstvách ležívají příčiny
Komplementární a tedy i váhové indikátory © jsou používány jako "sémanické hlediskové matice", které zaznamenávají kvalitativní hlediska hodnocení. Evaluační obraz je pak zachycen uceleně, kvantitativně i kvalitativně, prostřednictvím respondentních skupin, které mohou vidět zkoumaný jev nebo problém a své postoje k němu vidí podobně nebo rozdílně. Srovnáním těchto informací můžeme pochopit zainteresované skupiny v jejich zájmech, myšlení a hodnotách. Tím můžeme získat důležitá data pro optimalizaci nebo implementaci dílčích aktivit a/nebo celého projektu.
Nakonec budou všechny evaluace posuzovány podle jejich užitečnosti. (Rossi Friedman, 1993)
|
Lidská psychika vždy vyhodnocuje realitu komplexně, právě proto, aby mohl člověk řešit případný problém. Tradiční evaluační praktiky však spoléhají na statistické dotazníkové nástroje, které prostřednictvím response indikují potřeby, stavy nebo procesy v jednom rozměru existence. Postrádají hodnotová měřítka zkušeností a postojů k těmto tázaným jevům nebo procesům, neboť je realizují lidé, po nichž chceme případnou nápravu nebo zlepšení. Tím se výrazně míjí od účelu, ke kterému byly původně určeny. Evaluace je totiž součástí zlepšovacího cyklu a musí pracovat s komplexní informací, které není od hodnot oddělená. Statistické měření a posuzování proto konfirmačně zkresluje získanou informaci. Potřebujeme tedy tzv. "nerozdělenou informaci", jinak se nemůžeme spolehnout na to, že sledovaný systém jevů a procesů vyhodnotíme objektivně, vzhledem k potřebám zamýšleného zlepšení a k lidem, kteří to nakonec mají provést. Tento zásadní a paradoxní nedostatek evaluačních nástrojů překonává naše patentované technické řešení - komplementární indikátory
