Facebook

Konstruktivní reflexe

metody a formy práce moderní didaktika organizace učení myšlenkové operace konstruktivismus konstruktivní reflexe
Vhodné použití zpětné vazby zvyšuje pedagogickou progresi

Nemůžeme najít řešení problému, o kterém ještě nevíme a který jsme si neformulovali.
Proto, vhodné použití zpětné vazby (formativní reflexe) zvyšuje pedagogickou progresi.

 



1. Uvedená tabulka stručně vymezuje různé kvalitativní edukační přístupy - modely.

 

pedagogické modely   popis zapojení ZV
předávací    tradiční pedagogika, postavená zejména na paměti bez potřeby ZV, jen klasifikace
korektivní    pokročilejší pedagogika postavená na regulaci ZV podávaná učitelem hodnocení práce
konstruktivní    vyspělejší pedagogika postavená na tvořivosti vzájemná ZV mezi žáky, vzájemná reflexe
formativní    vyspělá pedagogika, postavená na vlastní odpovědnosti .. (ZV žáků a sebeaktualizaci) ZV jako mentoring, vzbuzuje vnitřní motivaci a hlubší myšlení


Tabulka také ukazuje různou roli a míru uplatnění zpětné vazby, chápané z počátku korektivně a později, ve vyspělejší formě pak facilitačně a formativně. Právě takový vyšší způsob poskytování a uplatnění zpětné vazby dokáže u žáků rozvíjet metaprocesy, tedy metamyšlení a metadovednosti. Ze zákonitostí lidské psychiky totiž víme, že metamyšlení je spojeno s generováním vnitřní motivace.
 



2. Formativní pedagogika pracuje s žákem jako s osobností, která nachází identitu ve svém obdarovaném potenciálu ke smylu, užitku a dobru. Učí ho tedy myslet, cítit i konat. Pokud je učitel do takové pedagogiky aktivně zapojen, pak sám osobnostně a profesně roste.

Nejen světová, ale i česká pedagogika se za posledních 20-30 let dostala do zcela jiné podoby, než jak ji známe ze svých školních let. Téměř všechna civilizovaná školství hledají správný směr svého vývoje, proto, že hlavním proudem cíleného rozvoje už nejsou jen znalosti, ale kompetence. Staly se ústředním slovem vzdělávání, přesto, že jejich ověřitelný rozvoj je zatím problematický, jak z hlediska jejich budování a rozvoje, tak z hlediska měření či ověřování. Pokud k tomu připustíme, že každý žák má jiné talentové nadání a jiné spektrum inteligence a dispozičních vývojových vyjímek, pak se škola stává doslova multidisciplinárním zařízením, kde ke zkušenosti učitele nestačí jen původní oborové znalosti o předmětu, ale znalosti o lidech.

Pro profesní růst učitelů, kteří se tak dostali spíše do role pomáhají profese, než jen na původní úroveň specialisty oborového "mnohavědění", to znamená velkou myšlenkovou, dovednostní, zkušenostní i hodnotovou změnu. Právě proto se ke slovu musí dostat fenomén reflexe či zpětné vazby, jako užitné metody na mnoha úrovních, který jediný může pomoci s profesním rozvojem, tedy se skutečným přeladěním do facilitační role učitele. Rozvoj kompetencí žáků v kombinaci s individuálním přístupem učitele si totiž žádá řadu nových psychosociálních a edukačních dovedností.

 



3. Uvedený obrázek schematicky ilustruje podstatu budování zkušeností v souvislosti s lidskými postoji a myšlením. Zkušenost je celistvě nabudována a vytvořena lidskými činy a více hlediskovým hodnocením, s jehož výsledkem se člověk ztotožňuje. Pojivem zkušenosti je vždy určitá metakognitvní znalost, ke které nelze dojít jinak než průběžnou reflexí = zpětnou vazbou, ke které se váže nějaké hledání a rozhodnutí. Pokud je pedagogický přístup podpořen průběžnou zpětnou vazbou, která aktivuje proces hodnocení, pak je formativní a ve svém dopadu pro žáky i sebeaktualizační.


V této prezentaci byly použity autorizované texty a obrázky z připravované knihy Cesta do hlubin formativní výuky © 2020

Znalosti a dovednosti pro budování a rozvoj kompetencí můžete získat prostřednictvím našich vzdělávacích aktivit.