Metodická podpora managementu školy

Cílem smyslem VIZE nejsou jen produkty organizačního či projektového snažení, ale také kolektivy a lidé, kteří se ve společné práci podporují a vzájemně se učí.

Vize popisuje smysluplnou představu, určenou aktérům a klientům o tom, čeho a proč chceme dosáhnout.

Vize je informačním východiskem, obsahující hodnotové atributy a rámec budoucího řešení.

Vize je rámec, směr a smysl.
 

Vize  =  Motto

Plán je schematická "meta-informace", která může zahrnovat sdělení
- o potřebných podmínkách
- o specializačních a týmových rolích
- o potřebě vnější podpoře
- o činnostech a jejich návaznosti
- o cílech a jejich smyslu a dopadu
- o případném riziku
- o způsobech kontroly
- o způsobech evaluace
- o produktových cílech
+ o edukačních cílech

Neboť všechny sdílené informace pro realizaci plánu můžeme použít pro učení zapojených aktérů.
Lidé se nejvíce učí napodobováním a sdílením zkušeností. Je-li zkušenost přínosná a "praxe dobrá", pak je vhodné a žádoucí zmapovat pracovní cestu a ověřit užitek, dopad a kvalitu činů a produktů.

V aplikaci Portfolionet© jsou používány nástroje, které dokážou změřit a zvážit zkušenost.

Plán je svrchovaný program, .. který počítá s lidmi, jejich potřebami, zájmy a s jejich vůlí, ale také s hmotou a časem.

Plán je stavěn .. na lidské zkušenosti, tedy poznání stavebních prvků a faktorů plánu a jeho smyslu a cíle.

Plán by měl počítat .. také s změnami podmínek, které jsme nemohli předvídat.

Plán by měl počítat zejména .. s "lidským faktorem?. tedy s potřebami, zájmy, motivacemi a zkušeností lidí, a s jejich psychickou kapacitou.

Plán je "in-formace", .. která prostřednictvím lidí reguluje cílové naplnění.

Je potřeba počítat s tím, že žádný plán není uskutečnitelný beze změn a vylepšení.
Proto jsme vyvinuli pružný plán - STRATEGEM.

Organizační management je souhra plánů, metod, aktivit a nástrojů, které slouží k naplnění hlavních i vedlejších cílů a jsou podpůrně řízeny organizačními procesy. Žádná komponenta managementu (plán, motivace, komunikace, kontrola) by neměla být umenšena na úkor jiné, nebo dokonce podceněna. Jejich služební úlohy se potkávají v každém rozhodování o dalším postupu, neboť i když praktický život není ideální, stejně usilujeme o co největší optimalizaci práce i života. Přesto, organizace práce je ponejvíc úloha sociální, než jen nástrojová a metodická.
 

Velkou roli přesto hraje průběžná reflexe ve formě evaluace, neboť dává věcem a procesům soulad a smysl. Její mentální model však musí mít tzv. komplementární optiku (monitoruje současně podmínky, činnosti, pokrok, dopady, hodnoty).

Pokud je podíl na řízení organizace mezi aktéry spravedlivě vyvážen, pak dochází k velké přidané hodnotě organizované spolupráce, a sice k souběžnému učení. Lidé se nejvíce učí vlastní praxí, jejíž postupy, zkušenosti a výsledky jsou sdíleny.

Viz. SUO = sebeučící se organizace

Cesta v před je dvojkolejná

Organizace, jako je např.škola potřebuje pro porozumění mentální schéma, které pomůže školu řídit i vést. Z uvedeného schematu je nejvíce patrné, jak strukturovaná a komplexní musí být informace, aby dala vodítko pro organizaci společné práce. Můžeme říci, že jde o komplexní informaci, kdy jsou záměry, cíle, metody, aktivity a hodnoty spojeny v hierarchické mozaice informací, která dává orientaci a jistotu lidem.

Součástí "cesty v před" je nejen psaný program, ale i živá kultura organizace, tedy mezilidské vztahy a profesní zkušenosti, které buď podporují, nebo někdy brzdí společný program. Proto musí být zejména strategie a kultura organizace v co největším souladu. Během realizace našich záměrů je pak zcela přirozený dynamismus aktivit i lidského faktoru. Lidé se pomocí spolupráce na realizaci aktivit přirozeně učí a to tím více, čím větší jejich autonomie a odpovědnost. Proto je potřeba průběžně slaďovat jejich autonomii ve společnou spolupráci. K takovému sladění slouží průběžná - evaluační zpětná vazba.

Některé pracovní podmínky jsou dílem a důsledkem vyššího managementu a některé dílem a důsledkem lidského faktoru.

Podmínky pro realizaci projektu bývají často odlišné od běžných podmínek, na které je škola zvyklá. A také, bývají to právě podmínky, které zapříčinily nějaký nevyhovující stav dřívější kultury a organizace ve škole. Půjdeme-li ale do nějakého samostatného projektu, souvisejícího s edukací, je jasné, že jde o projekt ve škole a potřeba jeho podmínek je jen dočasná. Ale kultura, která je nesena lidmi, je kulturou s velkou setrvačností, kde je myšleno jak na žáky, tak na učitele. Kultura má své aktivní a pasivní prvky, které projekt můžou různým způsobem ovlivňovat a být tak součástí personálních podmínek.

Když půjdeme na podstatu věci, zjistíme, že je to právě "lidský faktor", který nám umožňuje něco konstruktivního vykonat nebo zlepšit. Je to lidský faktor, ne kterém stojí efektivita a úspěšnost projektu, ať už je jen edukativní nebo organizační.

Slaďování podmínek, strategie a lidského faktoru (kultury) je důležitou regulační aktivitou každého projektu. Právě v této vnitřní regulaci (s využitou zpětnou vazbou) se lidé nejvíce naučí.
 

Formativní evaluace umožňuje systémové myšlení a tedy řídit i vést

Vzájemné vlivy strategie, kultury a zpětné vazby (evaluace) jsou velmi dobře patrné z uvedeného schematu.

Management organizace má vždy 2 základní pilíře = Strategii + Kulturu. Pokud má dojít k rozvoji organizace, tedy ke zlepšování a učení, musí být zpětná vazba přítelem managementu.

Kultura i strategie velmi podmiňují to, jaké budou výsledky naší práce, ale někdy je kultura tak silná, že s ní žádná, rozumem vytvořená strategie nic nenadělá a nebo naopak, někdy je strategie tak silná, že zažitou kulturu naprosto převálcuje.

Formativní kultura dbá na soulad strategie a kultury, což zajišťuje formativní zpětnou vazbou. To je taková, která se dívá na pracovní realitu skrze hodnotový svět a lidský faktor. V rámci dopadů učiněných aktivit ověřuje potřeby, hodnoty, a postoje lidí, aby mohla opět optimalizovat pracovní podmínky a prostředí. Tím dosahuje wellbeigu, tedy pracovní efektivnosti a pohody.

Důležité rámcové schéma = Výsledky souhry strategie a kultury záleží vždy na lidech a na kvalitě komunikace, k níž patří i zpětná vazba.