Kvalita

Při existenci mnoha analyticko-evaluačních metod v jejich praxích lze z jistotou říci, že některé metody (dotazníky, rozhovory, SWOTky, PATky, studie, pozorování, .. atd.) mají ve své validitě a reliabilitě, rozdílném zorném úhlu a přesnosti různou vypovídací schopnost. Na pomyslné pyramidě dobrého důkazového užitku mají tedy rozdílnou váhu. Na některé se lze spolehnout jen za určitých podmínek, jiné jsou objektivní až ve vzájemné kombinaci a některé ukazují překvapivě přesný, ale úzký vypovídající obraz o zkoumané realitě. Pokud si vědecká praxe pomáhá tzv. meta-analýzami, pak chce čerpat informace z různých zdrojů a z různých pohledových úhlů, ale tak, aby konečný výběr byl široký a homogenní, a aby kombinačně dosáhla přesnější výstupní analýzy pro potřeby hlubšího pochopení problematiky a pro lepší rozhodování. Proto mají meta-analýzy i pro účely evaluace největší smysl, význam a váhu. Pokud má evaluační nástroj či metoda sama v sobě už zajištěn více hlediskový a přesto homogenní pohled na zkoumanou realitu, pak její použití má nejen velkou váhu, ale i velký užitek. To všechno proto, aby bylo dosaženo co nejmenšího konfirmační zkreslení. Pokud evaluační nástroj pracuje s komplementárními indikátory©, pak má jeho použití téměř syntetický či meta-analytický význam a v důsledku také významný důkazní užitek.