Facebook

Hladiny lidské inteligence

 



Bloomova taxonomie zviditelňuje lidský potenciál myšlení a učení. Pokud má být konstruktivismus tvůrčí disciplína, pak musí být žák aktivní nejen v pamatování poznatků a znalostí, ale také činný při rozlišování, úsudku, rozhodování a tvorbě cílů, procesů i organizace. Pokud je žák také aktérem organizace a hodnocení, pak nejen, že se učí rozhodovat se, ale stává se také majitelem zkušeností. Zkušenost je ekvivalent pro slovo kompetence.

Při všech těchto konstruktivistických aktivitách je ve hře mnohem více vnitřní motivace, než je tomu u konvenční, transmisivní výuky.



 



Z vlastních evaluačních průzkumů posledních let víme, že žáci základních i středních škol upřednostňují, když mohou rozhodovat o cílech vzdělávání, ale paradoxně méně chtějí sestavovat a ověřovat metody, jak k těmto cílům dojít. Jako by se chtěli vyhnout hlubšímu myšlení a tím přicházejí o podstatnou část vnitřní motivace. Na vině je vedle transmisivního edukačního stylu velmi pravděpodobně i návykově chytrá elektronika, která neučí děti skutečně (konstruktivně, systematicky a hloubkově) myslet.



Školní hodnotící reflexe, má být inspiračně vztažena k prezentovaným hladinám kognitivních a metakognitivních dovedností. Můžeme tedy hodnotit zapamatování učebních informací, jejich porozumění a pochopení, jejich praktické použití, jejich rozbor a zatřídění, vyvození obecných závěrů a širších souvislostí, nalezení hodnoty a smyslu pro praxi, atd. I když jsou definovány cíle a kritéria určitého úkolu, žáci je mohou, i přes očekávání učitele směle překračovat do různých stran, zejména do dimenze konceptů, procesů a zkušeností. Ve zkušenostech jsou už patrné zlepšovací pokusy a postoje žáka, což dnes chceme nazývat kompetencemi.