Facebook

Co je to formativní?


Pokud použijeme slovní spojení "formativní hodnocení" obsáhneme i podstatu významu slova evaluace.

Evaluace je totiž provozována za účelem zlepšení či zkvalitnění lidské činnosti. Pokud jsou lidé všímaví, pak jistě vědí, že lidský mozek je přirozeně nejen poznávací, ale i evaluační. Při poznávání, stejně jako při řešení problémů probíhá v lidské psychice řada procesů, které podporují nejen poznání, ale i hodnocení a rozhodování. To vše se děje sekvenčně i asociačně, za pomoci úsudku a mělo by vyústit do lidských činů, podle nichž se člověk vlastně pozná a orientuje.

Podstata významu slova "formativní" je zcela jistě "rámec", který má nějaký obsah, ale také se svými hranicemi dotýká jiných rámců, které mají také své obsahy. Pokud se týká člověka, jsou rámce (formy) i obsahy dány jak jeho dispozicemi, tak vývojem. A na vývoj má silný vliv právě škola, a to i v právním, demokratickém a sekulárním státu.

Formovat něco, to je zodpovědná práce, neboť při tom je třeba respektovat určité zákonitosti. Už to, že něco má svou formu, nezpůsobil člověk, ale je to dáno přírodními zákonitostmi. Člověk má jen určitou možnost a úlohu využít těchto zákonistostí a pokusit se z existujících potenciálů získat to nejlepší, co "vydobýt" lze.

Formativní hodnocení je postaveno na lidském poznání, zkušenosti a komunikaci, v níž se lidé ocitají jak v roli hodnotitele, tak v roli hodnoceného. Už na počátku je třeba říci, že pokud je tato dyáda nerovnovážná, a jeden nad druhým "vládne" svým hodnocením, pak ubývá právě toho nejcennějšího a sice zdravého formativního vlivu. I při dobré vůli je možno takové snahy překlopit do mocenské a podřízenecké pozice, čím se do formativního působení dostane kontraproduktivní síla.

Formativní hodnocení se neobejde bez formativní evaluace. Toto tvrzení je vysvětlitelné zejména na premise, že hodnocení je jen tak kvalitní, jak kvalitní jsou hodnoty, které člověk žije. Proto je třeba, aby člověk zvládal jak hodnocení, tak evaluaci, neboť právě evaluace je vyšší hladina hodnocení (metaproces), která poskytuje nejen srovnávací revizi (benchmarking), ale také revizi hodnot a měřítek, podle nichž se odvažujeme něco hodnotit. Evaluace bez těchto ohledů není pravou evaluací, neboť by byla popřena její základní vlastnost a služba, že učí lidi růst.

 

O formativním hodnocení se pak ví, že je a má být průběžné, aby poskytlo hodnocení a korekci kroků na cestě za vytýčeným cílem. Smyslem je vyhnout se chybám a poučit se z nich a tedy, udělat své poznání objektivnější, cíle kvalitnější a zkušenost sebevědomější. Neblahým svěděctvím nefunkční evaluace je současná společnost, která nesdílí a nereviduje své zkušenosti a už vůbec své hodnoty. Situace je dokonce tak vážná, že řada tradičních hodnot je relativizována a světu doporučována bezbřehá liberalizace. Už Exupéry ve své prosnulé knize Citadela zmiňuje, že když se má člověk něčemu naučit a má to vykonávat, musí mít k tomu vnitřní přesvědčení, musí mít touhu. Pokud jsou v současné společnosti hodnoty relativizovány, pak je lidem bráno (zatemňováno) to nejcennější, a sice zkušenosti svých předků, které byly leckdy draze vykoupeny. To se netýká jen politických dějin, ale i učení, neboť i v něm se dá dramaticky zabloudit.
 

Formativní hodnocení je tedy zvláštní, ale účinná metoda, jak přenést hodnoty i zkušenost na další generaci. Jak udělat z lidí sebevědomější jedince, schopné řešit problémy, spolupracovat a navzájem se učit. Jejím, z počátku neviditelným, doprovodným prvkem je a má být empatie, což není jen schopnost se vcítit, ale i citlivě reagovat na komunikaci a spolupráci. Proto bylo vyvinuto speciální programové prostředí, které pracuje se zákonitostí zpětné vazby a formativní evaluace, neboť ve svých algoritmech využívá informací, které "formují", neboť jejich informační optika je empatická. Taková evaluace se nazaměřuje jen na činnosti, stavy a procesy, ale souběžně také na tzv. "lidský faktor", což jsou hodnoty, postoje a motivace. Na těch pak stojí schopnost spolupráce a realizace plánů, víc než na normách, zákonech či šablonových, standardizovaných předpisech.


Potřebnou podmínkou pro skutečný formativní vliv a účinek evaluace, pro organizaci či jednotlivce, je její vnitřní použitelnost. Tedy taková vnitřní zpětná vazba, která by zrcadlila vnitřní žitou problematiku, evokovala řešení a nacházela i vyšší hodnoty. Její účinek bude formativní tehdy, když bude nejen objektivně monitorovat vnitřní svět školy, priorizovat potřeby, hledat a nabízet řešení pro společné, co nejvíce jednotné cíle, ale zejména tehdy, když bude brát ohled na pracovní kapacitu a lidský faktor.

Školy mohou užívat formativní hodnocení nejen ve směru ke svým žákům, ale také pro lepší organizaci svých procesů, kterými tak mohou vytvářet lepší prostředí pro učení a efektivnější přetváření svých potencí v kompetence.