Facebook

Osobnost ve škole


V preambuli školského zákona z r. 2005, par. č.2 je uvedeno, že ve školní výchově a vzdělání nám jde o rozvoj osobnosti.

 


1) Čím vším je determinována osobnost ?
Nejprve bych nabídl souběžnou otázku, jak se dnešní společnost dívá na osobnost a co by v odpovědi ráda očekávala?
U všech abstraktních konstruktů musíme přihlédnout k faktu, že jsou projekcí socializačních efektů člověka. Zvlášť, pokud jde o lidskou osobnost. Zde se může předpokládat, že by nás zajímaly stránky temperamentu, charakteru, inteligence, síly ega, podnikavosti, a pod., tedy ty vlastnosti, jež lze dnes pochopit, využít a často i zpeněžit.
V tomto ohledu se osobnost rozvíjí postupně i situativně, podepřená genetickými a výchovnými faktory rodiny. Rozvíjí se tím, že někam směřuje, proto musí řešit problémy a u toho prožívá emoce. Úspěšnost řešení problémů pak pomáhá nabýt osobnosti na určité sebejistotě, často bez ohledu na hodnoty jimž slouží, a jejichž dopad mnohdy nedomýšlí.
Otázka hodnot se jeví jako ohnisko, podle kterého můžeme posuzovat celkovou proporcionalitu osobnosti. Lidé totiž řeší problémy a prožívají emoce bez ohledu na kvalitu hodnot, ke kterým se klaní, ale jen do té míry, pokud jsou jejich hodnoty vymezeny životním módem "mít" a "moci". Oproti životním hodnotám "být", "smět", "náležet", "přijímat". Zde teprve pak dochází ke kvalitativnímu zlomu ve zkušenosti s individuálním "Já". Pak se osobnost nevyvíjí pod diktátem "imanentní oddělenosti", ale jako součást celku, jež uctívá podobné hodnoty. V tomto smyslu je osobnost silně vytvářena tím, čemu "se klaní", tedy hodnotovému světu, který pak proniká veškerým chováním. Z tohoto pohledu se jeví klíčové kompetence jako "tržní marginálie" (moderní okrajovosti), na které slyší zejména komerční svět. A tak se ideologická příprava dělníka pracovního trhu může dostat až do školních lavic. Tento kurz rozvoje osobnosti, který se vyhýbá duchovním měřítkům,  je tedy poplatný spíše trhu, který ho nakonec přes různé fondy financuje a svými zaběhlými procesy a podmínkami stále strhává na mechanickou úroveň (hustý výukový čas, počet žáků ve třídách, analytické sledování a dokumentování jevů, podstatných spíše pro úředníka, jež život ve škole nemůže autenticky prožít, oploštění či dokonce zakazování instinktivní volby ..).





2) Co tedy potřebuje osobnost pro svůj zdravý vývoj ?

Osobnost je komplex vlastností, jejíž velká část není na první pohled pro většinu lidí viditelná. Není to jen tělo a projevená matematická inteligence, ale hlavně citlivost a duševní (volní a emoční) kvality. A právě proto, že nikdo z nás není ideální a málo kdo je zralý, potřebujeme stále příležitosti ke svému učení i v osobnostním růstu. Abychom jednou mohli být láskyplní, potřebujeme kolem sebe chápající lidi, kteří nás naučí sebepřijetí a souznějící vzájemnosti s ostatními. Potřebujeme empatii svého průvodce, a ne tedy kvaltování a vyhořelé učitele. Potřebuje zkušenost uvážlivosti, sebeodříkání a sebepoznání, což bylo a je zakotveno ve vlastnosti zvané pokora a možná i vděčnost. Děti potřebují čas na procesy a objevování, ve kterých jim bude věnována pozornost jak od rodičů, tak od ostatních vychovatelů i vrstevníků. Potřebujeme mít pocit vlivu na sebeutváření a na svůj život. Potřebujeme žít zdravou instinktivnost, jako základní podmínku zdravé komunikace se sebou samým. Potřebujeme vědomí jak žít v Boží přítomnosti a tedy i zjišťovat zákonitosti a kvality tohoto bytí. Ono totiž analytické hlídání naplněnosti klíčových kompetencí, soutež a spěch přirozeně vytěsní pozornost člověka, napojeného na celostní intuitivní vnímání a zrazuje ho od otevřenosti a tím i od empatie.
Pro zdravý vývoj potřebuje člověk kolem sebe lidi se zralými životními hodnotami. Tam, kde je rozvoj osobnosti člověka uzákoněn, by měla být péče o hodnotový svět v centru pozornosti a všech snah, a to i těch hmotných a finančních, které by se měly stát prostředkem a nikoli cílem. Otázkou je, zda současně propagovaný a skloňovaný well-being přinese i v tomto ohledu dobrou praxi nebo zda naloží přespříliš odpovědnosti do "standaru" učitelům a žákům tak vezme růstové příležitosti, protože budou příliš uchráněni před osobní námahou.